Smrt jaderného zabijáka – sovětský bitevní křižník třídy Kirov je rozebírán na šrot

Smrt jaderného zabijáka – sovětský bitevní křižník třídy Kirov je rozebírán na šrot
Autor: Public domain, via Wikimedia Commons|Popisek: Ilustrační fotografie třídy Kirov
01 / 11 / 2021, 14:00

Bývaly chloubou sovětské flotily a generálních tajemníků UV KSSS. Těžké raketové křižníky třídy Kirov nechávaly alespoň zdání toho, že sovětská flotila se může měřit s americkou US Navy.

Kirovy jsou největší povrchová válečná plavidla, která byla od roku 1949 postavena (pokud nepočítáme letadlové lodě), a jejich úkolem byla likvidace nepřátelských ponorek a svazů amerických letadlových lodí, kde v porovnání s Kirovy sloužily lodě o třetinových výtlacích.

Bitevní křižníky (jak jsou označovány v západním tisku) třídy Kirov jsou poháněny kombinací dvou jaderných reaktorů a dvou parních turbín, každá o výkonu 70 000 kW. Rychlost lodi se pohybuje mezi 31 – 32 uzly.

Lodě jsou vyzbrojeny opravdu impozantně. Jejich hlavní zabijáckou výzbrojí je raketový systém P-700 Granit s dvaceti obřími nadzvukovými raketami. Systém řízení palby umožňuje řídit střely až prakticky do zásahu cíle, kdy vedoucí střela letí ve vyšší výšce kvůli identifikaci cíle a další jsou v nižší letové hladině. Pokud dojde k sestřelení vedoucí rakety, automaticky dojde k převzetí její role další střelou. Lodě nesou dále protiponorkovou a protivzdušnou výzbroj jako 96 střel dlouhého doletu S-300F, nebo rotační kanóny ráže 30mm. Hlavní dělová výzbroj jsou dvě děla ráže 130mm umístěná v jedné dělové věži.

Sověti zahájili stavbu pěti těchto jaderných gigantů v 80. letech minulého století a stihli dokončit tři z nich ještě před pádem Sovětského svazu. Tři obři se jmenovali Kirov, Frunze a Kalinin. Čtvrté plavidlo ve výstavbě, Jurij Andropov a plánovaná pátá, Říjnová revoluce, byly pozastaveny. Lodě byly přejmenovány tehdejším ruským prezidentem Borisem Jelcinem v roce 1992 na Admirala Ušakova (ex Kirov), Admirala Lazareva (ex Frunze), Admirala Nachimova (ex Kalinin), Petra Velikého (ex Jurij Andropov) a Admirala Kuzněcova (ex Říjnová revoluce).

Stavba lodi Admiral Kuzněcov byla zrušena a jméno dostal problematický těžký letadlový křižník. Petr Veliký byl uveden do provozu v roce 1998. Během let skončili všichni ostatní tři obři v ruských přístavech jako rezivějící zálohy.

Admiral Nachimov v současné době podstupuje přestavbu a jako první loď ruské flotily obdrží nové střely dlouhého doletu S-400 a protiletadlový systém Polimet-Redut. Bude tak někdy v budoucnu silnější než její sesterské plavidlo Petr Veliký, které je v současné době vlajkovou lodí ruské Severní flotily.

Osud jednoho z jaderných gigantů, lodi Admiral Lazarev, se již definitivně nachýlil ke svému konci, kdy poslední snímky uveřejněné na Twitteru ukazují loď v plovoucím doku, kdy veškeré nástavby jsou již téměř odstraněny.

Šťastnější osud ceká roky opravovaný bitevní křižník Admiral Nachimov, který prochází procesem modernizace a přezbrojení, aby byl schopen přežít na komplexním bojišti 21. století. Podle ruských státních médií RIA Novosti bude vyzbrojen hypersonickými protilodními střelami 3M22 Zirkon. Jedná se o ultramoderní zbraň, která se stává prioritním systémem pro oživující se ruské námořnictvo. Zirkon je mnohem menší než původní střely P-700 Granit, takže jich bude možná více, možná až 60 střel.

Není známo, zda bude modernizovaný bitevní křižník ponese útočné střely Kalibr nebo dvouúčelové protilodní a protipozemní útočné střely Onyx. Ty by daly Admirálu Nachimovovi větší schopnost protipozemního útoku, než má jeho sesterská loď Petr Veliký.

RIA Novosti také uvádí, že hlavní komplex protivzdušné obrany bude modernizován na systém Fort-M, což je pokročilejší verze S-300. Ten systém je stále asi 30 let starý a nedá se srovnávat s nejnovějšími systémy S-350 nebo S-400. Ale ty nebyly namontovány na lodě, takže to může být otázka nákladů na vývoj. Ať tak či onak, Fort-M je vcelku slušný systém.

Další modernizace zahrnují vylepšenou protivzdušnou obranu a protiponorkovou výzbroj. Původní dvojité dělo ráže 130 mm by mohlo být nahrazeno novějším jednohlavňovým kanónem AK-192.

Pro Admirala Lazareva je ale již pozdě.

 

Zdroj: Twitter, wearemighty.com, Forbes

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace