Sabotáž Nord Streamu zvyšuje snahu o zabezpečení podmořské logistiky, ohrožena globální bezpečnost

Sabotáž Nord Streamu zvyšuje snahu o zabezpečení podmořské logistiky, ohrožena globální bezpečnost
Autor fotografie: Chris / Flickr|Popisek: Pobřeží Severního moře
27 / 12 / 2023, 05:00

Holandsko v reakci na možnou sabotáž plynovodu Nord Stream v červnu 2022 již několik měsíců monitoruje množství svých podvodních potrubí a kabelů. Nyní se rozhodlo investovat přes 250 milionů USD do zvýšených bezpečnostních opatření.

Nizozemské ministerstvo obrany v úterý 19. prosince informovalo o nutnosti do budoucna zvýšit ochranu svých pobřežních kabelů a potrubí v oblasti Severního moře. Do celého opatření bude investovat přibližně 274 milionů USD. Zabezpečení má spočívat v instalaci sledovacího a průzkumného zařízení, především kamer, radarových systémů a zaměřovačů, schopných rozpoznat signály lodí. Ty mají být umístěny na nizozemské ropné plošiny a větrné mlýny, které se nacházejí na mořském pobřeží.

Kromě těchto zařízení chce Nizozemí také nakoupit dvě lodě, které mají prostor monitorovat. V případě potřeby mají být připraveny na nepřátelské subjekty i zaútočit. Měly by totiž nést protivzdušnou raketovou obranu. Mimo to by měly být lodě také vybaveny senzory pro monitorování stavu situace pod hladinou. Hlavní hrozbu pro Nizozemsko totiž představují plavidla, která by mohla pod vodou konat operace narušující bezpečnost státu.  

Optický kabel na dně moře

Holandská vláda však nespecifikovala, o jaký bezpečnostní systém a lodě by se mělo přesně jednat. Jejich úkol je však jasný. Mají společně odhalit případnou sabotáž nebo špionáž, kterou by v Nizozemsku chtěly podnikat cizí subjekty nebo země. Opatření přišlo v reakci na hrozbu poškození podvodního plynovodu Nord Stream, kterou se snažila učinit jednotka ukrajinských potápěčů. Nord Stream vede plyn z Ruska do Německa. Operaci měli ukrajinští vojáci provést v polovině června roku 2022. 

Nizozemsko proto již posledních 6 měsíců bedlivě monitoruje stav v Severním moři. Začátkem roku 2023 vstoupilo Holandsko do skupiny spadající pod NATO, která se věnuje podmořské infrastruktuře. Podle informací holandské vlády je totiž v zemi přibližně 4 500 km potrubí a 6 tisíc km různých druhů kabelů, mezi něž patří elektrické a také optické kabely. Více než polovina ze všech kabelů se však již nepoužívá.

Holandsko plánuje do budoucna výstavbu větrných elektráren, které budou potřebovat nové vysokonapěťové kabely. Také množství nových optických kabelů je Nizozemskem do budoucna očekáváno. V souvislosti s tím proto vydala vláda opatření, které se týká výstavby nového potrubí i kabelů. Všechna tato infrastruktura by měla být postavena tak, aby nebránila lodní dopravě a rybolovu, a proto by měla být zakopána pod mořským dnem. Na místech, kde je položeno potrubí a kabely, nesmí být těžen písek a rybářské lodě mají zapovězeno na těchto místech kotvit. 

Provozovatelé potrubí a kabelů jsou sami zodpovědní za svou techniku a musí se proto postarat o to, aby byly obě bezpečně uloženy. Tato povinnost se však neváže na vlastníky a správce telekomunikačních sítí. Právě optické kabely zajišťují důležité podmořské spojení mezi kontinenty a státy po celém světě. Bez optických kabelů by totiž nemohla fungovat internetová síť a nedocházelo by ani k výměně dat mezi zeměmi. Satelity na oběžné dráze totiž zatím zaručují pouze 1% veškerých datových přenosů mezi počítači v různých částech světa. 

Podle informací Submarine Cable Map vede do Holandska hned 8 kabelů, mezi které patří Cobra Cable, Atlantic Crossing-1, Scylla, Ulysses 2, Zeus, Circle North, Concerto a Farland North. Další jeden propojující Nizozemí s Velkou Británií, Iceni, bude dokončen teprve v příštím roce. Většina z kabelů, až na COBRAcable a Atlantic Crossing 1, propojují právě Spojené Království a Holandsko. COBRAcable zajišťuje spojení země s Dánskem

Pravděpodobně nejdůležitější z nich je optický kabel Atlantic Crossing 1 dlouhý 14 tisíc km, který Nizozemsko spojuje s Německem, Velkou Británií a následně také Spojenými státy americkými. Ten byl poprvé použit v roce 1999. Zatímco některé optické kabely, jako například Zeus, jsou ukryty metr či dva pod mořským dnem, jiné jsou na něm pouze položeny a již ne zakopány. Právě ty jsou vystaveny největšímu nebezpečí. 

 

 

Tagy článku