Autor fotografie: Admiralis-generalis-Aladeen / Public domain|Popisek: Mistral
Přenosné protivzdušné systémy (MANPADS) a komplety krátkého dosahu (SHORAD) hrály při začátku ruské invaze na Ukrajinu velmi důležitou roli. Prakticky uzemnily ruské letectvo. Patřily mezi ně i francouzské Mistraly.
Přenosné protivzdušné systémy MANPADS vstoupily do širšího povědomí především díky sovětské agresi v Afghánistánu. Mudžahedíni si celkem pochopitelně nevěděli rady se sovětskými bitevními vrtulníky Mi-24. Ty agresivně ostřelovaly afghánské horské vesnice i s civilním obyvatelstvem. A to až do chvíle, kdy Američané obráncům přes prostředníky začali poskytovat své FIM-92 Stinger. Karta se obrátila a sovětské letectvo utrpělo značné ztráty, které významně přispěly k porážce SSSR v Afghánistánu. Je velmi zajímavé, že Rusové se ze své historie příliš nepoučili. Značná část letectva se i díky opět Stingerům neodvažuje do vzdušného prostoru bránících se Ukrajinců. A podíl na tom mají i francouzské systémy Mistral.
MANPADS nebo SHORAD, klasifikace Mistral je obtížná
Ruské letectvo se zřejmě potýká s velkým množstvím potíží. Hodně se psalo o nízkém počtu letových hodin pilotů a zcela zásadní je způsob nasazení jednotlivých letadel. Kromě Mistralů měly na začátku zásadní vliv i MANPADS Starstreak, švédský RBS 70 NG a opět americké Stingery. Ruská letadla zřejmě jen opět kopírují problém pozemních jednotek a tím je absence opravdu kvalitních elektronických systémů detekce. Ruské letouny a vrtulníky prostě nedokáží včas reagovat na infračervené nebo laserové zaměření i z důvodu nedostatku času. Navíc třeba bitevníky jako Su-25 potřebují krytí ve vzduchu i na zemi. Letí pomalu a jsou snadným terčem pro MANPADS. Vlivů je nepochybně mnoho, ale v každém případě Kreml nedokáže zužitkovat svou jednoznačnou vzdušnou převahu. A teď již čelí i Patriotům, NASAMS nebo třeba Iris-T.
Klasifikace Mistralů je poněkud obtížná. Zbraně musí být instalovány na pevném podkladě, třeba kolejnici. Tím v zásadě nesplňují jednu z hlavních podmínek MANPADS, čímž je odpal střely z ramene, byť není absolutní. Přesto jsou nejjednodušší verze systému přenosné, ale jejich váha činí podle Army Technology 19,7 kilogramu systému a jen hlavice střely váží tři kilogramy, což je výrazně více než u konkurence. K obsluze jsou proto nutní dva muži. V každém případě se jedná o SHORAD systém a Mistraly byly konstruovány především tak, aby je bylo možné instalovat na značné množství vozidel a dokonce existuje i verze pro ponorky.
Vývoj Mistralů začal již v roce 1984 a sériová výroba započala roku 1989. Francouzská MBDA se s nimi výrazně exportně prosadila. Zbraň používá více než čtyřicet armád po celém světě. Verzi MANPADS lze připravit ke střelbě za šedesát sekund. Nutno podotknout, že odpalovací stanice obsahuje sedačku. Má infračervenou detekci a teleskopický zaměřovač. K dispozici je i termovizní zaměřování Optronics MITS2 nebo Sagem MATIS. Raketa má dvojí start, tedy pomocný motor ji vytáhne z odpalovacího zařízení a pak teprve dojde k zážehu hlavní pohonné jednotky. Takže systém lze používat ve velmi stísněných prostorách a má malý zpětný ráz.
Mistral sestřelil íránký Šáhid-136 na Ukrajině
Dosah rakety je šest kilometrů a v cíli je za šest sekund. Velkou výhodou je instalace ECCM, tedy sady opatření na elektronický boj. Patří mezi ně i velmi úzký gyroskopický průzor optického navádění, který pomáhá s vyhnutím se zaměření klamných cílů a světlic. IR si může světlice celkem snadno splést se samotným cílem rakety. Mistraly v roce 1999 sestřelily v Kongu stíhací letoun BAE Hawk, což byl jejich první úspěch. V období 2021 až 2023 byly vícehlavňové komplety instalovány na fregaty třídy La Fayette. Mistraly najdeme i na vlajkové lodi francouzského námořnictva Charles de Gaulle a koneckonců i na svých jmenovcích, výsadkových lodích třídy Mistral.
Výše přiložené video ukazuje zásah Mistralu proti íránskému dronu Šáhid-136 v ruských službách. Tyto drony Kreml vyrábí ve verzi Geran 2. Jedná se o sebevražedné UAV, které společně s Lancety tvoří jedny z nejnebezpečnějších zbraní, kterými Rusové disponují a Kyjev s nimi má velké potíže. Mistraly mají koordinační stanoviště MCP pro denní i noční útoky, které umožňuje sledovat až dvanáct cílů najednou. Zásah na videu je zřejmě ve spolupráci s ním.