Ruské sklady řízených střel jsou prázdné, Ch-101 z výroby rovnou na Ukrajinu

Střely s plochou dráhou letu Ch-101 odpalované ze strategických Tu-160 a Tu-95MS jsou nejčastějšími raketami, jež dopadají na ukrajinská města. Kreml je posílá rovnou z výroby.

Podle RBC Ukraine v noci na 28. leden útočilo na Ukrajinu 146 ruských útočných dronů a jedna balistická střela Iskander-M. 90 bezpilotních vzdušných prostředků byly (UAV) byly Šáhid-136, zbytek tvořily jejich imitace Gerbera a dálkové drony Italmas. Jednalo se o poměrně výjimečnou noc. Jednak počet útočících prostředků byl velmi nízký a za druhé nebyly tentokráte použity střely s plochou dráhou letu Ch-101 z Tu-160M2 a Tu-95MS. Kyjev tvrdí, že sestřelil celkem 103 ruských dronů. Celkem bylo zasaženo 22 míst na Ukrajině. Relativně nízký počet sestřelených UAV jde především na vrub inovovaným Šáhid-136 a celkově přetížené ukrajinské PVO.

Pavučina zamávala s Tu-95MS, Tu-160 vynechala

 

V rámci operace Pavučina bylo poškozeno nebo zničeno až 40 ruských letadel. Především strategických Tu-22M a Tu-95MS. Tu-160 zůstaly ušetřeny. Je prakticky neodhadnutelné, jak aktuálně ruská flotila strategických letadel vypadá, ale i vzhledem ke stavu Kazaňského leteckého závodu, který Tupolevy vyrábí a servisuje, to asi nebude nic moc. Tu-160 a T-95MS se už několik měsíců prakticky výhradně připomínají pomocí střel s plochou dráhou letu Ch-101, jejímiž jsou jedinými nosiči. A zřejmě také ještě dlouho zůstanou, protože nový strategický letoun PAK DA je stále ve hvězdách i přes neustálé proklamace Kremlu. Naopak je dost pravděpodobné, že počet Ch-101 bude postupně klesat s tím, jak bude ruské strategické letectvo ve stále horším stavu. Kazaň prakticky nefunguje.

Hlavice střely s plochou dráhou letu Ch-101 má 800 kg

 

Ch-101 (v kódu NATO AS-23A Kodiak) je ruská strategická střela s plochou dráhou letu typu vzduch-země, která představuje technologickou špičku současného ruského leteckého arzenálu. Střela má extrémní dolet, který se odhaduje mezi 2 500 až 5 500 km. Pohání ji dvouproudový motor TRDD-50A, který umožňuje let podzvukovou rychlostí (Mach 0,58 až 0,78) ve velmi nízkých výškách (30–60 m), čímž se vyhýbá radarům. Díky kombinaci inerciální navigace, satelitního systému GLONASS a optické korekce (TV/infračervený senzor v závěrečné fázi) má dosahovat přesnosti (CEP) v rozmezí 5–10 metrů. To je ovšem velmi diskutabilní, protože ruské střely se vyznačují značnou nepřesností.

Ch-101 má specifický tvar se sníženou radarovou odrazovou plochou, což ztěžuje její detekci systémy protivzdušné obrany. Bojová hlavice standardně nese konvenční nálož o hmotnosti 400–450 kg, tříštivo-trhavou, průbojnou nebo kazetovou. Podle Missile Threat by kruhová chyba měla činit šest metrů. Při startu váží Ch-101 2 300–2 400 kg, a má délku 7,45 metru. Její varianta Ch-102 může nést jadernou hlavici. Kreml v roce 2024 provedl dost zásadní modernizaci, která zvyšuje hmotnost hlavice na 800 kilogramů. Samozřejmě za cenu snížení doletu. V každém případě se s takovou váhou hlavice jedná o opravdu smrtící zbraň.

It's been a long time since we've seen publicly available photos of Kh-101 missile debris with visible production code.
This is a missile used in the attack on Kyiv last night.

Its production code ‘3152636174030’ reads as follows: pic.twitter.com/vsy6TuY2qu

— Piotr Butowski (@piotr_butowski) January 24, 2026

Ruské sklady jsou prázdné 

 

Ch-101 má také vlastní systémy sebeobrany. Dokáže vystřelovat světlice ke zmatení nepřátelské PVO. Stovky dronů útočící na ukrajinská města zahlcují protivzdušnou obranu Kyjeva a následně mají především balistické Iskander-M a Ch-101 mnohem vyšší pravděpodobnost zásahu vytyčeného cíle. Zajímavé jsou informace, které přinesly weby Armija Inform a polský WPtech. Ch-101 dopadající aktuálně na Ukrajinu jsou z letošního roku, tedy prakticky rovnou z továrny proti Ukrajině. Je zcela jasné, že po čtyřech letech jsou ruské sklady balistických raket a naváděných střel prázdné.

Kreml začne Ch-101 šetřit až po zimě

 

Koneckonců používání střel Orešnik je toho důkazem. Raketa je stále ve vývoji a Kreml je k dispozici prakticky nemá. Nedotčený je pochopitelně jaderný arzenál. Byť ztrátami Tu-160, Tu-95MS a Tu-22M je silně narušena jaderná triáda, kde hlavní síla zůstala v podobě strategických jaderných ponorek. V každém případě je zjevné, že Ch-101, a nebude se to týkat jen jich, jdou prakticky rovnou z výroby do boje. Kreml tlačí, dokud je zima. Vzdušné útoky proti ukrajinským městům zřejmě v létě poleví, aby se zásoby střel alespoň trochu doplnily.

Tagy