Autor fotografie: foto: BAE Systems|Popisek: CV90
Vláda ČR dne 18 ledna 2023 projednala informaci o postupu veřejné zakázky na pořízení BVP pro potřeby Armády ČR. Předložený materiál obsahuje několik zajímavých informací. Kromě harmonogramu následujících kroků, které budou zakončeny podpisem smluv se švédskou stranou do 31. května 2023 stojí za zmínku část právní aspekty zakázky. Švédské království reprezentované FMV deklaruje, že pro uzavření smlouvy na dodávky BVP je z pohledu Švédského království nezbytné přímé zapojení dalšího subjektu (výrobce BAE) do kontraktačního procesu, neboť Švédské království nemůže být samostatnou smluvní stranou smlouvy o dodávkách na straně prodávajícího. Je tedy otázkou, zda i po tomto kroku bude Ministerstvo obrany schopno udržet akvizici v režimu G2G.
Předpoklady, aby se mohla zakázka realizovat v režimu G2G jsou stanoveny jak v § 191 odst. 2 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, dále v čl. 13 písm. f Směrnice č.2009/81/EC a dále v oznámení komise Pokyny k zadávání zakázek mezi veřejnými správami v oblasti obrany a bezpečnosti (čl. 13 písm. f) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES). V těchto dokumentech je uvedeno, že výjimka nemůže být aplikována proto, aby byly obcházeny pravidla dané směrnicí.
Dále je v Pokynech apelováno, že rozhodnutí o udělení zakázky jiné veřejné správě by měla předcházet přiměřená analýza, při níž by bylo jednoznačně zjištěno, že zadání určité zakázky jiné veřejné správě je jedinou nebo nejlepší možností pro splnění požadavků na zadávání zakázek zjištěných kupující veřejnou správou. Součástí této analýzy by mělo být i vyhodnocení, zda existuje či zda je nemožná hospodářská soutěž v daném prostředí k uvedené akvizici (tedy, že zadavatel nemá jinou alternativu).
V případě vyhodnocení, že hospodářská soutěž možná je, je nezbytné provést průzkum trhu a zveřejnit informace o plánovaném zadání zakázky. Pokud veřejní zadavatelé dospějí na základě nestranného posouzení informací získaných oznámením před zadáním zakázky k závěru, že je udělení určité zakázky jiné veřejné správě jedinou nebo nejlepší možností ke splnění jejich požadavků, zahájí s touto veřejnou správou (veřejnými správami) jednání a nakonec udělí zakázku G2G na základě vyloučení podle čl. 13 písm. f) směrnice.
Aby se zajistilo, že budou požadavky veřejných zadavatelů splněny co nejlepším možným způsobem v souladu s účinnými metodami zadávání veřejných zakázek, a s cílem vyhnout se právním rizikům by veřejní zadavatelé měli vést jednání s veřejnými správami nestranně. To je obzvláště důležité, existuje-li několik vládních nabídek a je-li dopad na vnitřní trh značný.
Konečný výběr by měl být založen na objektivních kritériích, jako jsou kvalita, cena, technická úroveň, funkční vlastnosti, provozní náklady, náklady životního cyklu, poprodejní servis a technická pomoc, datum dodání, zabezpečení dodávek, interoperabilita a operativní vlastnosti.
Veřejní zadavatelé by měli v každém případě své analýzy zdokumentovat, aby byli v případě potřeby schopni na základě podpůrné dokumentace prokázat, že jsou jejich rozhodnutí odůvodněná. Nicméně, o existenci takovéto analýzy komplexně řešící problematiku nákupu G2G v uvažovaném formátu veřejné informace nejsou.
Je velmi pravděpodobné, že jakýkoliv přešlap oproti legislativním pravidlům jak ČR, tak EU bude jednak příležitostí pro ostatní původní uchazeče o danou zakázku a jejich právním krokům proti dokončení této zakázky, a také a potenciálním rizikem další z mnoha pokut uložených ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Další problém celé zakázky, který by neměl zůstat bez povšimnutí v rámci této akvizice, jsou témata plnění českého podílu (definice, garance, kontrola, sankce), zajištění servisu a následných činností, čemuž se věnujeme a budeme věnovat i nadále.
Autor: Hana Bílá