Autor fotografie: BAE Systems|Popisek: CV90
Poté, kdy se na Ministerstvo obrany s námitkami vůči smlouvě o pořízení 246 pásových BVP CV90 od švédské BAE Systems-Hägglunds za 60 miliard korun (s inflační doložkou bude konečná cena vyšší) obrátila společnost GDELS, se nyní zakázce podle zjištění Novinek věnuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Zatímco námitkami GDELS se Ministerstvo obrany odmítlo zabývat, protože byly podány po podpisu smlouvy, ÚOHS ve věci již zahájil správní řízení. Návrh podala pražská společnost Defence Export.
Defence Export požaduje podle webu Novinky.cz, které citují z podání, zákaz plnění smlouvy z důvodu, že byla uzavřena v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ): "Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel (MO) nedodržel základní zásady vymezené v ustanovení § 6 ZZVZ, a to konkrétně zásadu transparentnosti, zásadu rovného zacházení a zásadu zákazu diskriminace."
Podle firmy rezort Ministerstva obrany "prakticky nikdy neinformoval ani možné dodavatele, ani veřejnost o důvodech, které jej k postupu formou jednání vláda-vláda vedly. Zadavatel nikdy neoznámil zahájení jednání, ani informace o jejich průběhu a omezil se pouze na informaci o výsledku takových jednání a uzavření smlouvy."
Vláda rozhodla o zahájení jednání se Švédskem o dodávce vozidel CV90 loni v létě poté, kdy byla zrušena veřejná soutěž probíhající od roku 2019. Tu Ministerstvo obrany zrušilo poté, kdy dva ze tří uchazečů odmítli nové podmínky doporučené právní kanceláří Havel & Partners.
Otázka transparentnosti postupu Ministerstva obrany byla opakovaně předmětem zájmu zejména opozičních poslanců Výboru pro obranu. Důvody pro volbu řešení v podobě švédských BVP CV90 skutečně nikdy komunikovány nebyly než velmi obecně: "CV90 je zavedená a bojem prověřená platforma. Tato vozidla používá řada evropských armád a rozhodla se pro ně i Slovenská republika, s kterou budeme naše jednání koordinovat," řekla ministryně Černochová v červenci 2022 poté, kdy vláda o zahájení jednání rozhodla.
Smlouvy o nákupu BVP byly podepsány nejen se švédskou vyzbrojovací vládní agenturou FMV, ale na základě žádosti švédské vlády také přímo s výrobcem, BAE System-Hägglunds, "neboť Švédské království nemůže být samostatnou smluvní stranou smlouvy o dodávkách na straně prodávajícího," jak švédská strana informovala vládu ČR v lednu 2023. Již tehdy vyvstaly pochybnosti, zda je tedy zakázka skutečně vedena v režimu vláda-vláda.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se bude zřejmě muset také zabývat otázkou, zda byly dodrženy všechny postupy pro to, aby vláda mohla rozhodnout o konkrétním typu a dodavateli a zahájit jednání podle výjimky ze zákona o zadávání veřejných zakázek. Ministerstvo obrany v současné době vypracovává vyjádření k podání společnosti Defence Export. Security Magazín se také obrátil v pondělí na ÚOHS s dotazem, zda úřad obdržel podání od společnosti GDELS, která v polovině června adresovala své námitky Ministerstvu obrany; odpověď zatím nemáme k dispozici. Zákaz plnění smlouvy je možné požadovat do měsíce od jejího podpisu, v tomto případě byl tedy posledním dnem pro podání k ÚOHS 24. červen.
Členy představenstva Defence Export a.s. jsou Zbyněk Brázda, Jiří Černý a Milan Jurek, který je současně členem správní rady Business Development & Consulting a.s., jejímž prostřednictvím Defence Export vlastní. V letech 2020-2021 působil jako člen představenstva společnosti CSG Aerospace a.s., a v letech 2005-2020 byl členem představenstva nebo jeho místopředsedou ve společnosti Omnipol a.s. Defence Export a.s. dosud nebyla mezi firmami, které se mají jako subdodavatelé z řad českého obranného průmyslu na zakázce BVP podílet, zmíněna.
Nespokojenost s ministerstvem vyjednanými podmínkami ze strany českého obranného průmyslu komunikoval bezprostředně v průběhu veletrhu IDET prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek. Kritizoval zejména fakt, že do podpisu smlouvy nebyla smluvně zajištěna účast českých firem v deklarované výši min. 40% podílu na zakázce, tedy minimálně 24 miliard korun: "Budu jako zástupce českého obranného průmyslu tvrdě po Ministerstvu obrany vyžadovat, aby dodatečně tlačilo na dodavatele, aby se zajistil ten dostatečný objem práce pro český obranný průmysl," řekl pro Security Magazín.
Kritice čelí Ministerstvo obrany také kvůli sjednané inflační doložce. Ačkoli v prosincovém memorandu byla garantována cena 52 miliard za 210 vozidel, sjednaná inflační doložka cenu v budoucnu výrazně navýší, a intenzívně komunikovaná "garance ceny", která platila do konce června 2023, tím fakticky pozbývá jakýkoli význam. Ministerstvo argumentuje tím, že bez sjednání inflační doložky by byla cena navýšena výrazně již nyní. Dostává se tím ale do významného rozporu s podepsaným memorandem.
ÚOHS zahájil ve věci správní řízení. Lze předpokládat, že MO zdůrazní především význam zakázky pro zajištění obranyschopnosti České republiky. A jako v minulosti, zejména v případě vrtulníků systému H-1, si bude důrazně stát za svým právním výkladem. V jejich případě ovšem dostalo za svůj postup od ÚOHS soudem potvrzenou rekordní pokutu ve výši 0,5 miliard korun. Ministryně obrany Černochová na poslední schůzi výboru pro obranu uvedla, že způsob zadání (BVP) byl zvolen jako kombinace režimu vláda-vláda a výjimky z důvodu ochrany podstatných bezpečnostních zájmů České republiky s tím, že si ministerstvo opakovaně ověřovalo, že podmínky pro výjimku jsou splněny. Nyní to tedy ověří také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Zdroj: Novinky, ÚOHS, SM