Sovětské dělo na německém náklaďáku - ukrajinské kladivo na ruské agresory

Sovětské dělo na německém náklaďáku - ukrajinské kladivo na ruské agresory
Autor fotografie: George Shuklin / Wikimedia commons / CC-BY|Popisek: Protiletadlový kanón KS-19
14 / 02 / 2024, 10:00

Ukrajinci se snaží kreativně využít své staré skladové zásoby sovětské vojenské provenience. Studenoválečné dělo KS-19 tak několikrát za poslední rok instalovali na podvozky vojenských nákladních automobilů MAN KAT1 a Tatra 815. Výsledný výtvor se vzdáleně podobá samohybné houfnici.

Protiletadlový kanón KS-19 ráže 100 mm byl po konci druhé světové války vyvíjen na základě námořního děla B-34 a stal se součástí vybavení sovětské armády již v roce 1947. Pro útoky na vzdušné cíle používá 100mm granáty, jež dokáže střílet při kadenci až patnáct ran za minutu. Dělo je schopné zachytit letoun až do výšky 15,4 km a na pozemní cíle útočí do vzdálenosti 21 km. KS-19 bez výzbroje váží přibližně 9,5 tuny. Je proto poměrně těžkou zbraní. Nejedná se o samohybné dělo a pro jeho pohyb po bojišti se v minulosti většinou používal dělostřelecký tahač AT-S s pásovým podvozkem. Ten je na jednu nádrž schopen ujet pouze 305 km a jeho maximální rychlost na silnici je 35 km/h. 

Obrovskou nevýhodou děla KS-19 je posádka složená z 15 členů, která musí stroj obsluhovat pro jeho správné použití. Na záběrech zveřejněných ukrajinskou armádou na sociální síti X se však zdá, že ve své modernizované podobě, tedy při nasazení děla na nákladní automobily, stačí k ovládání kanónu pouze čtyři vojáci. Dalším nedostatkem, který je však pro Ukrajinu částečně výhodou, je zastaralost této zbraně. Z aktivního nasazení byla sice kvůli existenci systémů používajících přesnější rakety země-vzduch v průběhu 20. století postupně vyřazena, ale lze předpokládat, že má Ukrajina stále velké množství nevyužité munice pro dělo KS-19 z dob Sovětského svazu. 

 

Ukrajinská armáda a další účty informující o používané vojenské technologii na Ukrajině v polovině ledna na sociální platformě X zveřejnily fotografie děla KS-19 na podvozku automobilu MAN KAT1 typu 464 LKW 8x8. Tento nákladní automobil je poháněn dieselovým motorem Deutz o výkonu 265 kW. MAN KAT1 8x8 byl vyráběn v Západním Německu na konci 70. a počátku 80. let, a proto nyní může vedle moderní technologie působit zastarale. Automobil MAN KAT1 8x8 má nosnost 15 tun, takže dokáže bez větších problémů přepravovat dělo i potřebnou munici. Maximální rychlost vozidla se podle hmotnosti nákladu pohybuje v rozmezí 90 až 130 km/h. 

Již v průběhu roku 2023 se na sociální síti X také objevily fotografie a videa sovětského děla posazeného na automobilu Tatra 815. Podle záběrů je patrné, že byla zbraň navíc rovnou použita při aktivním bojovém nasazení. Automobil Tatra 815 s vidlicovým motorem T 3-930-51 a výkonem 265 kW se především používá pro převoz automobilů a tankové techniky. Na svém přívěsu dokáže v terénu uvést až 15 tun nákladu. Maximální rychlost Tatry 815 se pohybuje okolo 80 km/h. Modernizovaný a pancéřovaný podvozek Tatry 815 v provedení 6x6 využívá slovenská samohybná houfnice EVA. 

Automobil MAN KAT1 8x8

Podle dostupných informací jsou obě vozidla prokazatelně schopna uvést protiletadlový kanón KS-19 včetně munice. Automobil Tatra byl v lednu vyměněn či doplněn o model MAN nejspíš z toho důvodu, že je výkon obou strojů stejný. Obě nákladní vozidla také svou rychlostí několikanásobně převyšují pásový tahač AT-S. Lze předpokládat, že jelikož mají vozidla kolové podvozky, budou v terénu méně obratnější než původní sovětský transportér. 

Tato inovace ukrajinské armády pravděpodobně nedokáže zásadním způsobem ovlivnit vývoj konfliktu, který v budoucnu ovlivní moderní vojenská technologie. Rozhodně se však jedná o velmi kreativní využití jinak nepohyblivého a dnes již zastaralého protiletadlového kanónu, který by v kombinaci s dělostřeleckým tahačem AT-S s pásovým podvozkem v dnešních podmínkách již jen těžko získal další šanci. 

 

Tagy článku