Vlhké sny ruské propagandy. Sankce účinkují a ne že ne

Vlhké sny ruské propagandy. Sankce účinkují a ne že ne
Autor fotografie: GoodFon / Public domain|Popisek: Su-57
18 / 06 / 2024, 10:00

Při masivních ztrátách techniky musí Rusové sahat stále hlouběji do svých skladů, kanibalizovat nebo modernizovat starší stroje a to při možno co nejrychlejším tempu.

Su-57 je vlajkovou lodí ruského letectva. S jeho koupí vážně koketovalo třeba Alžírsko nebo tradiční obchodní partner Rusů, Indie. Jenže kde loňské sněhy jsou? Američané již několik let provádějí intenzivní lobbing proti ruskému armádnímu exportu pod hrozbou sankcí. Úspěšně. Válka na Ukrajině však jeden z nejvýznamnějších segmentů ruské ekonomiky zcela potopila. Hlavní příčina? Stále zjevnější nedostatečnost avioniky na ruských letadlech, potažmo nekvalitní elektronické vybavení obrněných vozidel, velmi těžko pochopitelné. Zbrojní velmoc je totiž závislá na dodávkách elektronických systémů od svého nepřítele. 

Ruské Su-57 na okrasu

 

Sovětská konstrukční škola se vždy soustředila na letové vlastnosti a schopnosti vzdušných prostředků a byla v tom také úspěšná. Sovětské MiGy byly v Koreji vyrovnaným protivníkem Američanů. Su-57 má špičkové vektorování tahu, ale k čemu mu to je, když Kreml není schopen rozjet sériovou výrobu a vzdušné souboje letadel jsou prakticky pasé. Rozhoduje kvalita radarů, zaměřovacích systémů, datová propustnost a parametry střel vzduch vzduch. V drtivé většině případů se protivníci ve vzduchu vůbec neuvidí a střelba bude probíhat na vzdálenost řádově vyšších desítek kilometrů. 

 

Úplně stejný problém mají Rusové na zemi. Polský WPtech konkrétně zmiňuje, že ruská korporace Rostec má akutní nedostatek systémů řízení palby a navigačních a komunikačních systémů. Pokud sledujete ruské renovované stroje, lze na detailnějších fotkách často spatřit nová zařízení, včetně třeba nočního vidění a infra. Háček je v tom, že se často jedná o z nouze ctnost, která v žádném případě nedosahuje kvality západních komponentů. Je navíc vysoce poruchová. Průmyslová špionáž je přirozenou součástí výroby zbraní. Jestliže má Moskva skutečně takovéto potíže, jsou její výrobky naprosto neprodejné a Američané musí být zákonitě úspěšní. 

Ukrajina tomu prostě nepřidala a čínská skrytá pomoc to nezachrání. Koneckonců brakování západních výrobků z civilního sektoru situaci také nezmění. Pokud Indové už dlouhé měsíce sledují i nejmodernější T-90M Proryv, jak vzduchem létají jejich utržené věže po zásahu ATGM Javelin, asi se do dalších nákupů nepohrnou. Su-25 jsou jako kachny na odstřel a Su-57 si Rusové opatrují jako oko v hlavě, aby náhodou nedošlo k jejich likvidaci. Ani to se jim však nakonec stejně nepovedlo. Samostatnou kapitolou je protivzdušná obrana, rádoby výstavní skříň Rusů. 

Panzir-S1

Bezradnost Rusů pod sankcemi

 

S-400 si prostě neví rady s ATACMS a jejich likvidace prostředky, které by měly ničit oni, roste geometrickou řadou. Panzir-S1 se ukazuje jako málo účinný proti UAV a to měla být jeho modernizace specificky zaměřená proti bezpilotním prostředkům. Problém je opět elektronika, jelikož radary nedokáží zachytávat malé drony včas. Ztráty na ruské PVO rostou zásadním způsobem a zřejmě úplně všude chybí západní komponenty. Kreml zcela nepochopitelně zaspal. Vzhledem k tomu, že po obsazení Krymu v roce 2014 se nic nedělo a západ dodával součásti vojenských systémů vesele dál, Putin si asi myslel, že mu projde všechno. Neprošlo. 

WPtech píše, že počáteční zdání úspěšnosti ruské ekonomiky ohledně vypořádání se se sankcemi bylo mylné. Postihy jsou v zemi ruského agresora cítit stále více především v oblasti hi-tech technologií, kam vojenská výroba absolutně patří. Kreml sice T-55 dokáže osadit reaktivním pancířem a instalovat mříže proti dronům, ale moderní elektroniku prostě tak snadno nahradit nedokáže. Důsledkem je pokles výroby nebo nekvalitní produkce. Rusové se sice chlubí nárůstem produkce, ale jsou to jen vlhké sny. Většinou se jedná o zcela nedostatečně modernizované archaické stroje. 

Počítače, zaměřovače, radary. Klíčové komponenty vojenských systémů odhalují totální slabost ruského medvěda a tím pádem jeich neschopnost prosadit se v moderním konvenčním boji. Hrozby vůči západu v tomto kontextu vyznívají směšně. Západ posílá na Ukrajinu starší systémy jako M2 Bradley, M113, Gepard, což by asi Rusko dělalo, kdyby muselo čelit tomu nejnovějšímu ve vysokém počtu, tedy F-35, Lynx, CV90 nebo Leopardu 2A8. Zcela nepochybně by chrastilo jadernými zbraněmi. 


 

Tagy článku