foto: Čínské ministerstvo obrany / Public domain/Čínský systém PVO HQ-29
Čína prokazatelně disponuje systémem schopným zasahovat na nízké orbitě. HQ-29 je konkurencí pro americké SM-3, ruské S-500 a indické Shakti.
Nově zveřejněné záběry z Číny ukazují železniční přepravu celé baterie nejnovějšího systému protiraketové obrany HQ-29 v neznámé oblasti. Systém je údajně schopen zachytávat satelity na nízké orbitě a podle udávaných specifikací může podle Defense Express dokonce překonat ruský S-500. Záznam, níže na síti X, může také odhalit důležité detaily o jeho nasazení. Video ukazuje nejméně osm odpalovačů HQ-29 přepravovaných po železnici spolu se 16 střelami. HQ-29 byl oficiálně představen až v září 2025 během vojenské přehlídky v Pekingu, ačkoli údajně byl do služby přijat již dříve téhož roku. Současně je známo, že vývoj systému začal na počátku 21. století.
Čína a dvouhlavňový lovec satelitů HQ-29
Jedná se o Čínu, takže veškeré údaje o HQ-29 jsou přísně tajné. Podle DefenseFeeds čínská média označila HQ-29 za dvouhlavňového lovce satelitů a vyplňuje kritickou mezeru mezi takzvanými terminálními obrannými vrstvami, jako je HQ-9, a strategickými raketovými interceptory, které se střetávají s hrozbami ve vesmíru. Takže už se realisticky bavíme o hvězdných válkách. HQ-29 se tím pádem zařadí vedle amerických SM-3, ruských S-500 a indického systému Shakti. Systémy jako HQ-29 mažou hranici mezi obrannými a útočnými schopnostmi tím, že protivníkům znemožňují přístup k vesmírným prostředkům. Takže Peking sice prezentuje systém jako čistě obranný, ale otázka zní, co je vlastně čistě obranný systém.
HQ-29 proti satelitům na nízké orbitě
Defence Blog píše, že HQ-29 je navržen tak, aby zachytával cíle na vzdálenost větší než 500 kilometrů. Jenže aktuální text Defense Express zmiňuje dosah 2 500 kilometrů a výšku zachycení 850 km. Současně jiná hodnocení naznačují realističtější výšku zachycení 150 až 600 km. Rychlost střely se odhaduje na Mach 6 až Mach 10, tedy přibližně 7 350 až 12 250 km/h. V zásadě se jedná o zásahy na nízké orbitě. V daných výškách se pohybují především námořní navigační satelity. Vojenské satelity létají ve výškách od 1 000 do 2 000 kilometrů. Klasické navigační satelity jako GPS nebo GLONASS jsou ve výškách 10 000 až 20 000 kilometrů.
Americká SM-3 a ruský S-500
V každém případě údajům vévodí americká námořní střela SM-3, která dosáhne do výšky přes 1 000 kilometrů a má dosah 1 200 kilometrů. Zde je nutné se pozastavit. Jestliže má SM-3 takovéto parametry, pak by nejvyšší hodnoty u HQ-29 nemusely být nadsazené. Čína moc dobře ví, kdo je její hlavní konkurent a snaží se o vývoj rovnocenného vybavení s USA. Zajímavé ovšem je, že u indické střely Mise Shakti se uvádí dostup 1 200 kilometrů. Tím by se Mise Shakti stala číslem jedna. Ruský systém PVO proti satelitům na nízké orbitě dosáhne do výšky maximálně 600 kilometrů a ani to není vůbec jisté. Přesto Nové Dillí projevilo o S-500 zájem, hned vedle dalšího nákupu S-400.
Otazníky u indické Shakti
Především ohledně S-500 a HQ-29 je ovšem nutné brát údaje s rezervou. U Shakti možná také. Schopnost zasahovat na nízké orbitě je pravděpodobná, ale propaganda Číny, Ruska a nakonec i Indie jede na plné obrátky. U Ruska je problém asi nejviditelnější. Stačí se podívat na deklarovanou rychlost hypersonických střel Zirkon a Kinžal, která měla jít přes Mach 10, nakonec se pohybuje kolem Mach 6. APS Arena-M se nakonec ukázala jako zcela nefunkční a to jsou jen malé střípky. S-400 má problémy s balistickými ATACMS. Takže S-500 je zatím jeden velký otazník.
Čínu je ale nutné brát mnohem vážněji. V loňském roce sice vyhořel v Thajsku v konfliktu s Kambodžou její exportní MBT VT-4, ale elektronika obstála. Čína nemá takřka žádné zbraně vyzkoušené v ostrém boji, ale nedostatky jistě odstraní. O indické Shakti je obtížná jakákoliv deklarace. Nové Dillí musí odstrašovat Čínu. V každém případě zmíněné technologie zemi vedou blíže k hvězdným válkám. Nový čínský dvouhlavňový lovec satelitů HQ-29 byl nepochybně vyvíjen jako zbraň proti systémům na nízké orbitě. V případě konfliktu o Tchaj-wan systémy jen zvyšují nebezpečnost Pekingu.
Tagy