Spojené státy navrhují Evropě obrannou vizi 30-30-30-30

Spojené státy navrhují Evropě obrannou vizi 30-30-30-30
22 / 06 / 2018, 11:00

Spojené státy americké navrhují evropským státům tzv. vizi 30-30-30-30 Ta má zvýšit odstrašující potenciál a odradit Rusko od jakékoliv agrese na východní hranici NATO a především pak v Pobaltí.

Iniciativa zjednodušeně označovaná jako 30-30-30-30 je zahrnuta v Národní obranné strategii Pentagonu. Zjednodušeně řečeno říká, že evropské státy by měly být schopny do 30 dnů od vyhlášení pohotovosti alespoň 30 praporů pozemních sil, 30 eskader bojových letounů a 30 námořních plavidel na úrovni torpédoborců. Návrh sám o sobě neurčuje a ani nemůže určovat časový plán vzhledem k tomu, že konečné rozhodnutí a přístup je na samotných evropských státech. Širší dohodu na posílení připravenosti jednotek nyní hledá americký ministr obrany James Mattis.

Desetitisíce vojáků, stovky letadel a desítky lodí

30 praporů pozemních sil znamená v pojetí evropských armád zhruba 18 až 30 000 vojáků. 30 eskader bojových letounů pak při dvanácti letounech na eskadru dává úctyhodných 360 letounů. Počet alespoň třiceti námořních plavidel kategorie alespoň torpédoborce pak není třeba přepočítávat. Ačkoliv to nejsou vůbec malé počty, měly by je složit všechny evropské státy zapojené v NATO.

psali jsme: USA budou zvláštním partnerským státem nadcházejících Dnů NATO, prohlásil americký velvyslanec

Současný problém NATO spočívá ani ne tak v číselných počtech, jako schopnosti nasadit dostatečně rychle jednotky. Přeci jen součet mužů a žen ve zbrani je podle agentury Reuters kolem 2 milionů, zatímco na straně Ruska to je „jen“ 830 000 (podle jiných zdrojů o něco více při sečtení všech složek). Jenže k jejich nasazení stačí jediné velení.

Nebojeschopnost i málo peněz na obranu

Evropským problémem zůstává také bojeschopnost různých typů techniky. To, že nějaká armáda má ve výzbroji nějakou techniku totiž ještě neznamená, že je použitelná v boji. A když, tak za jak dlouho.

Zmínit můžeme například nedávnou zprávu německého serveru Spiegel Online o tom, že ze 128 letounů Eurofighter Typhoon jsou bojeschopné pouze 4, přičemž v oficiální statistice pro parlament byl uveden počet 39 nasaditelných strojů. Největší potíže má představovat varovný systém, nedostatek střel vzduch-vzduch a obecně nedostatek náhradních dílů. Nízká bojeschopnost ovšem netrápí jen leteckou techniku, ale také tanky a námořní plavidla.

Německo přitom není v evropském kontextu výjimkou a podobné problémy způsobené především nedostatečným financování trápí armády napříč kontinentem. Jednotlivé země ačkoliv se k tomu zavázaly zpravidla, nedávají na obranu ani zdaleka 2% svého hrubého domácího produktu. Výjimkou jsou v tomto ohledu jen Řecko, Estonsko, Velká Británie, Rumunsko a Polsko.

Obavy v Pobaltí a Polsku

Právě Polsko jako jeden z mála členů NATO nejenže splňuje ony 2%. Za jeho počínáním stojí především fakt, že s Ruskem přímo sousedí na své dlouhé východní hranici, tak na severu s Kalingradskou oblastí. Poláci jsou tak nuceni na rozdíl od vnitrozemských států stavět tzv. vševojskovou armádu a investovat nemalé prostředky do výkonné protivzdušné obrany nebo střel s dlouhým doletem pro své bojové letouny.

psali jsme: Země NATO plně podpořily akci USA, Francie a Británie v Sýrii

Oproti tomu malé pobaltské státy takové možnosti ani zdaleka nemají. I proto s jejich obranou vypomáhají další členové NATO, kteří se dohodli na rozmístění čtyř vícenárodních praporů v Polsku, Litvě, Lotyšsku a Estonsku. Dislokace zhruba 4 500 mužů je však s přihlédnutím k ruským akcím na východě Ukrajiny a na Krymu příliš málo. Zvláště, když vzdušný prostor Litvy, Lotyšska a Estonska chrání spojenci z NATO vždy pouze čtveřicí stíhacích letounů.

Přesto pochopitelně zůstávají pochybnosti, zda i připravenost takového „mobilizačního uskupení“ by bylo vzhledem k 30 denní době dostačující vzhledem k obavám, které panují. Situace se zároveň vůbec neuklidňuje – Spojené státy už dokonce formálně potvrzují, že se podle nich snaží Moskva rozbít Severoatlantický pakt, což je zřejmé i z nové doktríny (//www.securitymagazin.cz/defence/nova-americka-jaderna-doktrina-pritvrzuje-proti-rusku-a-cine-1404058990.html). Rusko to nicméně popírá.

 

Nepřehlédněte na Security magazínu:  Technologie - nejnovější ,,vychytávky" ze světa vědy a techniky. Od futuristických zbraní až po bojové drony. S námi víte více

 

 Autor: Michal Polák

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace