VIDEO: Současnost stíhacího bombardéru Su-22

VIDEO: Současnost stíhacího bombardéru  Su-22
Autor: flickr.com (CC BY-SA 2.0)|Popisek: Su-22
11 / 08 / 2018, 14:00

Sestřel syrského stíhacího bombardéru nad Golanskými výšinami izraelskou protiletadlovou obranou i modernizace v íránském letectvu – to jsou dvě hlavní zprávy z poslední doby týkající se známého letounu sovětské konstrukce Su-22. Ten navzdory svému stáří zůstává ještě ve výzbroji šesti států.

Vznik Su-17, z nějž nakonec vznikl Su-22 můžeme vysledovat do 1. poloviny 60. let. V té době začali v Sovětském svazu vážně uvažovat nad náhradou nadzvukového frontového stíhacího bombardéru Su-7, jehož parametry přestávaly dostačovat kladeným požadavkům – zejména se svou vysokou vzletovou i přistávací rychlostí a spotřebou.

psali jsme: Ruský bezpilotní letoun Orion poprvé se zbraněmi vzduch-země

Konstruktéři se nakonec rozhodli jít cestou vylepšení Su-7 spočívající ve vývoji a použití křídla s měnitelnou geometrií. A tak došlo ke zlepšení parametrů startu, přistání a obratnosti i přes zvýšenou hmotnost letounu. Ten nakonec obdržel označení Su-17 a pro export následně Su-20 a začal být dodáván do celé řady zemí. A tak se v různých variantách ať už pod označením Su-17 nebo posléze Su-22 dostal pochopitelně i k letectvům států Varšavské smlouvy.

Posledním evropským provozovatelem Polsko

Poslední evropským provozovatelem tak zůstává právě polské letectvo. To má ve výzbroji celkem 18 mnohokrát modernizovanými letouny Su-22M4. Původně Polsko obdrželo v letech 1984 až 1988 ještě ze Sovětského svazu na 110 strojů, z nichž donedávna provozovalo téměř třetinu tohoto počtu.

V současné době v Polsku opět probíhají diskuze nad náhradou těchto již zastaralých letounů. Nejhlasitěji se hovoří o víceúčelových stíhacích letounech JAS-39 Gripen, F-16, F-35, F/A-18 a Eurofighteru Typhoon. S tím, že největší šance jsou dávány často na rozšíření počtu F-16 americké výroby, které jsou ve výzbroji letectva. V úvahu připadá i podzvukový lehký bitevní letoun M-346FA vycházející ze cvičného letounu M-346, jak jsme informovali v březnu letošního roku v článku M-346 v Polsku

psali jsme: M-346 v Polsku: Další letouny i úvahy nad pořízením bojové varianty

Do doby svého nahrazené nicméně budou nadále plnit svou roli v polském letectvu Su-22, které jsou dodnes ceněné pro svou snadnou údržbu. Další rozsáhlejší modernizace ale už v plánu nejsou. Přeci jen navzdory poměrně dobrým výkonů představuje tento letoun již zastaralý typ bez možnosti využívat nejmodernější zbraňové systémy určené proti pozemním cílům a jen s omezenými možnostmi přežití v konfliktu vysoké intenzity.

Minimálně tři ztráty na syrském nebi

Zcela zásadní roli sehrává Su-22 v syrském letectvu po boku dvoumotorových Su-24. Ačkoliv jich papírově má mít Sýrie 36, přesný počet letuschopných, potažmo bojeschopným strojů není znám a navzdory snadné údržbě a podpoře z Íránu bude velmi pravděpodobně o něco nižší.

V rámci lokálního konfliktu jsou syrské Su-22 využívány především k útokům na povstalecké a jiné militantní skupiny bojující proti režimu Bašára Asada. Podle dostupných informací přitom využívají zejména neřízenou munici, konkrétně neřízené pumy a rakety. S jejich nasazením souvisí i minimálně tři ztráty, ke kterým od roku 2013 došlo. Za tou úplně první stojí blíže nespecifikovaná střela země-vzduch velmi krátkého dosahu. Druhou ztrátu pak má na svědomí americký víceúčelový palubní letoun F/A-18 Super Hornet, jenž sestřelil syrský letoun, když útočil na syrské povstalce podporované Spojenými státy.

Oproti tomu za posledním sestřelem dalšího Su-22 z konce minulého měsíce stojí izraelská protiletadlová obrana. Podle izraelských zdrojů měl syrský letoun proniknout několik kilometrů do izraelského vzdušného prostoru, přičemž po neúspěšném pokusu o kontakt s narušitelem došel k vypálení dvou antiraket systému Patriot a úspěšnému sestřelu. Syrský pilot přitom nepřežil a k jeho ostatkům se snad dostali příslušníci samozvaného Islámského státu…

Upgrade íránských Su-22

Poněkud překvapivá zpráva přišla v druhé polovině minulého měsíce z Íránu, který má do své výzbroje zařadil po jakési reaktivaci desítku modernizovaných a dosud uzemněných Su-22. Celkový počet tohoto typu by se tak v íránském letectvu měl pohybovat nad dvěma desítkami strojů ve zřejmě dobrém technickém stavu.

psali jsme: VIDEO: Tohle dokážou ruské letouny páté generace Su-57

Podle íránských představitelů i zveřejněných snímků dostávají modernizované Su-22 do své výzbroje celou řadu přesných zbraní určených proti pozemním cílům i střely vzduch-vzduch určené pro vlastní ochranu. Největší pozornost médií však přitáhla nová střela vzduch-země s opět údajným doletem kolem 1 500 km. Krom toho mají íránské Suchoje dokonce umět spolupracovat s bezpilotními letouny domácí provience.

Ještě Vietnam, Angola a Libye

Papírově největší počet Su-22 ovšem provozuje letectvo Vietnamu, který má mít k dispozici tabulkově 36 těchto strojů. Jak už je to ale obvyklé, kolik z nich je letuschopných nevíme. Soudě podle dohledatelných snímků mohou nést vietnamské Suchoje i taktické řízené střely Kh-25 s dostřelem až 10 km, tudíž je jejich bojová hodnota zřejmě o něco vyšší, než je tomu v případě dalších států.

Naopak velké pochybnosti panují vůbec ohledně letuschopnosti Su-22 v Angole, které jich má papírově 14 vedle celé řady dalších typů sovětské výroby. Vzhledem k aktuálním možnostem této země se ani nepředpokládá, že by měly být všechny nahrazeny. Hlavním bojovým letounem angolského letectva se tak nyní stává víceúčelový Su-30, jichž si tato země objednala 12.

A nakonec úplně nejmenší a možná už bývalým provozovatelem Su-22 je Libye. Ta má podle různých zdrojů v inventáři buď dva, nebo dokonce jeden poslední stroj tohoto typu.

Nepřehlédněte na Security magazínu: Technologie - nejnovější ,,vychytávky" ze světa vědy a techniky. Od futuristických zbraní až po bojové drony. S námi víte více

 


Autor: Michal Polák

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace