Škrty ohrožují naší obranyschopnost Nikdy se nesmí opakovat, řekl na velitelském shromáždění ministr obrany Metnar

Na včerejším velitelském shromáždění armády promluvil také ministr obrany Lubomír Metnar a vymezil se stejně jako premiér Andrej Babiš proti škrtům, které ohrožují obranyschopnost země.

Na včerejším velitelském shromáždění vystoupil ministr obrany Lubomír Metnar a jako prezident Miloš Zeman či premiér Andrej Babiš nejprve adresoval armádě děkovná slova za její nasazení při zvládání koronavirové pandemie. ,,Vaše nasazení je opravdu obdivuhodné," prohlásil uznale směrem k armádě ministr obrany.

Metnar se v další části své řeči věnoval otázce škrtů, která nabyla aktuálnosti v souvislosti s požadavkem KSČM na odebrání 10 miliard korun rozpočtu ministerstva obrany. KSČM totiž podmiňuje škrty svou podporu schválení státního rozpočtu na příští rok. Podle Metnara však právě škrty v rezortu obrany v období ekonomické krize v roce 2009 vážně narušily základní poslání armády, tedy zajišťování obranyschopnost země před vnějším nepřítelem. ,,Viděli jsme, jaké to mělo důsledky a víme, že taková chyba se nesmí opakovat, protože i přes maximální snahu se z ní dodnes vzpamatováváme," řekl Metnar.

Pokud projde v rámci schvalování státního rozpočtu i ,,navýšená" kapitola rozpočtu ministerstva obrany, bude mít armáda v příštím roce k dispozici 85 miliard korun. Do budoucna pak zůstávají prioritami armády akvizice nových bojových vozidel pěchoty za 53 miliard korun, dále pořízení děla ráže 155 mm NATO a systému řízení palby dělostřelectva, nového protivzdušného systému SHORAD.

Řada ze zakázek má však zpoždění jako například největší armádní tendr na pořízení nových BVP. Smlouva s dodavatelem měla být již několikrát podepsána, aktuálně však byla odložena na léto 2021. Do tendru nepříznivě a neočekávaně zasáhl koronavirus, který v podstatě rozvolnil splátkový kalendář za vozidla. První splátka 4,2 mld. korun má být za BVP uhrazena v roce 2021.

Existuje nicméně riziko, že se současné vládě nepodaří do konce svého funkčního období, tedy října 2021, dotáhnout zakázku do konce, proto někteří zákonodárci jako například poslankyně Jana Černochová (ODS) navrhují jako alternativu jít cestou G2G (mezivládní dohody). V tomto smyslu bylo na jednání Výboru pro obranu přijato na návrh Černochové usnesení, které požaduje od ministerstva obrany vypracovat alternativní variantu postupu opřenou právě o akvizici ve formátu G2G tak, aby se zakázka do konce funkčního období této vlády stihla realizovat. Právě jednou z hlavních výhod mezivládní dohody je její rychlost.

Tato možnost byla mimo jiné využita u pořízení 8 mobilních radiolokátorů MADR, kdy byla smlouva podepsána minulý rok, nebo u ,,velké" zakázky na dodávku 8  víceúčelových helikoptér UH-1Y Venom a 4 útočných vrtulníků AH-1Z Viper.

Nicméně další časový skluz se týká i jiných důležitých zakázek, jako další můžeme uvést pořizování děl ráže NATO. Jako dodavatel byla vybrána francouzská zbrojovka Nexter a děla CAESAR, která mají nahradit staré samohybné houfnice DANA. U této zakázky není zatím zcela jasný podíl českého obranného průmyslu, za druhé se bude s dodavatelem vyjednávat o modelu financování děl a tento proces nějaký čas potrvá. Nexter požaduje 30% zálohu, jejíž ekonomickou výhodnost však musí česká strana v souladu s příslušným zákonem posoudit, jak uvedl na posledním jednání Výboru pro obranu ministr obrany Lubomír Metnar. Ten zároveň ujistil, že zakázka nebyla zastavena a jednání se vedou dál.

Armáda rovněž usilovala o nahrazení dosluhujících vozidel UAZ a Land Rover auty typu pick-up. V listopadu tohoto roku byl vyhlášen po průtazích vítěz. Jako nejvýhodnější nabídka, která splnila všechny požadavky, byla vyhodnocena společnost Glomex MS, která v tendru soutěžila s vozy Toyota Hilux. Mimochodem i tuto zakázku poznamenaly potíže. Tendr byl těsně před Vánoci 2019 zrušen a ministerstvo obrany svůj krok odůvodnilo tím, že si část potenciálních dodavatelů ,,příliš striktně vykládala některé parametry, například nátěr vozidla."

Úspěšnost realizace výše zmíněných zakázek se však bude odvíjet od toho, zda bude pokračovat modernizační proces armády. Pokud dojde ke škrtům, a projde tedy požadavek KSČM na odebrání 10 miliard korun rozpočtu ministerstva obrany, může dojít k odložení, nebo i škrtnutí některých klíčových projektů, které jsou vzájemně provázány. To by podle Metnara, náčelníka generálního štábu Aleše Opaty a dalších politickcých a vojenských činitelů přímo ohrozilo obranyschopnost ČR.

 

 

 

 

 

Tagy