Růžička a Černochová ve shodě: vláda musí podporovat exportní schopnosti obranného průmyslu

V Událostech a komentářích České televize byli 4. září hosty předsedkyně sněmovního Výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) a poslanec téhož výboru Pavel Růžička (ANO). Tématem byl rozpočet Ministerstva obrany, resp. nedodržení závazku vydávat na obranu 2 % HDP do roku 2024, akvizice a modernizace ozbrojených sil. Výbor pro obranu přes nevyhnutelné dílčí odlišné pohledy na detail zástupců jednotlivých politických stran po čtyři roky podporoval modernizační projekty armády. Pavel Růžička řekl: "Na výboru jsme neřešili politiku, ale obranu ČR," a pochválil práci Jany Černochové v čele výboru. Ta mu oplatila titulem "stínový ministr obrany."

Pavel Růžička na úvod řekl: "Rozpočet je neustále růstový. Ale v současné době skokem dosáhnout 2 % není reálné. Armáda má přehled o tom, kolik dostane financí. Teď opět dostane navýšeno, další rok znova navýšeno. Další rok také. Je to to, co říkal pan generál Opata, aby věděli alespoň tři roky dopředu, s jakými finančními prostředky budou hospodařit. Je to opravdu velice těžké. Investice do armády jdou."

Dodal, že celý problém je složitý se souvislostmi a dopady na celý státní rozpočet, ale že je přesvědčený, že se podaří dotáhnout stěžejní projekty, a ke 2 % HDP se dostaneme postupem času.

Předsedkyně Výboru pro obranu by ráda výdaje na obranu ve výši 2 % HDP zakotvila v zákoně. "Vidíme různé rozdávání finančních prostředků i tam, kde to není tak akutně potřeba, jako třeba u té armády." Připomněla vnitřní dluh AČR, který se podle jejích slov pohybuje ve výši 100 miliard korun. "Čím dříve tento deficit odstraníme, tím dříve se budou moci občané České republiky cítit bezpečně, a budeme moci být na naši armádu nejen hrdí, ale budeme se jim moci dívat do očí, když za nás budou tahat kaštany z ohně." Zmínila pomoc armády během pandemie covid, likvidaci následků tornáda.

"Pan ministr (obrany) ví, co sliboval premiér této země, pan Andrej Babiš, v Bílém domě," pokračovala s tím, že není důležité, že slib byl složen do rukou předchozího prezidenta. 2% výdaje byly zdůrazněny na summitu NATO ve Walesu a země, které jich nedosahují, se jim mají přibližovat. "My se od nich vzdalujeme. V rozpočtu pro rok 2022 bude o nějaké 2,5 miliardy méně, než bylo ve strategických plánech." Armáda se sice s touto situací i podle slov generála Opaty dokáže vypořádat. "Ale je to špatně pro Českou republiku," pokračovala Jana Černochová.

Za hlavní problém z hlediska schopnosti Ministerstva obrany vynaložit efektivně prostředky, které má k dispozici, označila to, že se nepodařilo novelizovat zákon o veřejných zakázkách. "Všichni se vymlouvají na zákon o zadávání veřejných zakázek, ale my už přece víme, co je na tom zákoně špatně. Musejí se zvlášť soutěžit služby, což celou řadu armádních zakázek nejen prodražuje, ale zejména zdržuje." Zmínila potřebu provádět nákupy formou mezivládní dohody - nejen aby Česká republika takto nakupovala, ale aby i český obranný průmysl, tak jako se to děje jinde, mohl své produkty nabídnout prostřednictvím české vlády. Která by mohla podle Jany Černochové podporovat export vydáváním státních záruk.

"Vedení armády v čele s panem generálem Opatou je natolik zkušené, že si dovede poradit," odpověděl poslanec Růžička na otázku redaktora ČT, jestli omezením růstu obranného rozpočtu ohrožujeme bojeschopnost armády. "Další zásah do rozpočtu armády by byl obrovský problém. Já jsem rád, že běží stěžejní projekty. Koupíme dělo ráže NATO, a to může být takový vzorový projekt, týkající se zapojení českého obranného průmyslu. Vstoupil do něho i Výbor pro obranu a za české firmy jsme vehementně bojovali, aby tento podíl byl co největší." Zmínil munici vyráběnou společností STV Group nebo podvozky od společnosti TATRA ze skupiny CSG.

K největšímu probíhajícímu tendru, tedy nákupu pásových bojových vozidel pěchoty, řekl Pavel Růžička, že bude velmi rád, pokud je armáda dostane v počtu, v jakém byly naplánovány. Ale zdůraznil složitost celé zakázky, množství parametrů k posouzení i možnost, že se budou neúspěšní uchazeči odvolávat. Připomněl, že se podařilo pořídit radary MADR, na dobré cestě jsou zakázky samohybných děl ráže NATO a protiletadlového systému SHORAD.

Rostoucí ceny v důsledku pandemie a průtahy tendru na BVP hrozí podle Jany Černochové vyššími pořizovacími náklady, které mohou donutit armádu, aby se skutečně zamyslela nad tím, zda opravdu potřebuje 210 pásových vozidel. Anebo, jak uvedl již na jaře v České televizi Pavel Růžička, jestli by nebylo možné hledat úsporu v převedení části zakázky z pásové na kolovou platformu. V každém případě Jana Černochová očekává, že nový ministr po volbách nechá provést analýzu stavu zakázky, nikoli že ji neprodleně a bez přípravy podepíše, jak mu bude předložena. Nový ministr nebude automatem na podpisy.

Zdroj: Česká televize

Tagy