_at_MAKS-2007.jpg)
Autor fotografie: Vitalij V. Kuzmin / Wikimedia Commons / CC BY-SA|Popisek: S-500
Přestože by se mělo jednat o nejlepší technologie Rusů, jejich protivzdušná obrana selhává proti ATACMS a UAV. S-500 by podle tvrzení Kremlu s balistickými střelami neměl mít problém.
Kreml považuje za jeden ze svých hlavních vývozních artiklů systém protivzdušné obrany S-400. Válka na Ukrajině ovšem gloriole vysoce propagované zbraně způsobila značné trhliny především ohledně schopnosti sestřelovat balistické rakety. Podle údajů Oryxu bylo zničeno jedenáct odpalovacích zařízení S-400 a značné množství dalších komponentů jako jsou velitelská stanoviště nebo radary. Ztráty budou jednoznačně vyšší, protože zdokumentovat zničenou PVO na Krymu je podle kritérií Oryxu prakticky nemožné. Jen po obnovení pomoci ze strany USA v květnu 2024 a s přicházejícími F-16 se Ukrajina na systémy zaměřila.
S-500 nakonec jako suplování za S-400
Jen v tomto období bylo s největší pravděpodobností zničeno nejméně deset systémů S-400. Jejich hlavním úkolem je právě ochrana Krymu a především Sevastopolu. S-400 úkoly nezvládly a jasně se prokázalo, že nejsou schopny ochránit ani sami sebe proti balistickým ATACMS, kdy je nedokáží zachytit v terminální fázi letu, ani vysoko ve vzduchu. Systém celkem pochopitelně nedokáže reagovat ani na útoky dronů, je určen proti cílům na střední a dlouhou vzdálenost. Takže došlo ke dvěma zásadním událostem. Jednak Rusko přesunulo S-400 z přísně chráněného Kaliningradu na Ukrajinu a navíc zřejmě došlo i k nasazení S-500, které rozhodně nejsou prověřené. Staženy byly zřejmě z okolí Moskvy.
Polský WPtech upozorňuje na málo známou informaci. S-500 není navazujícím systémem na S-400. Jedná se o koncový článek řetězce PVO s raketami 77N6/77N6-1, které jsou určeny proti balistickým střelám a dokonce i družicím na nízkém orbitu. Měly by být schopny zasahovat cíle až ve výšce dvě stě kilometrů a tím pádem se S-500 stává předposledním článkem protivzdušné obrany, který je zakončen protidružicovým a antibalistickým systémem A-235 Nudol. Systém by měl být na úrovni izraelského Arrow-3 nebo amerického THAAD a sériová výroba by měla začít v roce 2025, pochopitelně po letitých odkladech, což je ruská klasika.
Schopnosti systému se částečně potvrdily v roce 2018, kdy S-500 prokazatelně sestřelil vzdušný cíl na vzdálenost 480 kilometrů. Uváděný dosah stroje je 600 kilometrů. Další avizovanou vlastností je schopnost sestřelu hypersonických raket. Tady už ovšem panují obrovské pochybnosti, protože funkční technologii obrany proti hypersonickým zbraním zatím nemají ani USA a ty na ní velmi intenzivně pracují. Jejich obrovská rychlost prakticky znemožňuje sestřel v terminální fázi letu a druhá fáze je jediná možnost. Technologie k sestřelu je nesmírně komplikovaná a bude v každém případě nesmírně náročná na výpočetní výkony, přesnost radarů a obranných střel společně s jejich vysokou rychlostí.
Kerčský most jako zkouška S-500, S-400 selhaly
Rusové se chlubí, že s S-500 sestřelí stealth letouny F-35 nebo F-22, realita je ovšem ve hvězdách. Moskva plánuje systém využít i na nové třídě torpédoborců Lider, které by měly mít i jaderný pohon a výtlak až 20 000 tun, ale nutno podotknout, že Putin plánovat opravdu umí. Podle Defense News si Kreml objednal deset systémů již v roce 2019, ale není vůbec jasné, kolik jich má aktuálně k dispozici. Rusové podle Military Watch Magazine tvrdí, že S-500 má velké množství nejmodernějších senzorů a tím pádem by americké stealth letouny neměly být problém. Jenže háček je v tom, že stále mluvíme o Rusku.
Armata je snad nejklasičtějším příkladem ruských vizí, které se nakonec střetly s realitou. Projekt MBT, jenž po světě vyvolal obrovský zájem, byl již definitivně zrušen. Zřejmě kvůli neschopnosti Moskvy vyvinout adekvátní pohonnou jednotku. S-400 je sice funkční, ale proklamace Rusů o jeho zázračnosti se zcela minuly účinkem a Ukrajina způsobila zcela zásadní snížení důvěry v toto PVO. Turci se teď možná rvou vlasy, že S-400 koupili. S-500 může být jen další nafouklá bublina. V každém případě by teď měly chránit Kerčský most, ale uvidí se. Pravděpodobnost, že sestřelí hypersonickou raketu je velmi nízká a detekce F-35 a F-22 jsou zatím jen řeči, ruské řeči.