V některých fázích konfliktu na Ukrajině byla ruská dělostřelecká převaha nad Kyjevem doslova hrozivá. Několik útoků dronů karty v říjnu téměř vyrovnalo.
Již několik měsíců probíhá diplomatická snaha, aby Kyjev mohl používat ATACMS, Storm Shadow, SCALP-EG a další střely na ruském území. Příčiny jsou jednoduché. Server Politico v srpnu 2024 informoval, že Kyjev otestoval vlastní balistickou střelu. Víc se toho neví. Ale i kdyby byl test úspěšný, Ukrajina je v krátkém časovém horizontu nebude mít k dispozici v dostatečném množství. Klasické řízené střely středního a dlouhého doletu si Kyjev nevyrábí vůbec. Musí se spoléhat na vybavení ze západu nebo prostě používat vlastní drony s dlouhým doletem. Nutno podotknout, že to také s úspěchem dělá.
Likvidace Iskanderů, KN-23 pomocí UAV
V létě letošního roku zahájila Ukrajina poměrně rozsáhlou ofenzivu proti vojenským letištím přímo na území Ruska. Jeden ze zásadních cílů byly moderní stíhací bombardéry Su-34. Ty dostaly instalaci na podvěsy pro použití řízených bomb FAB-3000. Ukrajina si s nimi neví rady. Bomby mají speciální trajektorii a PVO je proti nim málo účinná. Třítunová puma dělá na ukrajinské civilní infrastruktuře velkou paseku. Suchoje je navíc vypouští padesát kilometrů za frontou, takže pravděpodobnost včasného sestřelu letadla je malá. Tak Kyjev začal útočit na letiště. Donutil Kreml letectvo stáhnout mnohem hlouběji do vnitrozemí. V zásadě velmi úspěšná operace.
Přelom září a října přinesl poměrně velký zlom. Jestli něco Ukrajina aktuálně produkuje ve velkém, pak to jsou vzdušné bezpilotní prostředky (UAV). DE uvádí, že v letošním roce Kyjev už vyprodukoval jeden milion dronů. A ty ve velkých rojích používá nejen na ruská vojenská letiště, ale začala s útoky na velké muniční sklady a továrny na výrobu zbraní. Ukrajinský Defence Expres po těchto útocích napsal, že několik takových útoků nadělalo Rusům daleko větší škody než západní sankce. A jak by to asi vypadalo, kdyby Kyjev používal i přesné západní střely. A to nutno podotknout, že Ukrajinci se nadále vyhýbají útokům na ruské civilní cíle, narozdíl od Moskvy.
Polský WPtech uvádí, že aktuální poměr dělostřelecké aktivity je jedna ku dvěma ve prospěch Ruska. To je už skoro ráj oproti minulosti. V roce 2022 by tento poměr místy až jedna ku devíti a při kritické situaci měly některé ukrajinské dělostřelecké jednotky třeba dva výstřely na den. V červenci a srpnu letošního roku byl tento poměr ještě pořád jedna ku třem. Podle Poláků to znamená, že Rusové vystřelili asi 45 000 nábojů denně. V současnosti je to asi 30 000. Nedávný útok na sklad v Toropecu vyvolal otřesy o síle 2,8 Richterovy stupnice. Kromě 152mm munice došlo k likvidaci Iskanderů a severokorejských střel KN-23.
Útok UAV na Toropec znamená významní snížení aktivity Rusů
Zřejmě se jednalo o jeden z klíčových logistických skladů. Bylo v něm obrovské množství střel ráže 152 mm, střely do S-400, S-300 a balistické KN-23. Ty mají podobnou pověst jako severokorejská dělostřelecká munice, tedy nespolehlivé. Jedná se o taktickou raketu krátkého doletu, která se výrazně podobá ruskému Iskanderu-M. Předpokládaný dolet je 450 kilometrů a bojová hlavice by měla vážit 500 kilogramů. Jedná se tedy o velkou nálož. Ukrajinci zdokumentovali její výbuch v Kyjevské oblasti, kde zanechala kráter o průměru čtyřiceti metrů. Rusové ji odpálili zřejmě přímo na Kyjev, ale netrefili se. Z hlediska Pchojngjangu se jedná o moderní zbraň, která byla představena v roce 2018.
V každém případě Rusům na frontě zjevně dochází munice a ztratili svojí absolutní převahu v dělostřelectvu. V důsledcích by to mělo vést ke snížení aktivity Moskvy na Ukrajině, protože logistika agresora by měla být významně narušená. To se zatím neděje. Rusové prorazili frontu u Časiv Jaru a nadále tlačí směr Pokrovsk, kde v posledních měsících postoupili o třicet kilometrů. Vzdáleně to občas vypadá, že hrají vabank. Ztráty jsou obrovské a přispívají k nim nepochybně i útoky Ukrajinců přímo na ruském území. Asi by bylo načase nechat Kyjevu volnou ruku. Kreml si obstrukce nedělá.