foto: Rheinmetall / Public domain /C-RAM Skyranger-35
Zatímco Šáhid-136 má maximální dostup 4 000 metrů a nalétává převážně nízko, Geran-4 vyřazuje téměř kompletní ukrajinskou PVO útokem z výšky 7 kilometrů. Tam nedosáhne ani už na Ukrajině působící C-RAM Skyranger 35.
Podle OVD byl přesně podle závazku Rheinmetallu předán první systém protivzdušné obrany (PVO) Skyranger 35 na Ukrajinu už v prosinci loňského roku. Asi nejlepší C-RAM současnosti je položen na podvozku Leopard 1 a podle Ukrajinců v akci připomíná vesmírnou loď. Skyranger 35 je se svojí senzorikou a airburst municí jednoznačně rozdílovou zbraní a velitel 1020. protiletadlového raketového a dělostřeleckého pluku ho označuje za průlom do budoucnosti. Jenže to vypadá, jako by Rusové s proudovými drony Geran už stihli reagovat.
Rozdílové Skyranger 35 dosáhnou do 4 kilometrů
Programovatelná munice AHEAD na C-RAM Skyranger 35 totiž z 35mm Oerlikonu dosáhne maximálně do výšky 4 000 metrů. To by stačilo na Šáhid-136, ale na proudové Gerany to nestačí. Podle Defense Express totiž začínají útočit z výšky 7 kilometrů, zatímco Šáhid-136 po loňské inovaci má maximum na čtyřech kilometrech. Není známo, kde Ukrajinci Skyranger-35 nasazují, ale stejně jako jejich předchůdci Flakpanzer Gepard půjde s největší pravděpodobností o ochranu ukrajinských měst.
Nad místem nasazení Skyranger 35 leží dost velké otazníky po celou dobu. Podvozek z MBT vyloženě nabízí nasazení na frontě, jenže Gepardy mají podvozek úplně stejný, také z Leopard 1. Nasazení na frontě se vyložené nabízí, protože Kreml ničím podobným nedisponuje. Nejblíže je C-RAM Tunguzka, ale ta je zřejmě proti bezpilotním vzdušným prostředkům (UAV) neúčinná, protože vůbec není vidět. Dále už přichází v úvahu C-RAM Pancir-S1, ten je ale kolový a jeho senzorika má s drony prokazatelně velké potíže.
C-RAM Skyranger 35 by mohly podporovat protiútoky
Právě rozdílovost Skyranger 35 by se nejvíce projevila právě na frontě. Už dlouhou dobu je jasné, že kdo ovládá oblohu, získá zcela zásadní výhodu. C-RAM Skyranger 35 by lokálně tento úkol mohly zvládnout bez větších potíží i v kontextu množících se ukrajinských protiútoků. Koneckonců třeba australské M1A1 Abrams a zbývající M2 Bradley nebo CV90 přesně tohle krytí potřebují. A ruské FPV drony nebo sebevražedné Lancety, UAV Molnija nebo Mavic v žádném případě tak vysoko nelétají.
Gerany ve výšce 7 kilometrů
Bohužel proudové Geran-4 nebo Geran-5 ve výšce 7 000 metrů nepředstavují problém jen pro Skyranger 35. To prakticky vyřazuje ukrajinské systémy elektronického boje (EW), tedy rušení. Gepardy efektivně zasahují ve výšce 3 500 metrů, přenosné protivzdušné systémy (MANPADS) jako Starstreak, Stinger nebo Piorun jsou také mimo hru. Francouzský Mistral 3 dosáhne jen do 6 kilometrů. IRIS-T SLS je na tom stejně. Do výšky 7 kilometrů nedosáhnou ani pozemní odpalovače s Hydra 70 a APKWS.
Takže proti Geranům lze najednou nasadit jen systémy PVO středního dosahu jako IRIS-T SLM nebo NASAMS. To je ovšem v zásadě nemyslitelné. Jednak kvůli ceně jejich interceptorů a jednak kvůli právě kvůli nedostatku munice. DE v zásadě vidí jen jednu možnost. Ukrajinské letectvo a právě s Hydra 70, což jsou původně neřízené střely vzduch země, a jejich naváděcími moduly APKWS. Pak je tedy řeč o F-16, protože ukrajinské MiG-29 a francouzské Mirage 2000-5F je nemají.
Gerany vyřazují ukrajinskou PVO
Šáhid-136 nalétávají v nízkých výškách a v současnosti jsou snadnou kořistí pro stíhací drony jako STRILA nebo STING. Geran-4 a Geran-5 je se svými proudovými motory vyřazují ze hry. V situaci, kdy ruské drony útočí z výšky 7 kilometrů, je vyřazena větší část ukrajinské PVO. Ta prostě na útok nestačí adekvátně reagovat. Celá situace asi dost kazí nasazení špičkových C-RAM Skyranger 35. Kreml dokázal velmi rychle inovovat a bombardování ukrajinských měst jen tak neskončí.
Tagy