Saab: Stíhačky Gripen nejsou tak náročné na údržbu jako jejich konkurenti a náklady na jejich životní cyklus jsou podstatně nižší

Po nedávné konferenci Future Air Force – New Generation Aircraft jsme položili několik otázek zástupcům švédského výrobce letounů Gripen, společnosti Saab. Zajímalo nás mj., jaká řešení Vzdušným silám AČR v rámci připravované zakázky na dodání nadzvukových letounů společnost nabízí a v čem spočívá rozdíl mezi dosavadními verzemi Gripen C/D a novými E/F.

• S jakým očekáváním se společnost Saab zúčastnila první části konference Future Air Force - New Generation Aircraft, a nakolik byla tato očekávání naplněna?

Jsme vždy rádi, když můžeme představit schopnosti letounů Gripen našim partnerům v rámci Vzdušných sil AČR a Generálního štábu AČR a vést dialog se zákazníkem o jedinečných bojových schopnostech našich stíhacích letounů a například o jejich jednoduché údržbě, jejímž výsledkem je jejich vysoká operační dostupnost.

• Vzdušné síly AČR disponují pronajatými stroji Gripen verzí C/D do roku 2027, nejpozději do roku 2029. Jaká řešení Saab pro budoucnost českého letectva nabízí a jaké by mohly být hlavní výhody pokračování dosavadní spolupráce?

Jako dlouhodobý partner Vzdušných sil AČR jsme připraveni dodat řešení v rámci nabídky švédské vlády, která nejlépe vyhovuje střednědobým i dlouhodobým potřebám Vzdušných sil AČR. Naše řešení je k dispozici v podstatě nyní – jsme schopni provést zásadní upgrade operačního systému současné flotily Gripenů, rozšířit a zvýšit její schopnosti, ať už se jedná o schopnost útočit na pozemní cíle, nový radar, revoluční zbraně Meteor nebo řízené střely IRIS-T. V roce 2027, kdy stávající smlouva o pronájmu skončí, budou mít platformy Gripen C/D před sebou ještě více než 50% své životnosti. Tímto způsobem by Česká republika získala na míru šitý stíhací letoun za zlomek ceny nových stíhacích letounů, později by mohla pokračovat k velmi hladkému přechodu na typ Gripen E, který nevyžaduje nákladný a časově náročný výcvik personálu ani finančně náročné změny již existující infrastruktury. 

• Do jaké míry může vstup Švédska do NATO usnadnit přístup produktů společnosti Saab na trh členských států, a specificky v rámci projektu Gripen E/F?

Naše systémy a řešení jsou kompatibilní se systémy využívaných v rámci Severoatlantické aliance a Gripen je letoun, který je plně kompatibilní s NATO. Gripeny provozují dvě členské země Aliance, Maďarsko a Česká republika.

Gripeny Švédských vzdušných sil se pravidelně zúčastňují aliančních cvičení, například loni cvičení Ramstein Alloy zaměřeného na střežení vzdušného prostoru nad Baltským mořem.

Z průmyslového hlediska společnost Saab nevidí ve vstupu Švédska do NATO žádné skutečné výhody ani nevýhody. Aniž bychom zacházeli do podrobností, domníváme se, že při vývoji a pořizování některých systémů bude výhodné „být uvnitř“.

• Jaké schopnosti oproti verzím C/D nové Gripeny E/F přinášejí?

Letouny Gripen C/D i Gripen E jsou koncipovány tak, aby se daly snadno provozovat a aby byly tam, kde být mají – ve vzduchu a nikoli v hangáru. Stíhačky Gripen nejsou tak náročné na údržbu jako jejich konkurenti a náklady na jejich životní cyklus jsou podstatně nižší.  Provozování Gripenů znamená méně požadavků na technický personál a infrastrukturu. V současné  době má Česká republika v podstatě pouze jednu základnu vojenského letectva v Čáslavi. Pokud by základna byla vyřazena z provozu – a nemusíme zacházet do detailů, proč by se tak mělo stát – Gripeny mohou startovat a přistávat na silnicích nebo provizorních vzletových a přistávacích drahách a i nadále pokračovat v plnění úkolů, v rámci takzvaného dispersed air base concept.

Verze Gripen E se od verze Gripen C liší delším doletem, může nést na svých deseti závěsnících větší náklad, má nový radar AESA, pokročilý systém REB se sférickým pokrytím okolí letounu, intuitivní systém spolupráce člověk-stroj (HumanMachineCooperation – HMC) s umělou inteligencí – je to letoun nabitý nejnovějšími technologiemi. Stejně jako u verze Gripen C se však držíme krátkých modernizačních cyklů – s revoluční avionickou architekturou podporující hladký růst schopností zajišťující technologickou převahu a bezproblémovou adaptaci na nové operační potřeby.

• Jakým způsobem lze ze strany SAAB/Švédského království řešit případný požadavek, pokud se Česká republika rozhodne pro akvizici nadzvukových bojových letounů formou mezivládní dohody?

To je otázka pro švédské ministerstvo obrany.