Spojené státy úspěšně vypustily hypersonický kluzák C-HGB

K vypuštění raketového nosiče s hypersonickým kluzákem C-HGB došlo 19. března z polygonu Kauia na Havaji. Podle Pentagonu byl úspěšný. Spojené státy tak reagují na zbrojní programy Ruska a Číny.

C-HGB (common hypersonic glide body) není žádnou novinkou, předchozí test se uskutečnil v roce 2017. Jedná se o společný projekt armády a námořnictva jako samostatných složek amerických ozbrojených sil zastřešuje agentura MDA (Missile Defense Agency). Ta je zřejmě do celé věci zapojena jednak jako vhodný prostředník a za druhé kvůli zkušenostem s raketovými nosiči. Jen v tomto případě nevynáší interceptor proti balistickým raketám, respektive hlavicím, ale útočnou zbraň.

                                

                                                     Zveřejněné video z vypuštění C-HGB

 

Cílem současného snažení je přinést jakýsi základ, který budou moci využít obě zmíněné ozbrojené složky. Zatímco námořnictvo plánuje umístění raket na svá plavidla i ponorky, armáda je chce umístit do mobilních odpalovacích zařízení. Dalším krokem snad v roce 2023 už má být vyzkoušení předpřipraveného systému jako zbraňového celku. Bližší informace ohledně podoby hypersonického tělesa nejsou známy stejně jako plánovaný dolet.

 

Spojené státy často bývají uváděny v souvislosti s hypersonickými prostředky až jako třetí za Ruskem a Čínou. Ve skutečnosti však na nich experimentálně pracují v podstatě desetiletí. Je nicméně pravdou, že na jejich využití jako zbraní tolik netlačily. Samy situaci prostřednictvím svých vojenských zástupců nyní popisují jako rozhodnutí ostatních a vzniklou asymetrii, na kterou je třeba reagovat. Ve skutečnosti se tu tak schyluje k dalšímu, poměrně nebezpečnému zbrojení.

Z hlediska kategorického řešení je C-HGB zřejmě nejblíže čínskému systému známému pod zkratkou WU-14/DF-ZF. V jejím případě posloužila jako základ dvoustupňová balistická raketa na tuhé palivo označená jako DF-17. Na místo klasické bojové hlavice je na špici umístěno hůře zachytitelné hypersonické těleso. To může nést sice i jadernou hlavici, ale počítá se spíše s využitím konvenční výzbroje vzhledem k ambici moci tuto zbraň využívat nejen v rámci jaderného odstrašení, což ostatně potvrzuje výše naznačenou nebezpečnost.

Kluzák C-HGB jinak není jediným projektem, jenž má vést nebo pomoci k vývoji hypersonické zbraně ve Spojených státech. Letectvo v současné době vkládá naděje do střely s hypersonickým kluzákem ARRW (AGM-183 Air-Launched Rapid Response Weapon). Tu upřednostňuje natolik, že kvůli ní nedávno rozhodlo o zrušení druhého programu HCSW (Hypersonic Conventional Strike Weapon). Do příštích let nechce tříštit finanční prostředky, kterých bude vzhledem k rozhodnutí pokračovat v technologicky pokrokovějším řešení potřeba.

Z dostupných informací je evidentní, že původním záměrem nasazení hypersonických zbraní bylo probití obrany svazu letadlových lodí a jejich zničení na vzdálenosti "za horizontem", tedy mimo přímou viditelnost. Úvahy o nasazení těchto zbraní se však postupně přesunují z moře na klasické pozemní válčiště, což může vyvolat potřebu masivní investice do protivzdušné obrany a nákupu odpovídajících prostředků obrany.

Sice horizonty nasazení těchto zbraní u hlavních producentů jako RF nebo USA jsou předmětem diskuze a pravděpodobně ještě uplyne pár let, než budou v operačním nasazení, ale AČR by již nyní, kdy je na to čas, měla pracovat na koncepci obrany proti těmto hrozbám. Na hrozby je potřeba být připraven, ne je dohánět, když už je pozdě.

 

Autor: Michal Polák

Tagy