Autor fotografie: Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International license|Popisek: Admiral Nachimov
Vedle největších útočných ponorek na světě třídy Typhoon o výtlaku 40 000 tun, dnes ruské námořnictvo vlastní i největší hladinové válečné lodě světa, bitevní křižníky třídy Kirov.
Tím největší je míněno samozřejmě mimo amerických letadlových lodí. Kirovy s výtlakem 28 000 tun jsou větší než většina nosičů jako jsou francouzské Mistraly nebo japonská Izuma, a jsou více než trojnásobkem velikosti torpédoborců představovaných americkou třídou Arleigh Burke nebo čínské Type 052D.
Ruské Kirovy těží z jaderného pohonu, který využívají aktuálně jako jediné velké povrchové válečné lodě mimo lodí letadlových, což tomuto monstru umožňuje udržovat vysoké rychlosti 32 uzlů na velké vzdálenosti a umožňuje prakticky nepřetržité nasazení.
Původně bylo v dobách SSSR plánováno nasazení Kirovů po boku čtyř konvenčních letadlových křižníků Kyjev, tří lodí třídy Kuzněcov a nejméně dvou superletadlových lodí s jaderným pohonem třídy Uljanovsk.
Pád SSSR ale tyto ambiciózní plány ukončil a jaderná monstra třídy Kirov začala hnít v opuštěných základnách, jediná loď nasazovaná průběžně byl Petr Veliký. Projekt Uljanovsk odpadl ještě hůř a rozpad SSSR znamenal konec plánů na dostavbu 325 metrů dlouhé lodi, a ta ač hotová z 20 %, skončila roku 1992 neslavně ve šrotu. Sovětské plány na oceánské loďstvo skončily.
Ruské námořnictvo má v současné době čtyři křižníky třídy Kirov, ale plánuje vyřadit dvě z těchto plavidel z provozu současně s ambiciózním programem modernizace zbývajících dvou.
Upgrade lodí Petr Veliký a Admiral Nachimov zmnohonásobí jejich bojové schopnosti, včetně integrace nových vertikálních odpalovacích šachet, které zčtyřnásobí jejich palebnou sílu a umožní nasazení nejmodernějších typů raket. Zrekonstruované lodě budou moci nasadit až 80 řízených střel Kalibr, P-800 nebo Zirkon a navalizovanou variantu systému protiletadlových raket s dlouhým doletem S-400.
Tyto upgrady alespoň na papíře poskytnou bitevním křižníkům bezkonkurenční palebnou sílu a schopnost přežití - což vede mnoho analytiků k otázce, proč Rusko opustilo předchozí plány na modernizaci všech čtyř lodí na tento nový standard a místo toho odchází do šrotu polovina flotily.
Hlavní příčinou jsou provozní náklady, protože válečné lodě s jaderným pohonem takové velikosti jsou velice nákladné. Náklady na renovaci lodí jsou také vysoké, protože nové třídy řízených střel jsou extrémně drahé, kdy cena Kalibru se odhaduje na něco pod 1 milion dolarů a Zirkon dokonce na několik milionů. To v kombinaci s náklady na systém S-400 a nové senzory a protivzdušnou obranu krátkého dosahu dělá z upgradu těchto jaderných titánů poněkud drahou legraci.
Dalším důležitým faktorem je přesměrování ruského námořnictva pryč od projekce síly na modrém oceánu, tedy cíle jsou mnohem méně ambiciózní než cíle Sovětského svazu.
Novější, již ruské konstrukce válečných lodí, jako jsou fregaty třídy Admiral Gorškov, mohou nést mnohem více raket v poměru k jejich velikosti, což z nich činí nákladově efektivnější způsob rozmístění masivní palebné síly. Novější lodě také využívají nové materiály a konstrukce trupu, díky nimž jsou těžko detekovatelné radarem. Mají ale mnohem menší sady senzorů, mnohem kratší dosah a nejsou schopny udržet vysoké rychlosti po dlouhou dobu, jak to dokážou bitevní křižníky s jaderným pohonem.
Ruské námořnictvo za tři roky očekává, že dostane zrekonstruovaný, modernizovaný jaderný bitevní křižník třídy Kirov, Admiral Nachimov, který zdvojnásobí flotilu obrovských lodí ruského námořnictva. Práce na trupu křižníku je dokončena a probíhá osazení lodi moderními systémy a mechanismy. Mezi aktuální plánovaná vylepšení patří i osazení raketami Kalibr a Oniks.
Admiral Nachimov o výtlaku 24 000 tun původně vstoupil do služby v roce 1988. Loď je v loděnici Sevmaš od roku 1999, kde čekala na svůj osud a nákladný rekonstrukce začala v roce 2013. Jeho sesterská loď Petr Veliký má zamířit také na opravy a refit a vzhledem k rychlosti ruských loděnic se na moře dříve než v roce 2030 nevrátí. Tím Rusko bude mít k dispozici opět jen jednu velkou loď, schopnou operací daleko od Ruska.
Takže rozhodnutí vyřadit polovinu ruské jaderné povrchové flotily z provozu nemusí být konečné.
Zdroj: miltarywatchmagazine.com, TASS, NI