Slovenská akvizice kolových obrněných vozidel jako "manuál na netransparentnost" - rozporuplné údaje a nepravdy upřednostňují finskou nabídku před českou

Slovenská akvizice kolových obrněných vozidel jako &quote;manuál na netransparentnost&quote; - rozporuplné údaje a nepravdy upřednostňují finskou nabídku před českou
Autor: foto: redakce|Popisek: Pandur II Corsac se slovenskou věží Turra
24 / 03 / 2022, 09:00

Loni v létě Slovensko obnovilo akviziční projekt BOV 8x8, tedy nákup kolových bojových obrněných vozidel na podvozku 8x8. Stalo se tak poté, kdy ministr obrany Jaroslav Naď označil předchozí projekt nákupu vozidel Patria AMV jako "manuál na netransparentnost". V novém projektu chce Slovenská republika vozidla pořídit formou mezivládní dohody. Má pět nabídek z Finska, České republiky, Španělska, Rumunska a Spojených států. A zatím poslední krok, tedy publikace tzv. "Štúdia uskutečniteľnosti pre Obstaranie Bojových obrnených vozidiel 8x8", vzbuzuje řadu otázek. Mezi nimi na prvním místě tu, zda i nyní náhodou slovenské Ministerstvo obrany nepostupuje podle zmíněného "Manuálu na netransparentnost." Autoři studie preferují opět finský typ Patria AMV. Jejich argumenty jsou ale nepřesvědčivé a v řadě ohledů velmi podivné.

Pěti soutěžícími vozidly, jejichž výrobci se prostřednictvím vlád slovenského projektu účastní, jsou PATRIA AMV (Finsko), PANDUR II SK (Česká republika), PIRANHA V (Rumunsko), DRAGON (Španělsko) a STRYKER LAV III (Spojené státy). V první fázi má jít o 76 vozidel pro dva mechanizované prapory, v budoucnu pak až o více než 400 kusů. Česká nabídka vozidel Pandur II vyráběných kopřivnickou společností Tatra Defense Vehicle, jež vyvíjí, vyrábí, dodává a servisuje vozidla tohoto typu pro Armádu České republiky, byla podána na začátku ledna prostřednictvím vládní Agentury pro mezinárodní obrannou spolupráci (AMOS).

Před několika dny slovenské Ministerstvo obrany zveřejnilo na svém webu tzv. Studii proveditelnosti pro pořízení bojových obrněných vozidel 8x8. Vzhledem ke svému obsahu, metodice a závěrům jde mnohem spíše než o studii proveditelnosti o jakési předběžné vyhodnocení prvotních nabídek. V závěru studie pak čteme: "Shrneme-li všechny dostupné důkazy, zdá se, že finská nabídka s modelem PATRIA AMV od výrobce PATRIA Oy je nabídkou, která nejvíce splňuje požadavky slovenských ozbrojených sil na kolové obrněné bojové vozidlo 8x8." Oč se takové tvrzení opírá?

"Nabídka České republiky s vozidlem PANDUR II 8x8 SK od výrobce Tatra Defence Vehicle splňuje požadované parametry ve většině údajů. V případě hodnocení samotné pořizovací ceny vozidel je nejvýhodnější nabídka České republiky. V cenovém hodnocení posunul českou nabídku na druhé místo fakt vyšších provozních nákladů a nákladů na životní cyklus vozidla, které se potvrdily po dodatečném upřesnění údajů."

Problémem zde ovšem je, že údaje týkající se finského vozidla si v rámci publikované studie na dvou místech významným způsobem odporují, a současně ani vyšší z obou uváděných čísel neodpovídá reálným nákladům na údržbu moderního bojového vozidla vybaveného zbraňovým systémem a vyspělou elektronikou. Podle údaje na s. 86 a 87 studie má jít o 14 tisíc eur na vozidlo a rok, podle údaje na s. 104 a 105 dokonce jen o 8 tisíc eur.

Česká nabídka přitom pracuje s částkou více než trojnásobnou (cca 50570 eur). Jedna zaráží nesrovnalost finských údajů, a tím více také odhad nákladů životního cyklu, a slovenské Ministerstvo obrany by rozhodně mělo velmi seriózně finskou nabídku ověřit. Na první pohled je takový rozdíl velmi těžko přijatelný a vysvětlitelný. Porovnávané druhé nabídky (obě vozidla se slovenskou věží TURRA-30 osazenou kanónem GTS-30/A od slovenského podniku EVPÚ) pak v důsledku toho činí celkově 373,5 milionů eur za 76 Patrií AMV a 404,5 milionů za 76 Pandurů II. Dražší vozidla z Finska, nečlenské země NATO, se vzdálenější výrobní základnou se chlubí dramaticky nižšími náklady na životní cyklus.

Studie přitom zcela pomíjí jiné relevantní argumenty ve prospěch české nabídky. Česká republika nabízí Slovensku podíl domácího slovenského průmyslu na výrobě vozidel do výše bezprecedentních 75 %. Připomeňme, že dosud běžnou mírou bylo 40 % (jako v případě českého tendru na pásová BVP). Slovensko by tak bylo prakticky schopné vozidla vyrábět v rozhodující míře samostatně, a samostatně také provádět údržbu v průběhu celého životního cyklu techniky. Nadto, a to rovněž studie proveditelnosti ignoruje, s efektivní podporou prostřednictvím spolupráce mezi AČR, která má dnes s Pandury II již více než desetiletou zkušenosti, a geograficky velmi blízkými OS SR.

Průmyslovou spolupráci česká nabídka podtrhuje důrazem na multiplikační efekt (1,8) výroby vozidel na Slovensku pro slovenskou ekonomiku. Podkládá jej obsáhlou studií renomované společnost Ernst & Young. Autoři studie proveditelnosti se s tímto argumentem vypořádali po svém: označili jej za příliš optimistický odhad. Bez argumentu, bez odkazu na jinou relevantní studii.

Kromě toho obsahuje slovenská studie proveditelnosti i zavádějící a vyloženě nepravdivé údaje, které celkově vyznívají v neprospěch české nabídky. Autoři tak tvrdí, že v českém vozidle nebyly integrovány komunikační a informační systémy a systémy velení a řízení. Výrobce to kategoricky vylučuje a uvádí, že tato tvrzení lze snadno vyvrátit fotografickou dokumentací. Proč nebyla studie proveditelnosti před svou publikací s uchazeči konzultována, je jednou z řady věcí, na které jsme se slovenského Ministerstva obrany zeptali. Do publikace článku jsme odpovědi neobdrželi. Nezbývá než doufat, že v dalším průběhu projektu budou výše uvedené nejasnosti vysvětleny, budou porovnány relevantní náklady na životní cyklus, u nichž slovenská strana ověří jejich reálnost, a přihlédne i k dalším významným souvislostem nabídek.

Zdroj: MOSR

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace