Autor fotografie: Ministerstvo obrany ČR|Popisek: Tomáš Kopečný
Vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny se stal v lednu tohoto roku PhDr. Tomáš Kopečný, který předtím zastával post náměstka pro řízení sekce průmyslové spolupráce na Ministerstvu obrany. SM pořídil s Kopečným rozhovor, který se týká nejen zapojení českých firem do budoucí obnovy Ukrajiny, ale také existence české strategie pomoci státu, který svádí boj s ruskou armádou již rok a půl.
1) Existuje česká strategie obnovy a pomoci Ukrajině?
Vláda České republiky schválila již dříve tzv. Program Ukrajina. Tento program byl následně svěřen do gesce příslušných resortů a je využíván pro financování pilotních projektů v Ukrajině. Jedná se tedy v důsledku o peníze pro české firmy, které jsou realizátory. Zároveň je celkový přístup ČR zamýšlen tak, že vládní prostředky využijeme jako tzv. Seed money, tedy prostředky, které následně povedou k zisku zakázek pro naše firmy na bázi čistě komerční. Tato praxe se ukazuje jako fungující. Náš přístup samozřejmě na mezinárodním poli koordinujeme s našimi partnery a to ať už bilaterálně, nebo na mezinárodních fórech. Jsem rád, že kromě tohoto mohu oznámit zřízení Fondu Ukrajina - nástroje pro exportní pojištění do Ukrajiny v rámci EGAP, který vláda schválila minulý týden. Za důležité považuji zmínit, že ČR převzala patronát nad rekonstrukcí Dněpropetrovské Oblasti, naše aktivity se však nezaměřují pouze sem. Jedná se o pozůstatek původně navrhovaného tzv. Regionálního principu obnovy Ukrajiny, který byl prosazován na prvních mezinárodních konferencích, které se tomuto tématu věnovali (např. Lugano). Zatímco většina ostatních států zůstala u politické proklamace, my s představiteli této oblasti aktivně komunikujeme a pořádáme tam jako první mise. Tím myslím nejenom mise podnikatelském ale i prezident ČR Petr Pavel město Dnipro navštívil v dubnu tohoto roku a stal se tak první zahraniční hlavou státu, která navštívila východ Ukrajiny.
2) Jaké využíváte nástroje v komunikaci s českými podniky, kromě podnikatelských fór a misí, které se chtějí podílet na obnově Ukrajiny? Co byste firmám doporučil?
S českou podnikatelskou komunitou komunikuji přes oborové organizace a sociální partnery - Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy i další organizace jsou zváné do tzv. Národní koordinační platformy pro rekonstrukci Ukrajiny, kterou jsem zřídil již začátkem tohoto roku a na kterou jsou také zváni zástupci všech ostatních rezortů a neziskových organizací. Zde si vyměňujeme aktuální informace a poznatky o tom, co se právě probírá na mezinárodních platformách a názory na to, jak by bylo nejlépe postupovat. Informuji zde o svých plánovaných misích a aktivitách. Kromě tohoto samozřejmě všem doporučuji navštívit webové stránky Ministerstva průmyslu a obchodu, které provozuje Business Klub Ukrajina a také sledovat platformu Business Info. Přihlášeným do těchto platforem následně do e-mailové schránky pravidelně chodí důležité a aktuální informace o příležitostech.
3) Hospodářská komora oslovila své členy a vytvořila seznam více než 100 firem, které mají zájem a nabídky pro obnovu Ukrajiny. Setkáváte se s těmito firmami, nebo je zatím brzy, protože se specificky věnujete ve válečné situaci obrannému průmyslu?
Scházíme se se všemi českými firmami, které projeví zájem se účastnit rekonstrukce Ukrajiny. Je důležité zmínit, že z pohledu rekonstrukce a obnovy Ukrajiny nelze čekat na moment, až dojde k ukončení kinetického konfliktu, ale je nutné jednat již nyní. Z uvedeného důvodu se já a můj tým pravidelně scházíme se zástupci českých firem a diskutujeme o možnostech spolupráce, a to jak mezi českými subjekty a ČR, tak i mezi českými firmami a Ukrajinou.
Dodávky zbraní a munice na Ukrajinu jsou samozřejmě stále prioritní a koordinace z naší strany i v tomto směru probíhá. Zároveň se ale snažíme vytvořit takové podmínky pro české firmy, které jim umožní úspěšně vstoupit na ukrajinský trh a přispět tak k rekonstrukci a obnově Ukrajiny v ostatních sektorech. Konkrétně mám na mysli propojování české nabídky s ukrajinskou poptávkou, nacházení vhodných finančních nástrojů, skrze které budou financovány projekty českých firem a v neposlední řadě pojištění a garance, které jsou z pohledu českých subjektů zásadní při vyhodnocování rizika vstupu na ukrajinský trh.
4) I zde ale malé a střední firmy hledají uplatnění. Jak mají postupovat?
Koordinací dodávek vojenského materiálu je od začátku plnohodnotné invaze do Ukrajiy pověřeno Ministerstvo obrany ČR, nabídky firem v tomto sektoru tedy doporučuji směřovat stále tímto směrem. Co se týče zapojení malých a středních podniků do obnovy Ukrajiny, setkal jsem se jak s vedením Asociace malých středních podniků, tak kupříkladu s vedením Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. V obecné rovině platí pro všechny firmy stejná doporučení, která jsem již popsal výše - Bussines klub Ukrajina a web Business Info. zde mohou firmy nalézt také podrobně rozpracovaný informační rozcestník, který obsahuje odkazy na stránky institucí, které se nějakým způsobem finančně podílejí na rekonstrukci Ukrajiny. Poskytne tak základní přehled, na koho je možné se obracet a odkud tyto prostředky potečou. I malé a střední podniky nicméně budou muset obstát v široké mezinárodní konkurenci.
5) V jednom z červencových rozhovorů jste uvedl, že každý, kdo přijde s propracovaným projektem, který bude přesně odpovídat ukrajinským potřebám a dokáže si k němu sehnat financování, tak kontrakt získá. Jaký postup českým firmám doporučujete?
Je to přesně tak, jak říkáte, v první fázi je nutné identifikovat nabídku ze strany českých subjektů a odpovídající poptávku ze strany ukrajinských partnerů. Následně dochází k propojování nabídky s odpovídající poptávkou. Uvedené propojování nabídky a poptávky probehně buď přímo mezi obchodními partnery, tj. mezi českou firmou a ukrajinským partnerem za asistence kompetentních vládních orgánů, jako je MPO, MZV, případně MZe, MŽP a další.
Dalším krokem je příprava konkrétního projektu a zajištění financování. Z pohledu financování je možné využít finanční zdroje již zmiňovaného českého Programu Ukrajina, bilaterální smlouvy, projekty mezinárodních finančních institucí jako je např. Světová banka, EBRD, USAID aj. Rád bych zdůraznil, že všem českým firmám doporučujeme využívat právě projekty mezinárodních finančních institucí, které na obnovu Ukrajiny poskytují největší objemy finančních prostředků. Uvědomuji si, že ne každá česká firma má zkušenosti s čerpáním fondů a grantů mezinárodních finančních institucí, proto spolupracujeme s Agenturou pro rekonstrukci Ukrajiny pod vedení Mustafi Nayyema. Zmíněná agentura organizačně spadá pod ukrajinské Ministerstvo Infrastruktury a poskytuje asistenci při výběrových řízeních a tendrech mezinárodních finančních institucí.
6) Můžete zmínit některé příklady dosud úspěšných projektů?
Mimo humanitární pomoc, kterou Česká republika konzistentně poskytuje od prvních dní válečného konfliktu, a která je kromě státu koordinována i za výrazného přispění neziskového sektoru a dalších organizací, bych rád uvedl, že již nyní dodávají české firmy konkrétní česká řešení na Ukrajinu na bázi komerční. Detaily nemohu v tuto chvíli komentovat, neboť jsem vázán dohodou o mlčenlivosti a několik kontraktů je v této fázi ještě před podpisem. Jedná se o projekty v oblasti energetiky, zdravotnictví nebo například v oblasti čištění vody a dekontaminace.