Slovenský nákup CV90 je na první pohled méně výhodný než český. Lze dosáhnout 40 % zapojení domácího průmyslu tam, kde Slovensko nedosahuje při vyšší ceně ani 30 %?

Slovenská republika podepsala svou kupní smlouvu se Švédskem na pásová BVP CV90 od společnosti BAE Systems Hägglunds již 12. prosince 2022. Ve slovenském případě jde o 152 vozidel (celkem po druhé fázi 223) v 11 variantách za cenu 1,7 miliardy eur, tedy přibližně 41 miliard korun. Současně s podpisem kupní smlouvy došlo k podpisu smlouvy mezi výrobcem a společnosti ZTS Special, která je na Slovensku primárním průmyslovým partnerem projektu. Česká a slovenská strana chtějí ve svých zakázkách spolupracovat. Rozdíl v obou zakázkách se týká nejen počtu a variant vozidla nebo ráže hlavní zbraně, ale také předem deklarované či požadované míry zapojení domácího průmyslu.

Mezi původními šestnácti nepřekročitelnými požadavky na pásová BVP, která v rámci v létě 2022 zrušeného tendru formulovala česká strana, je požadavek zapojení českého obranného průmyslu minimálně v hodnotě 40 % pořizovací ceny vozidel. Švédsko do poloviny letošního roku garantuje pořizovací cenu cca 51,7 miliard korun, a jde tedy o zapojení českého průmyslu v hodnotě 20,7 miliardy korun. Na zakázce se má podílet 30 českých společností, a nejvýznamnější mírou státní podnik VOP CZ, který má mít na starosti výrobu podvozků a celkovou integraci, a ExcaliburArmy z holdingu CSG, který bude vyrábět bojové věže.

"Pokud jde o české firmy, naším pochopitelným požadavkem je jejich robustní zapojení do zakázky v rozsahu nejméně 40 % z ceny akvizice. Jedná se o minimální hodnotu. Každé další procento navíc bude bráno v potaz při hodnocení nabídek. Hranici 40 % jsme zvolili s ohledem na současné reálné možnosti českého obranného průmyslu," uvedlo Ministerstvo obrany v roce 2019. A právě podíl domácího průmyslu zůstává jednou z nejpalčivějších otázek zakázky.

V tomto smyslu je informace sdělována a potvrzována opakovaně i po ukončení veřejného výběrového řízení a zahájení jednání o mezivládní dohodě, v jejímž rámci se požadavky z české strany podle MO v žádném ohledu nezměnily. Není bez zajímavosti porovnat český požadavek, který je již prakticky čtyři roky konstantní, se situací slovenské zakázky. Na rozdíl od České republiky, kde navzdory tomu, že zde tři roky probíhalo veřejné výběrové řízení, neznáme podrobnosti původně podaných nabídek, zveřejňuje slovenské ministerstvo obrany své studie proveditelnosti, v nichž podané nabídky, a jejich hodnocení, ve velké míře zpřístupňuje veřejnosti.

V tabulce 19 a tabulce 20 studie proveditelnosti PBOV a POV vidíme odhad podílu domácí přidané hodnoty podle nabídek, které Slovensko dostalo od Švédska (dvě nabídky na vozidlo CV90, jednou s 30mm kanónem, jednou s 35mm kanónem), od Maďarska (vozidlo Lynx) a od Španělska (vozidlo ASCOD). Obě tabulky se liší tím, že v první tabulce je podíl domácí výroby odhadnut bez započítání nákladů na aktivní ochranu vozidel, přičemž nejvyšší hodnoty dosáhla nabídka vozidla CV9030, a sice 34,6 %. Smlouva byla v prosinci podepsána na dodávku vozidel CV9035, kde vidíme hodnotu 32,5 %, což souvisí mj. právě se zvolenou zbraní (původně Slovensko zvažovalo vyzbrojit svá BVP domácím 30mm kanónem "východní" ráže 30x165 mm).

Po započtení systému aktivní ochrany přitom odhadnutá míra domácí přidané hodnoty (tabulka 20) významně poklesla, a to v případě CV9035 až na 28 %. Systém aktivní ochrany je v podmínkách moderního bojiště, které je přesyceno řízenými protitankovými střelami odpalovanými pěchotou, vozidly i ze vzduchu, nepostradatelným prvkem a zásadním způsobem přispívá ke schopnosti vozidla odolat a k ochraně životů a zdraví osádek. Jako takový jej najdeme i mezi zmíněnými nepřekročitelnými požadavky na česká BVP: "Pro maximální bezpečí posádky je dnes už nezbytné vybavit moderní vozidlo i aktivní ochranou. Je to standardem všech vyspělých armád. V praxi se jedná o zneškodnění nepřátelské munice ještě před zásahem samotného vozidla. Jde tedy o eliminaci tří zásahů do jednoho bodu v pásmu 360° okolo celého vozidla. Disponujeme moderními technologiemi, kterými můžeme tento požadavek důkladně prověřit a tak ochránit vojáky v pásovém bojovém vozidle pěchoty před zásahem nepřítele."

Při vědomí, že nejde jen o dodávku samotných vozidel, ale součástí zakázky je také pestré příslušenství od výcviku po náhradní díly nebo dílenská vozidla, a že tedy mechanické srovnání jednotkové ceny vypočtené z celkové částky nebude přesně odpovídat, určitou informaci takové číslo nese. V principu jde o vozidla stejného určení pro stejný druh vojsk, v armádách s mnoha společnými rysy.

Slovensko za jedno CV9035 zaplatí, včetně poměrné částky za všechno příslušenství, cca 270 milionů korun. Česká republika se dostává na částku necelých 250 milionů korun. Slovensko si svůj celkový nákup rozdělilo do dvou fází, a nyní známe podmínky jen první fáze, která se týká pořízení 152 vozidel. Za zbývajících 71 kusů do celkových 223 bude platit další částku.

27. srpna 2022 podepsali ministři obrany ČR a SR deklaraci o spolupráci při pořizování a provozu pásových BVP. "Konkrétně to znamená koordinování postupu při pořízení a také následném provozování pásových bojových vozidel pěchoty CV90 v mnoha oblastech – technické, průmyslové nebo právní. Deklarace nám do budoucna dává lepší možnosti spolupráce, výroby a vývoje náhradních dílů, společného výcviku, sdílení kapacit a schopností. Posilujeme tím svou obranyschopnost. A také to povede k postupnému snížení provozních nákladů," řekla tehdy ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Koordinaci postupu při pořízení vozidel není příliš vidět, takticko-technické požadavky (zejména ráže hlavní zbraně) a požadavky na zapojení domácího průmyslu se liší. Cena zůstává v české zakázce alespoň oficiálně na stejné úrovni, jaká byla definována jako strop s vyhlášením tendru na jaře 2019, kdy Slovensko ještě o CV90 ani jiném PBVP konkrétně neuvažovalo, a i slovenská cena není oproti studii proveditelnosti, která byla publikována před zmíněnou deklarací o společném postupu, jiná (podle tabulky 37 činí v případě CV9035 1,689 miliardy eur).

Nabízí se otázka, proč jsou podmínky české a slovenské zakázky tak odlišné, a především jak chce česká strana dosáhnout 40% podílu domácí výroby při započítání systému aktivní ochrany, zatímco na Slovensku zvolili řešení, které slibovalo "jen" 28 %. Ze slovenské celkové ceny tak jde Švédskému království, resp. výrobci BAE Systems, poměrně větší suma, než má jít z České republiky z nižší částky. Přistoupilo Slovensko na nevýhodné podmínky, čímž lze vysvětlit relativní snadnost jednání se švédským protějškem, a dřívější podpis smlouvy? Anebo je v české zakázce skrytý nějaký složitý mechanismus, který ze zdánlivě pro dodavatele méně výhodného prodeje činí lukrativní obchod? Nabízí se problém tzv. "průtokového ohřívače", tedy rizika, že budou čeští subdodavatelé jen přeprodávat švédské výrobky, a 40% zapojení českého průmyslu tak bude dosaženo jen na papíře, reálně prostředky skončí ve Švédsku.

Zdroj: Ministerstvo obrany SR, Ministerstvo obrany ČR