Autor fotografie: flickr, CC BY 2.0|Popisek: Tank Abrams
USA přislíbily dodat tanky ABRAMS poháněné turbínovým motorem. Utkají se tak s ruskými T-80, jež byly druhým tankem světa s turbínou po britském Conqueror FV200 Turbine Test Vehicle, jenž ovšem nešel do sériové produkce. T-80 byl zaveden v roce 1976, ABRAMS o 4 roky později, tedy 1980.
Rusko se později rozhodlo T-80 dislokovat za polárním kruhem a řada z dalších byla přemotorována na klasický dieselový agregát. Stejně tak to udělala Ukrajina, jež mnohé T-80 zdědila po SSSR a vyráběla je v Charkově.
Co mají T-80 a ABRAMS společné? Kromě turbínového pohonu vůbec nic. Hlavními rozdíly je odolnost pancéřování a uložení munice. Následuje elektronika, optika a komunikační systémy, samozřejmě nelze vynechat hlavní výzbroj, kdy novější ABRAMS mají 120 mm kanon s hladkým vývrtem a T-80 kanon 125 mm s hladkým vývrtem. Takové zbraně jsou schopny odpalovat i PTŘS.
T-80 je evoluční vývoj z T-64 a T-72, kdežto ABRAMS byl vyvinut samostatně, nikoliv jako modernizace. A to je zásadní pro jeho odolnost na bojišti, zapracování zkušeností z konfliktů do konstrukce. To se vyplatilo i v operaci Pouštní bouře, kdy americké či britské tanky odolaly několika zásahům, kdežto irácké pravidelně vybuchovaly.
V duelu T-80 a ABRAMS je samozřejmě nejdůležitější vycvičenost osádek a taktika. A k vycvičenosti má Ukrajina ještě dlouhou cestu, stejně jako k logistice a výcviku mechaniků. Ale obecně se dá říci, že byť ABRAMS má nižší ráži kanonu, má vyšší šance na přežití na bojišti s ruskými T-80, T-90 nebo T-14.
ABRAMS má samozřejmě větší siluetu než ruské tanky. Je tedy snadněji detekovatelný a zvuk motoru je nezaměnitelný. V případě použití nejmodernějších PTŘS, jež útočí shora a jsou v módu „vystřel a zapomeň“ nemá v podstatě žádný tank šanci. Jenže ty západní nevybuchnou a mnohatunová věž neodletí metry daleko jako u ruských.
Určitou roli hraje i situační povědomí, tedy detekce palby z různých směrů a pasivní či aktivní obrana. A to je před sílou pancíře nebo rychlostí palby. Zneškodnit útok před úderem do vozidla je klíčové, anebo vytvořit podmínky pro jeho maximální eliminaci.
Jistě záleží i na tom, jaké modely MBT ze Západu Ukrajina dostane. Samozřejmě v rámci darů každá země počítá peníze a nejspíše posílá vyřazované modely, ale pokud by Leopard, Leclerc, Challenger 2 nebo ABRAMS kolabovaly při střetu s ruskými tankisty či protitankovou obranou, lze si představit, jak by se rozjela ruská propaganda.
Rusko nasazuje v klíčových oblastech to nejnovější a nejvýkonnější co má, aby buď zastavilo protiútok, nebo prolomilo obranu. A právě v těchto místech zřejmě Ukrajina západní tanky nasadí, protože přislíbené počty nejsou „gigantické“, spíše na úrovni roty nebo praporu, ale to není pro frontovou operaci.
Pak ještě bude trvat výcvik, dodávky munice a náhradních dílů. Takže až se ruské a západní tanky utkají na frontě, vždy bude záviset na taktice nasazení a vycvičenosti. Rusko mobilizuje, takže návyky a vycvičenost jeho vojáků není zcela na úrovni, a je jedno, zda se jedná o pěšáky nebo osádky T-80.
Nelze říci, že T-80 by byl špatný MBT. Ale vzhledem k turbíně je provozně nákladný a trpí stejnými „chorobami“ jako ostatní sovětské/ruské tanky, osádka sedí na sudu se střelným prachem, nebo lépe řečeno spíše v sudu se střelným prachem.
Takže pokud Ukrajina bude schopná všechny MBT poskytnuté ze Západu „uživit“ a bude mít dostatečný výcvik, přísun munice a náhradních dílů, má šanci ruskou armádu v tankových soubojích porazit.
Zdroj: defense.gov, cnbc.com, aljazeera.com