foto: Mil.in.ua / Public domain/Baba Jaga
Severokorejské samohybné houfnice M-1978 ráže 170 mm budou zřejmě v konfliktu na Ukrajině hrát stále významnější roli. Pokud si je ovšem nebudou dávat k snídani střední ukrajinské drony Baba Jaga.
English.nv.ua uvádí, že na Ukrajině se aktuálně nachází asi 120 severokorejských houfnic M-1978 Koksan a 120 MLRS M-1991. Server dále uvádí, že Kim Čong-un dodal i 150 balistických střel KN-23. Předpokládá se, že na Ukrajinu mohou jít další stovky M-1978. U M-1991 je to nepravděpodobné, Severní Korea jich nemá tolik. Přítomnost a množství Koksanů velmi silně reflektuje situaci Kremlu. Jednak velmi vysoká intenzita používání vlastního dělostřelectva vede po třech letech k jeho opotřebení a také k postupnému nedostatku především 152mm munice, i když vlastní produkce Ruska hravě překonává výrobu západních 155mm střel.
Přední výrobek Severní Koreje, M-1978 Koksan
V každém případě Rusko je zřejmě stále více závislé na dodávkách munice ze Severní Koreje. A k tomu se M-1978 Koksan velmi hodí. Má ráži 170 mm a spoustu granátů k tomu, pochopitelně si je Pchjongjang vyrábí sám. Ruské pěší útoky se stále častěji potýkají s tím, že nemají dělostřeleckou podporu. Je jich příliš mnoho a spotřeba munice na ruské straně musí být obří. Tady je třeba napsat, že v tomto směru by se žádná země nemohla Rusku rovnat. Kremlu se M-1978 Koksan hodí i z jiných důvodů. Má málo těžkého dělostřelectva a s tím i souvisí dostřel. Ruská artilerie se bude pohybovat někde v dosahu maximálně lehce přes dvacet kilometrů se standardní municí.
Užitečná ráže 170 mm
V tomto směru se Rusové nemohou rovnat západním houfnicím jako Caesar, PzH 2000, Archer, RCH 155 nebo našemu systému DITA u brigády Azov. Západním kompletům se standardní dostřel blíží čtyřiceti kilometrům. A o přesnosti se nedá mluvit. Tam je západ někde úplně jinde. Podle Defence Express má M-1978 dostřel s konvenčním granátem 40 kilometrů. Anglická Wikipedie uvádí rozsah 40 až 50 kilometrů a podle RBC-UKRAINE činí dosah Koksanu 43 kilometrů. S raketovým granátem se houfnice dostane na 60 kilometrů. To jsou hodně důležitá fakta.
M-1978 totiž tím pádem může operovat mnohem dále od linie kontaktu a je mnohem hůře dosažitelná pro UAV jako je Baba Jaga nebo malé FPV drony. V zásadě i při zachycení antibateriovým radarem má systém více času na změnu lokace. Pochopitelně je u houfnice otázka přesnosti. Ať jde o kvalitu hlavní nebo především střel. Ty ze Severní Koreje jsou vyhlášené jako nespolehlivé a nepřesné. V žádném případě se nejedná o nějakou novinku. První bojové použití systému Koksan bylo podle interfax.com.ua zaznamenáno v íránsko-irácké válce 1980 až 1989. Pochopitelně na straně Teheránu.
Baba Jaga katem M-1978 Koksan
Nejedná se o automat, takže M-1978 je obsluhovaná celkem osmi lidmi. Velitel, střelec, řidič a pět nabíječů. Váha Koksanu je asi čtyřicet tun. Všechny informace o houfnici jsou nejisté. Dokonce se neví ani jak se jmenuje v korejštině. M-1978 je americký termín. Obsluha se nevejde do kabiny, je vždy nutné doprovodné vozidlo. Zničení systému lze vidět na vloženém videu ze sítě X. A celkem snadno śe dá odvodit, co má likvidaci houfnice na svědomí. Je jasné, že to nebyl FPV dron, ten nemá termovizi. Je zjevné, že je shozen minometný granát, vše napovídá, že se jedná o nejúspěšnější ukrajinský dron Baba Jaga.
Baba Jaga je pravděpodobná i proto, že se M-1978 bude pohybovat nepochybně dost hluboko za frontou. Střední ukrajinské UAV má mnohem delší dolet a pravděpodobnost, že se bude pohybovat v ruském zázemí je vysoká. Koksan nemá pochopitelně moc šancí, konstrukce je ocelová, ale určitě není schopna vydržet zásah minometným granátem. Takže první odpis M-1978 je na světě. Bohužel jich bude třeba ještě mnohem více. Kim dostává za svou pomoc Kremlu staré MiG-29 a Su-27. Pro něj to jsou ovšem špičková letadla. Dá se předpokládat, že do Ruska poputují další systémy.
Tagy