Ukrajinské SOF provedly s FP-1 rekordní útok v arktické oblasti

Ukrajinské SOF provedly s FP-1 rekordní útok v arktické oblasti
foto: BAVOVNA / Public domain /Ukrajinský dálkový dron FP-1

Podle postu ukrajinské společnosti Fire Point provedly právě jejich drony FP-1 nejvzdálenější ukrajinský úder za celou válku. Cílem byla ruská infrastruktura v arktické oblasti.

TWZ uvádí zásah plynové elektrárny Purovsky v od ukrajinských hranic 3 000 kilometrů vzdáleném Nojabrsku, což potvrdil guvernér Jamalo-Něněckého autonomního okruhu na svém telegramovém účtu. Jedná se o arktickou oblast v Rusku. Militarny píše dokonce o zásahu dvou zařízení na zpracování plynového kondenzátu. V každém případě se jedná o nejvzdálenější zásah dronů za celou dobu trvání ruské agrese na Ukrajině. Jamalo-Něněcký okruh je klíčový ruský region z hlediska ropného a plynárenského průmyslu.

V arktické oblasti útočily ukrajinské FP-1

 

Až tak velké překvapení to není. Ukrajinské SOF sice neuvedly použitý efektor, ale společnost Fire Point ve svém postu na Telegramu naznačuje, že se jednalo o jejich dron a pak jím musí být FP-1. Fire Point píše o 3 300 kilometrech. Velké překvapení to není proto, že podle Janes společnost na letošním Eurosatory 2026 představila inovaci FP-1, které se zvýšil dosah z původního tisíce kilometrů až na 2 700 kilometrů. Zřejmě je to o něco více, protože další dron Fire Pointu FP-2 je systém středního doletu.

Ruské plynové pole v arktické oblasti

Moscow Times označují oblast za neoficiální plynové hlavní město Ruska. Zveřejněná videa na síti X ukazují požár v areálu, celkový rozsah škod není zatím známý. Purovsky Gas Condensate Processing Plant produkuje stabilní plynový kondenzát, širokou část lehkých uhlovodíků a zkapalněný uhlovodíkový plyn. V roce 2019 závod Purovsky zpracoval 10,8 milionu tun plynového kondenzátu. Reálně se jedná o klíčovou oblast Ruska v daném segmentu.

Důležitá ruská infrastruktura

 

Podnik ve stejném roce vyprodukoval 8,2 milionu tun stabilního plynového kondenzátu, 2,5 milionu tun širokého palety lehkých uhlovodíků a zkapalněného uhlovodíkového plynu, stejně jako 14 800 tun regenerovaného metanolu. Celková kapacita by měla být 19,5 milionu tun. Kromě plynu jde i o produkci ropné frakce, nafty a dalších ropných produktů, které následně míří do ruské armády. Pro Kreml se jedná o další velký problém. Dosah ukrajinských útoků se opět zvětšil.

Reakce Fire Pointu jasně ukazuje na FP-1, případnou alternativou by mohly AN-196 Ljutyj. Fire Point produkuje až 400 FP-1 denně, čímž konkuruje výrobě ruských Šáhid-136 v Alabuze. Rusové mají geograficky jen dvě možnosti, jak ukrajinské dálkové drony zastavit. Buď při přeletu nad bojovou linií, což se evidentně vůbec nedaří mimo jiné proto, že Ukrajinci věnují značné úsilí pečlivému plánování tras. Druhá šance je až v cílové lokaci FP-1 nebo AN-196.

FP-1 dosáhl na 3 000 kilometrů

 

Je to poměrně jednoduché. Dosud asi jen málokdo slyšel o Jamalo-Něněckém okruhu v arktické oblasti Ruska. Cílů je tak velké množství, že to už jen kapacitně ruská armáda zvládá jen velmi těžko. Pokud FP-1 zvládá dosáhnout na 3 000 kilometrů, výběr cílů je pro Ukrajince opravdu obrovský. Další vhled poskytuje hlavní město Moskva. Kreml tam koncentruje stále větší množství systémů PVO, a přesto nedokáže aglomeraci ochránit. Problém je dále v absenci adekvátních technologií. Kreml kromě Pancir-S1 nic nemá.

Rusové neví, jak se chránit před drony SOF

 

O selhání Pancir-S1 už se napsalo mnoho. Dnes mají prakticky všechny strategické objekty Ruska palposty s kulomety a jsou hlídány pěšími jednotkami s ručními zbraněmi. V reálu je to hlavní obrana. Kreml sice vytváří intervenční skupiny z bitevních vrtulníků Ka-52 Alligator a Mi-28, používá dokonce i Su-57, nasazuje systémy PVO jako Buk-M3, Tor a Kub. V Moskvě jsou S-400, ty jsou s S-300 po celém Rusku, jenže žádná z těchto zbraní není určená proti dronům. Stíhací drony jako má Ukrajina prakticky nejsou.

Fire Point dokázal FP-1 optimalizovat z hlediska nákladů na výrobu, kvantitu a kvalitu. Kreml jich při nasazení všech svých sil asi dokáže větší část sestřelit, ale i kdyby proniklo a zasáhlo jen deset procent, dopad je velký. Hlavní problém Rusů je senzorika, která má s detekcí ukrajinských dronů velký problém a hned poté následuje nedostatek adekvátních efektorů. A asi také otázka, jak vlastně ochránit už i arktickou oblast před drony ukrajinských SOF.

Tagy