foto: Mil.in.ua / Public domain/Skynex
Dá se říci, že Skynex od Rheinmetallu je nejmodernější známou zbraní nasazenou na Ukrajině. Špičková protivzdušná obrana je pro obránce nesmírně cenná.
Systém protivzdušné obrany Skynex patří do rodiny Skyshield od německého zbrojního gigantu Rheinmetall. Ke skupině zařízení protivzdušné obrany ještě patří Skyranger, který je určený pro mobilní prostředky a Mantis, ten je stacionární a v loňském roce ho obdrželo Slovensko. Skynex je něco mezi tím. Upravená věž Mantisu s jedním dělem je podle Mil.in.ua implementována na taktických vozidlech HX od Rheinmetallu, tedy se fakticky jedná o MANy. Na stejných vozidlech je umístěno i řídící centrum, které se může nacházet ve vzdálenosti až pět set metrů do samotného systému. Ukrajina obdržela dvě baterie v hodnotě 182 milionů eur, náklady hradilo Německo.
Skynex s wolframovými projektily
Nemá smysl si zde nic namlouvat. Kromě neocenitelné pomoci Ukrajině se také jedná o reklamu na systémy Skyshield. Totéž se děje aktuálně s bojovým vozidlem Lynx, kterých bude do konce roku 2024 na Ukrajině prvních deset. Jedná se o univerzální platformu, která může sloužit jako BVP, obrněný transportér nebo třeba vozidlo palebné podpory se 120mm kanónem. Nutno podotknout, že Lynx je opět prakticky nejmodernější platforma ve svém segmentu podobně jako britský Ajax. Takže Skynex je v podstatě ořezaná verze. Skládá se z řídící jednotky a na systému je nainstalován radar X-TAR3D, řídící uzel CN-1 pro přijímání a odesílání dat a kanón Oerlikon Revolver Gun Mk3 ráže 35 mm.
Skynex, chcete-li Mantis, byl již vyvíjen přímo jako zbraň proti UAV. Pochopitelně ho lze použít proti střelám s plochou dráhou letu a nízko letícím vzdušným prostředkům nepřítele. Je jasné, že už vzhledem k ráži děla se jedná o systém krátkého dosahu (SHORAD). Rheinmetall s celou rodinou Skyshield aktuálně velmi boduje. Skyrangery jsou instalovány na Lynxy, Boxery, Pandury a Leopardy. Firma získala náskok před konkurencí, která s výjimkou BAE Systems a jejich Tridon Mk2, nemá co nabídnout. Italské Leonardo aktuálně pouze zveřejnilo velmi zajímavý protivzdušný Counter-Drone Stryker.
Klíčovými faktory Synexu jsou radar a programovatelná munice s wolframovými projektily. Hodně zjednodušeně řečeno Skyshield navazuje na velmi starý Gepard na podvozku Leopard 1. Ten se zcela nečekaně stal velmi úspěšným proti UAV na Ukrajině. Podle veškerých zpráv se jedná o nejúčinnější a nejekonomičtější prostředek proti dronům vůbec. Právě jeho radar je schopen lokalizovat i malé FPV UAV. To je klíč Skynexu společně s plnou automatizací. Radar zaměří, řídící systém zpracuje, určí trajektorii, místo pravděpodobného střetu munice s UAV, načasuje střely a může sám vypálit. Vše během několika sekund. To, co jsme kdysi sledovali ve sci-fi filmech je dnes realita.
Skynex s municí AHEAD
Schopnost Skynexu spočívá právě v použité munici. Munice AHEAD je střela s velkým množstvím submunice v podobě wolframových projektilů. V každé střele jich je 152. Časovač odpálí munici těsně před objektem a asi si každý dovede představit při kadenci 1 000 ran za minutu, co to ve vzduchu dokáže. Roj dronů nemá žádnou šanci. V zásobníku Skynexu je 252 střel, které lze přirozeně střílet dávkami. Wolfram je jen o něco málo měkčí než diamant a mrak této submunice bude smrtící takřka pro cokoliv ve vzduchu. Podle WPtech se navíc Rheinmetall chlubí, že systém dovede sestřelit i FAB-3000, pumy, se kterými si Ukrajinci na Su-34 neví aktuálně rady.
Přiložené video ze sítě X ukazuje noční obranu Kyjeva za použití Skynexu. Systém střílí dávky po čtyřech střelách, těžko říct, zda je použita munice AHEAD. Plně automatizovaná střelba je nepochybně velmi přesná až na vzdálenost pěti kilometrů a přesně tyto systémy PVO potřebuje Ukrajina ze všeho nejvíce. Cena munice se pohybuje v desítkách tisíc dolarů, ale rakety do Patriotů, Iris-T nebo NASAMS stojí stovky tisíc dolarů. Rusové aktuálně neútočí tolik. Buď čekají na první mrazy, aby výrazně atakovali ukrajinskou energetickou infrastrukturu nebo jim dochází UAV a Ch-101. Jen tato věta je sama o sobě děsivá v Evropě 21. století.
Tagy