Proč jsou íránské Šáhid-136 rozdílovou zbraní na Ukrajině i Blízkém východě

Šáhid-136 jsou pomalé a neohrabané drony. Přesto dělají obrovské starosti Ukrajincům a aktuálně jsou nejnebezpečnější zbraní Íránu se zářezem systému THAAD.

Američané a bránící se arabské státy Perského zálivu vyvíjí značné úsilí, aby z Ukrajiny získali protidronové systémy. Paradoxně ty systémy, které Trump odmítl a zároveň systémy, které mají v zásadě paradoxně nahradit nahradit ruské Pancir-S1 ve Spojených arabských emirátech a Saúdské Arábii. Reálně je třeba si uvědomit, že ačkoliv tyto C-RAM Kreml avizoval jako účinné proti dronům, spíše to byla z nouze ctnost. V zásadě neuspěli ani na Ukrajině, ani třeba v Iráku. Všichni na Blízkém východě najednou potřebují rychle a hlavně levně prostředky proti Šáhid-136, se kterými se Ukrajina potýká už dost dlouhou dobu a stále více. Stíhací drony se projevily jako účinné řešení.

Ukrajina pošle na Blízký východ stíhací drony

 

Podle Army Recognition obdrží Američané balíček Merops, což jsou protivzdušné komplety kolem stíhacích dronů Surveyor, které lze vypouštět i z korby pickupu. Jejich cena je na 15 000 dolarech za kus (314 000 korun), cena Šáhid-136 se pohybuje kolem 50 000 dolarů (přibližně milion korun). Úplně jiné částky než třeba u střel THAAD, které se pohybují kolem 300 milionů korun. Surveyor lze navádět pomocí IR, rádiem nebo radarem. Pochopitelně je nutné propojení s řídícím systémem, je třeba sběrnice dat a teoreticky by mohly být naváděny i za pomoci radarové složky THAAD, tedy komponenty AN/TPY-2, kterou minimálně jednu zničil v SAE Šáhid-136. Defense Express naznačuje zničení dvou radarů.

🇮🇷 O Irão reinventou a guerra de drones com o Shahed-136, um UAV suicida de baixo custo. Com um preço de apenas 20.000 dólares, voa baixo para evitar radares, atinge até 4.000 km e transporta até 90 kg de explosivos. pic.twitter.com/wvbNNpYlD7

— geopol•pt (@GeopolPt) February 28, 2026

Íránské Šáhid-136 to mají na Blízkém východě snazší

 

Írán má v rámci používání Šáhid-136 jednoznačně snazší pozici než Rusko. Je naprosto jisté, že Američané a Arabové nepoužívají tolik rušících systémů jako Ukrajina. USA sice do Perského zálivu třeba poslali F-16 s novými systémy EW Angry Kitten, jejich letadla pro EW jako především námořní EA-18G Growler jsou nepochybně neustále v akci, ale to na tak velkém prostoru nestačí. Navíc Šáhid-136 dostal v rámci loňské ruské modernizace nový íránský navigační modul Nasir. Ten má podle Forbesu celkem dvanáct kanálů, tedy dvanáct antén a ty je třeba všechny zahltit. Pro Ukrajinu to byla velká rána. V konfliktu s Íránem ovšem EW tolik nerozhoduje. Lépe řečeno, Američané nemají proti Šáhid-136 téměř nic.

Šáhid-136 jsou dočasná rozdílová zbraň

 

Používání F-16 a F-15 proti Šáhid-136 bez speciální výzbroje je opět neúměrně drahé. Nejčastěji se lze spolehnout na AIM-9 Sidewinder, které stojí až 14 milionů korun. Je jisté, že na F-15 byly instalovány Hydra 70 s APKWS, což je velmi levné řešení, ale opět je otázkou, kolik jich je k dispozici. Přitom Šáhid-136 je relativně snadný cíl. Dron je s rychlostí 185 kilometrů za hodinu velmi pomalý. Délka je 3,5 metru a rozpětí křídel dosahuje 2,5 metru. Až 50 kilogramů má hlavice, ale ta postupně narostla v kombinaci se snížením doletu z původních 2 500 kilometrů. Šáhid-136 je velmi hlučný, Ukrajinci proti němu začali používat k detekci echolokátory.

Hlučnost je způsobena pístovými motory, kterými jsou často čínské kopie německých motorů Limbach L550E, byť Rusové už instalovali i proudový motor. Pro Blízký východ je klíčová inerciální navigace s GPS naváděním, v Rusku GLONASS. To je stav, který Šáhid-136 umožňuje na Blízkém východě útočit v nízkých výškách. Na Ukrajině Kreml naopak využívá vysoký dostup kvůli ukrajinským rušičkám. Hodně se pak spekuluje o schopnosti Patriotů a THAAD detekovat íránské UAV při nízkém letu. Jenže oba systémy jsou určené i proti střelám s plochou dráhou letu, jejichž let v nízké výšce je standard.

THAAD potřebuje C-RAM nebo C-UAS systém

 

Pak je otázkou, kde je tedy problém a proč je Šáhid-136 rozdílovou zbraní, když je neohrabaný, pomalý a hlučný. Odpověď je v zásadě jednoduchá. Spočívá v palčivém podcenění efektorů proti UAV na americké straně a jejich nedostatku na straně ukrajinské. Kyjev efektory realizuje skrz stíhací drony, které mají situaci aktuálně zachránit i na Blízkém východě. Zásadní problém kolem Šáhid-136 je kvantita. Kvantita doplněná nízkou cenou a jednoduchostí. Drony nejsou žádný výkřik moderny, jde jen o dostatek adekvátní PVO v podobě C-RAM, C-UAS systémů, případně stíhacích dronů. Systémy jako THAAD jimi musí být chráněny 24 hodin denně. Kreml to u svých S-400 dávno chápe, jen nemá kam sáhnout.

Tagy