Letitá soudní bitva o letiště Líně - nájemce zde 13 let podnikal a ministerstvu neplatil

Letitá soudní bitva o letiště Líně - nájemce zde 13 let podnikal a ministerstvu neplatil
Autor fotografie: Ministerstvo obrany, Public domain|Popisek: Stav nemovitostí v době výpovědi smlouvy
08 / 08 / 2024, 12:30

Letos v březnu a v červnu skončil letitý soudní spor Ministerstva obrany týkající se letiště Líně, které se dostalo do širšího povědomí již odloženým záměrem vystavět zde továrnu na baterie pro elektromobily. Letiště nejen zůstane rezortu MO, ale to uspělo i se žalobou na dlužné nájemné.

V roce 1994 došlo ze strany Armády České republiky k ukončení významného letového provozu základny Plzeň Líně. Na letišti zůstalo jen zázemí Letecké záchranné služby. Podle dnes dostupných informací není možné rekonstruovat, zda a jak vlastně proběhlo výběrové řízení na nového nájemce armádou opuštěného areálu. Jediný materiál v archivu Vojenské, ubytovací a stavební správy (VUSS) Plzeň nazvaný „Plzeň Transpark“ je nekonkrétní devítistránkový souhrn obecných poznatků. Nicméně na jeho základě bylo 25. června 1996 uzavřeno „Ujednání o rozvoji“, první smluvní vztah mezi rezortem a nájemcem. Za Ministerstvo obrany dokument tehdy podepsal ekonomický náměstek Miroslav Kalousek.

Strategický dokument, díky kterému stát málem přišel o majetek

První nájemní smlouva pak byla uzavřena 12. března 1997, s ročním nájemným cca 2,5 milionu korun. Další smlouva byla podepsána o tři roky později, 15. srpna 2000 se společností Orchard s.r.o., záhy přejmenovanou na PlaneStation Pilsen s.r.o., s ročním nájemným 10,2 miliony korun. Smlouvu 4. ledna 2006 a 10. září 2009 doplnily dva dodatky – oba ve prospěch nájemce, který získal možnost využívat další a další nemovitosti. Z dnešního pohledu je tato smlouva nestandardní a pro rezort velmi nevýhodná. Nájemce totiž nebyl nijak nucen plnit plán investic, kterými se prezentoval ve výběrovém řízení (společnost se zavázala proinvestovat do roku 2020 plných 553 milionů eur), nájem platil pouze ve výši 1/20 hodnoty nemovitostí, a to dle posudku, který zpracoval znalec vybraný nájemcem. Nadto ani tuto pro sebe výhodnou smlouvu nikdy zcela neplnil a do údržby areálu prakticky neinvestoval.

MO nájemní smlouvu vypovědělo v roce 2013 - nájemce neplatil 13 let

 

Nespokojení uživatelé prostor, který jim byl dále pronajímán, opouštěli, a tím se snižovaly také jeho příjmy. V únoru 2010 pak PlaneStation Pilsen s.r.o. přestala zcela hradit nájemné, začala operovat s údajnými „přeplatky“ a konstruovat další údajné nedostatky předmětu nájmu, ačkoli celý areál užívala dál. Společnost provozovala letiště a podnikala na něm, když podnajímala jeho části třetím osobám. V dopise ministru Stropnickému z července 2017 napsal jednatel PlaneStation Pilsen Petr Koutný: „Pro zjednodušení mohu uvést, že nám byl MO ČR pronajat majetek, se kterým zejména nemělo oprávnění hospodařit, a zároveň MO ČR deklarované parametry letiště neodpovídaly skutečnosti. Naše společnost se snažila dlouhá léta o nápravu, ale MO ČR v zastoupení Agentury pro hospodaření s nemovitým majetkem jakékoliv návrhy odmítala, ačkoli to nebylo v souladu s nájemní smlouvou ani zákonem o správě státního majetku.“

Stav nemovitostí v době výpovědi smlouvy

Ministerstvo obrany 27. září 2012 podalo žalobu s návrhem na platební rozkaz. A následně také vypovědělo zmíněnou nájemní smlouvu, a to k 1. únoru 2013. Ještě téhož roku se Ministerstvo obrany obrátilo se žalobou na vyklizení letiště k Okresnímu soudu Plzeň sever. A nastalo nekonečné soudní martyrium. Plzeňské justici totiž trvalo celých jedenáct let, než dospěla k pravomocnému rozhodnutí. Po celou tuto dobu tak společnost PlaneStation Pilsen užívala letiště Líně bez jakékoli úhrady. V součtu s okamžikem pozastavení plateb se tak na státním majetku 14 let obohacovala. Dlužné nájemné v součtu s bezdůvodným obohacením pak podle dvou dalších žalob, podaných ministerstvem obrany, činí cca 300 milionů Kč.

2016: Intermezzo neschválené novely Zákona o civilním letectví

 

V roce 2016 Ministerstvo dopravy připravilo novelu zákona o civilním letectví, která obsahovala kontroverzní pasáž, na základě níž by stávající provozovatel letiště (v tomto případě společnost PlaneStation Pilsen) mohl požádat o vyvlastnění pozemků spadajících do areálu letiště. Hrozilo tak, že by Ministerstvo obrany o letiště přišlo definitivně. Tehdejší náměstek Pavel Beran a poradce ministra Milan Mikulecký se o kritizovaný paragraf v novele ostře střetli se zástupci Ministerstva dopravy. Spor se přenesl až na Výbor pro obranu a také na Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny. Osobně jej řešil i tehdejší ministr financí za ANO Andrej Babiš. Výsledkem bylo, že zákon nebyl přijat, a cesta k nápravě nežádoucího stavu v Líních zůstala otevřená, byť měla u soudů trvat ještě bezmála osm let.

Novým provozovatelem je státní podnik LOM PRAHA

 

Teprve 27. března 2024 došlo v jedné ze tří částí letité kauzy týkající se sporu Ministerstva obrany a společnosti PlaneStation Pilsen konečně k rozuzlení. Krajský soud v Plzni potvrdil rozsudek Okresního soudu Plzeň-sever a nařídil společnosti, aby letiště vyklidila. Rozsudek nabyl právní moci. Areál letiště je dnes značně zdevastovaný, a to z části nedbalostí nájemce, z části dokonce jeho činností (příkladem je devastace objektu pronájmem pro paintballové hry, vypálení tělocvičny, apod.). Letový provoz na letišti byl kromě letecké záchranné služby pouze v podobě malých letadel v poslední době minimální a se zabezpečením jeho provozu panovala ze strany zbývajících leteckých operátorů značná nespokojenost. Dne 25. června 2024 Ministerstvo obrany vyhrálo soud o dlužné nájemné za užívání letiště Líně a 10. července oznámilo, že novým provozovatelem bude státní podnik LOM PRAHA.

S tvrzením jednatele Koutného o tom, že deklarované parametry letiště neodpovídaly skutečnosti, se vypořádal Okresní soud Plzeň-sever poukazem na fakt, že parametry byly nájemci známy od roku 2000, přičemž letiště užíval a do začátku roku 2010 také hradil nájemné. Věcně šlo o nemožnost užívání vzletové a přistávací dráhy v deklarované délce 2450 metrů, o čemž ale nájemce věděl od září 2000, přičemž ji poprvé zmínil a žádal slevu v prosinci 2009: „Následně žalovaný své požadavky na slevu na nájemném stupňoval a rozšiřoval o další nepodložené a neprokázané finanční položky. Pokud žalovaný uplatnil slevu na nájemném, měl určit, jak vysokou část nájemného do budoucna nebude hradit a následně zasílat na účet žalobce nájemné ve výši snížené o avizovanou část, a ne přestat hradit nájemné v plné výši,“ konstatoval také soud.

Oba soudní spory dotáhla do konce až ministryně obrany Jana Černochová, její právní odbor vedený Markem Vlasákem a zejména právník Václav Cihla, který osobně absolvoval desítky soudních jednání, na kterých hájil zájmy MO: „Nesporným faktem je, že žalovaná nemovitosti nacházející se v areálu letiště Líně užívá do současnosti, aniž by za toto užívání cokoliv platila, přičemž tento stav platí již dlouhých 13 let (posledních 10 let jde navíc o užívání bez právního důvodu). Žalobkyně se taktéž pozastavuje nad tím, že žalovaná se odvolává na dobré mravy a dobrou víru, avšak jaksi opomíjí, že je to jen ona, která předmětné nemovitosti užívá bez právního důvodu, provozuje na nich svou výdělečnou podnikatelskou činnost a žalobkyni již 13 let ničeho nehradí,“ cituje žalobkyni Krajský soud ve svém rozsudku.

Tagy článku

-->