Špinavá bomba - nástroj ruského vydírání a strachu. Jak by dopadla Ukrajina, kdyby Putin rozhodl o jejím použití?

Špinavá bomba - nástroj ruského vydírání a strachu. Jak by dopadla Ukrajina, kdyby Putin rozhodl o jejím použití?
Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Výbuch špinavé bomby
29 / 10 / 2022, 13:00

V poslední době se velmi hovoří o vzájemném obviňování Ruska a Ukrajiny z příprav použití tzv. špinavé bomby. Dříve ve spojitosti s ní byly spojovány spíše teroristické skupiny nebo organizace. V tomto případě by to byl spíše akt státního terorizmu ze strany Ruska a holý nerozum a nebývalá provokace ze strany Ukrajiny. Ale stejně jako při použití jaderných zbraní, dobyvatel i obránce by zamořili radioaktivitou území, které chtějí ovládat, takže zisk v tomto směru by byl nulový.

Špinavou bombu nejde srovnávat s jadernou zbraní, jež je dopravena na cíl, dojde k jaderné reakci, jež má fáze výbuch – světelná a tepelné záření – tlaková vlna – radioaktivní zamoření. Výkon jaderné zbraně je milionkrát větší než účinek špinavé bomby a zamoření je na stovkách čtverečních kilometrů. Proto špinavá bomba není kvalifikována jako zbraň hromadného ničení, ale spíše jako zbraň hromadného narušení.

Špinavá bomba je v podstatě dělostřelecký granát, raketa nebo výbušné zařízení, jež obsahuje klasickou výbušninu a zároveň radioaktivní materiál, který je výbuchem rozhozen. Nedochází k jaderné reakci, ale k zamoření v řádu několika bloků domů dle velikosti bomby, množství jaderného materiálu, jeho typu a klimatických podmínek – přenos větrem apod. Z daného plyne, že největší škody na materiálu a životech v okamžik výbuchu způsobí klasická trhavina, nikoliv radioaktivita.

Ale záchranné i ozbrojené složky jsou vybaveny dozimetry/detektory a okamžitě je vyhlášen radiační poplach. Nutná je rychlá detekce radioaktivního materiálu a frekvence záření Alfa/Beta/Gama. Podle toho je přistupováno k okamžitým opatřením. Už jen radioaktivita a případná evakuace vyvolají paniku. Bomba nemá takový destruktivní potenciál, jako jaderná, ale má psychologický účinek a na dekontaminaci zasaženého prostoru musí být vynaložena spousta času a finančních prostředků.

Okamžitý účinek působení radiace by měl být minimální, z dlouhodobého hlediska však je ve hře řada faktorů:

-          Množství radiace na tělo působící

-          Typ radiace (Alfa, Beta, Gama)

-          Vzdálenost jednotlivce od zdroje radiace

-          Způsob ozáření vnější nebo vnitřní (kůží, vdechnutím nebo pozřením)

-          Doba vystavení záření (expozice)

Hrozba rakoviny z ozáření:

To, že je člověk na krátkou dobu v blízkosti radioaktivního zdroje nebo na sebe dostane malé množství radioaktivního prachu, neznamená, že dostane rakovinu. Jakékoli další riziko bude pravděpodobně extrémně malé. Lékaři specializující se na účinky záření na zdraví budou schopni posoudit rizika a navrhnout zmírnění lékařské léčby, jakmile bude určen zdroj radioaktivního záření a úrovně expozice.

K dispozici jsou některé léčebné postupy, které pomáhají očistit tělo od určitých radioaktivních materiálů. Pruská modř se ukázala jako účinná při požití cesia-137 (radioaktivní izotop). Kromě toho lze jodid draselný (KI) použít k ochraně před rakovinou štítné žlázy způsobenou jódem-131 ​​(radioaktivní jód). KI, který je dostupný jako „volně prodejná“ pilulka, však nenabízí žádnou ochranu jiným částem těla ani proti jiným radioaktivním izotopům. Lékaři jsou nejlépe kvalifikovaní k tomu, aby určili, jak nejlépe léčit příznaky.

Špinavá bomba nebo RDD není bojovým prostředkem, ale nástrojem vydírání a psychologických operací (PSYOPS). Je snadno přepravitelná třeba kamionem třeba do středu města. V tom spočívá hlavní psychologický moment. Dělostřelecká nebo raketová palba je detekovatelná. Ale jak ukázaly třeba teroristické útoky v USA nebo Velké Británii, náhlý výbuch vyvolá strach a byl by doprovázen radioaktivitou, strachem a panikou, která se násobí.

 

Zdroj: mass.gov, nrc.gov

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace