foto: NEXTER/Dělostřelecký systém Caesar
Armádní specialisté a Ministerstvo obrany vybralo jako náhradu letitých samohybných děl DANA francouzský dělostřelecký systém Caesar. Ten je založen na odlišné konstrukční filozofii než doposud používaná děla DANA, společným jmenovatelem je použití kolového podvozku. Nová samohybná děla přinesou jinou koncepci obsluhy, ale také kvalitativní skok v účinnosti střelby na cíl, dostřelu i kompatibilitě s alianční standardy.
Z širokého výběru moderních samohybných děl česká armáda zvolila zbraň francouzského původu v nejnovějším provedení Caesar 8x8. Jde o dělostřelecký systém bez bojové věže se zbraní lafetovanou na automobilovém podvozku (TMG – tzv. truck-mounted gun). Je to jedna z možností, které dnešní dělostřelecká zbraně nabízejí. Hlavními jsou tři kategorie – tažená děla, dělostřelecké zbraně lafetované přímo na podvozku bez pancéřové ochrany a dělostřelecké systémy se zbraněmi instalovanými v bojových otočných věžích (osádkových či bezosádkových). V druhém případě jsou to především zbraňové systémy používající upravené podvozky nákladních automobilů, v třetím případě jsou k dispozici systémy umístěné jak na speciálních kolových, tak i pásových podvozcích.
Co se týče tažených děl, jde o výzbrojní řešení, které je bezesporu nejlevnější a technicky nejjednodušší. Ovšem v současné době tento typ zbraní převažuje především u lehkých expedičních nebo výsadkových jednotek, kde je preferována nízká hmotnost a strategická přepravitelnost. Česká armáda tento typ výzbroje řadu let nepoužívá, několik kusů speciálně upravených tažených děl slouží pouze pro ceremoniální účely. Jako náhrada zastaralých samohybných děl DANA tedy tento druh dělostřelecké výzbroje nepřicházel v úvahu. Možná někdy ve vzdálenější budoucnosti se mohou tažená děla dostat do výzbroje budovaného výsadkového pluku.
Při výběru náhrady děl DANA nešlo jen o volbu konkrétní zbraně jako takové. Bylo také třeba přihlédnout k zázemí dělostřeleckých jednotek, počtům, šíři a druhu podpůrných dělostřeleckých prostředků, kterými armáda disponuje, a také jejím logistickým možnostem. Z tohoto hlediska vlastně přicházely v úvahu dvě možnosti – zbraň lafetovaná na automobilovém podvozku nebo s bojovou pancéřovanou věží na kolovém podvozku. Samozřejmě tu byla i teoretická možnost pásových dělostřeleckých systémů. Tato kategorie disponuje nejvyšší odolností a ochranou posádky, má i velmi dobrou průchodivost obtížným terénem, ovšem to je vyváženo některými nevýhodami. Především jde o finanční nákladnost, velkou hmotnost a s tím spojenou potřebou těžkých přepravních prostředků, tedy i menší flexibilitu a další náklady na nové logistické zázemí.
Konečná volba padla na samohybné dělo Caesar (CAmion Équipé d'un Système d'ARtillerie) ve verzi s podvozkem 8x8 z dílny francouzské firmy Nexter (skupina KNDS). Podvozek 8x8 je efektivním a účinným kompromisem mezi podvozkem 6x6, který je nejběžnější u děl na automobilových podvozcích, a těžkým pásovým podvozkem. Podvozky 8x8, a především speciálně ty z produkce kopřivnické Tatry, v kombinaci s dostřelem hlavní zbraně více než 40 km umožňují jak manévr těžko průchodným terénem, tak také manévr palbou na velkou vzdálenost.
Česká armáda již dnes disponuje některými moderními podpůrnými systémy potřebnými pro efektivní činnost dělostřelectva, projekty dalších systémů jsou již v pokročilé fázi realizace. Dá se tedy říci, že armádě chybí už jen ten nejvíce viditelný prvek – vlastní samohybné dělo. Díky pořízení děl Caesar 8x8 se v Česku se rýsuje situace, kdy vznikne česko-francouzský systém dělostřelectva, který bude splňovat standardy NATO a bude se moci konečně zapojit do alianční spolupráce a konkrétních cvičení i operací.
Z nejnovějších podpůrných dělostřeleckých systémů, které vznikají pro naši armádu, můžeme zmínit například vozidlo TITUS ve verzi MKPP (místo koordinace a řízení palebné podpory), které vyvíjejí české podniky v čele s kopřivnickou TDV nebo pardubickou Retii. Armáda už používá a zavádí do výzbroje další lehká obrněná průzkumná vozidla LOV-Pz a také meteorologická vozidla RT20–PODTEO na podvozcích Iveco LMV, které rovněž budou působit ve prospěch dělostřelectva. Nové podpůrné prvky poslouží k posílení efektivity dělostřelectva, zkvalitnění přenosu informací od pěchoty k dělostřelcům, k průzkumu i k velení. Zavedení nových samohybných děl Caesar navíc konečně přinese plné využití schopností dělostřeleckých radarů Arthur.
Velkou výhodou je, že armáda v podobě samohybných děl Caesar získá dělostřelecké zbraně opakovaně ověřené v reálných konfliktech, což neplatí o celé řadě jiných zbraních na kolových podvozcích, včetně těch s bojovými věžemi. Nesporný je také fakt, že Caesar dnes představuje nejrozšířenější moderní typ v kategorii samohybných děl na kolovém podvozku. Konstruktéři firmy Nexter dělo Caesar zkonstruovali jako vysoce mobilní dělostřelecký zbraňový systém s možností velmi rychlého nasazení na různých bojištích. Konstrukční pojetí spojuje výhody tažených i samohybných děl, zvláště relativně nízkou hmotnost, technickou jednoduchost a současně vysokou taktickou pohyblivost i strategickou přepravitelnost.
Nejnovější verze Caesar 8x8 je bezvěžový dělostřelecký systém s poloautomatickým nabíjením, přičemž hlavní zbraň disponuje hydraulickým automatickým systémem nastavování náměru a odměru. U verze Caesar 8x8 s poloautomatickým nabíjením trvá přechod z pochodového do bojového módu méně než minutu, přičemž doba od posledního výstřelu do opuštění palebného stanoviště činí zhruba půl minuty. To jsou parametry odpovídající požadavkům současného bojiště a plně srovnatelné s pásovými i kolovými samohybnými děly s bojovými věžemi.
Jednou ze změn, kterou přinese dělo Caesar českým dělostřelcům, je právě poloautomatické či asistované nabíjení s osádkou operující mimo kabinu. Dosud používané dělo DANA má automatické nabíjení a během palby osádka zůstává v kabině podvozku a bojové věži. Věžová koncepce poskytuje osádce ochranu i při vedení palby a ulehčuje bojovou činnost díky automatickému nabíjení. Naproti tomu však bezvěžová koncepce, která je konstrukčně jednodušší, ve většině případů znamená nižší pořizovací i servisní náklady a menší riziko poruchy zbraně nebo celkovou nižší hmotnost celého dělostřeleckého systému. Právě hmotnost hraje významnou roli pro flexibilitu a rychlost nasazení děla i pro manévr v prostoru palebných postavení.
Samohybné dělo Caesar je i rozměrově kompaktní ve srovnání houfnicemi s bojovými věžemi, což má význam mj. při jízdě složitým terénem nebo při dopravě po železnici. Jde především o hlaveň zbraně, která například u děla DANA výrazně přesahuje příď podvozku, což může být v některých ohledech limitující. Bezvěžová koncepce má samozřejmě také své nevýhody, ty jsou však u moderních dělostřeleckých systémů do značné míry eliminovány jejich schopnostmi dalekého dostřelu i taktikou nasazení, přičemž pasivní ochrana pancéřováním věže by dnes neměla být přeceňována. Bojová věž s automatickým nabíjením a obsluhou pod pancířem tedy automaticky neznamená, že je dělostřelecký systém na moderním bojišti lépe chráněn a že bojové nasazení je účinnější než v případě bezvěžového systému.
Například rychlost střelby se u Caesaru pohybuje v rozmezí 6 až 8 ran za minutu při kontinuální palbě nebo jsou to 3 rány během 15 sekund v případě rychlopalby. Baterie osmi děl Caesar tak dokáže za méně než minutu pokrýt prostor protivníka 1 tunou projektilů, 1500 kusy submunice či 48 projektily inteligentní munice s koncovým navedením až na vzdálenost 40 km. Takto lze do značné míry zamezit odvetné palbě, která by mohla ohrozit palebná postavení baterie a obsluhy děl operující mimo jejich kabiny. Efektivita a rychlost nasazení děl Caesar tedy není klíčová jen pro účinnost působení na cíle, ale významně přispívá i k jejich ochraně.
Dnes se navíc při operacích dělostřeleckých systémů nepočítá s dlouhodobým působením z jedné palebné pozice. Taktikou je rychlý dělostřelecký přepad cílů, které byly těsně před tím přesně lokalizovány průzkumnými prostředky, po něm následuje rychlé přemístění na novou palebnou pozici. Zásadní pro bojovou efektivitu děl i jejich ochranu jsou tedy podpůrné prostředky, jako jsou průzkumné systémy, systémy velení a řízení nebo logistická podpora, zejména zabezpečení municí.
Děla v bojovém nasazení nebudou v rámci AČR působit izolovaně, ale v sestavách baterií s plnou podporou. Vedle již zmiňovaných speciální vozidel TITUS či Iveco LMV nebo dělostřeleckých radiolokátorů Arthur armáda plánuje i pořízení nových muničních vozidel Tatra nebo průzkumných bezpilotních prostředků s delším dosahem. Ty budou schopny dělostřeleckým bateriím spolehlivě vyhledávat cíle a korigovat přesnost palby nebo navádět řízenou munici. Teprve ucelená sestava dělostřeleckých zbraní a podpůrných prostředků vytváří kompaktní systém palebné podpory, který zabezpečí rychlé, přesné a efektivní ničení nepřátelských cílů v čase a prostoru bojiště.
Tagy