Spolupráce s Brity, nebo vlastní vývoj? Japonsko rozhoduje o svém budoucím stíhacím letounu

Spolupráce s Brity, nebo vlastní vývoj? Japonsko rozhoduje o svém budoucím stíhacím letounu
Autor: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mitsubishi_F-2_at_Guam.jpg|Popisek: Mitsubishi F-2
05 / 11 / 2018, 11:30

V průběhu října přicházela především mnohá zahraniční média s celou řadou zpráv ohledně dalšího vývoje programu příštího japonského stíhacího letounu. I když se od sebe v mnohém lišily, tak se zdá, že zřejmě nedojde k pořízení hybrida mezi F-22 a F-35 ani YF-23. Japonsko má aktuálně vést rozhovory s Velkou Británií ohledně jejího projektu letounu Tempest a stále častěji se jako o reálné možnosti hovoří o vlastním vývoji.

Japonsko už před nějakým časem oslovilo řadu výrobců stíhacích letounů s žádostí o informace RFP (Request For Proposals) s cílem zjistit, kdo a jak může přispět k jeho programu budoucího stíhacího letounu. V souvislosti s tím se začaly objevovat méně, či více ověřené zprávy o tom, co kdo navrhuje. Největší pozornost na sebe přitáhl americký Lockheed Martin, který měl údajně nabízet jakýsi hybrid mezi F-22 a F-35. Nemalé pozornosti se dočkal i jeho konkurent Northrop Grumman, u něhož se pro změnu objevila spekulace nad využitím prototypu YF-23 (//www.securitymagazin.cz/defence/ozivi-northrop-grumman-stihaci-letoun-yf23-pro-japonsko-1404060949.html), tehdejšího neúspěšného soupeře F-22. O poznání menší pozornosti se pak dostávalo Boeingu, který mohl nabízet jen modernizované varianty F-15 a britské BAE Systems, jež se podílí na programu evropského stíhacího letounu Eurofighter Typhoon a aktuálně stojí za navrhovaným budoucím stíhacím letounem 5+ generace Tempest.

psali jsme: MiG-31 s protidružicovou střelou?

Z poměrně široké nabídky možností, ale Japonsko podle zpráv nevybralo žádnou z možností. Hlavním důvodem má být fakt, že podle dostupných informací žádný výrobce nepřišel s takovým návrhem, který by vyhovoval kladeným požadavkům. Mezi ně má patřit možnost vlastních úprav a větší zapojení domácího průmyslu.

Nejistota kolem F-22

Velice často se jako jeden z možných požadavků uvádí výkony a především pak dolet. Přeci jen Japonsko potřebuje vést letecké operace na velké vzdálenosti kvůli odlehlejším ostrovům a námořním cestám. Za další musí reagovat na rostoucí vojenské ambice Číny, která zavádí do výzbroje těžší typy nadzvukových stealth letounů.

Japonské letectvo má sice dostat minimálně 42 objednaných stíhacích letounů F-35, ale hned z několika důvodů s nimi nechce plně nahrazovat stíhací letouny F-2 (japonský derivát F-16). Jedním z nich je, že se svou jednomotorovou konstrukcí nesplňují kladené požadavky právě na letové výkony a dolet. Za další Japonsko požaduje větší míru zapojení domácího průmyslu i možnost provádět vlastní úpravy, což u amerického letounu není nelze. Na západních trzích přitom krom F-35 není a v nejbližší době ani nebude žádný jiný letoun 5. generace.

F-35

Není proto divu, že nemalé naděje byly vkládány do onoho hybridu, kdy Lockheed Martin měl údajně navrhovat spojení konstrukce z F-22A Raptora a systémů z Lockheed Martin F-35 Lightning II. Zdá se ale, že z této možnosti sešlo kvůli tomu, že Japonsko nemá jistotu, že by Spojené státy nakonec uvolnily potřebné technologie. Nehledě na to, že i při takovém řešení by americká strana nemusela souhlasit otevřeným přístupem tak, aby mohli Japonci letoun jako celek montovat a samostatně vylepšovat.

Spolupráce s Brity?

V posledních měsících se alespoň začala vyjasňovat situace v Evropě, když se Německo předběžně dohodlo s Francií na společném vývoji stíhacího letounu. Britská BAE Systems zase oznámila na těchto zemích nezávislý vývoj stíhacího letounu známého jako Tempest.

psali jsme: Francouzská společnost Dassault odhalila model stíhače nové generace. Má být ambicióznějším projektem než F-35

Je však zřejmé, že Velká Británie nechce sama nést na svých bedrech tak finančně náročný projekt a proto vcelku pochopitelně hledá možné partnery. A jedním takovým partnerem by mohlo být Japonsko, se kterým měly být zahájeny rozhovory s cílem si vyměnit názory na projekt a ujasnit představy. Byť společný vývoj přináší nutnost kompromisů, něco nedostatkového by Japonci získali – šasi pro dvoumotorový stealth letoun 5+ generace.

Představení možné podoby stíhacího letounu Tempest

                              

Vlastní vývoj

Japonsko nicméně i nadále vyvíjí prototyp vlastního stíhacího letounu Mitsubishi X-2 Shinshin a vedle toho i vlastní pohonnou jednotku 5. generace, která má poskytovat srovnatelné výkony jako jednotky na americkém F-22A. Vlastní vývoj má přitom v Japonsku mnoho příznivců i mnoho odpůrců, kteří upozorňují na s tím spojené vysoké výdaje a rizika.

nepřehlédněte: Bude moci Eurofighter Typhoon nést americké jaderné pumy?

V nerozhodnosti Japonska a častých proklamacích o vlastním vývoje však můžeme vidět i něco zcela dalšího – snahu si u případných partnerů domluvit lepší podmínky. Tomu ostatně napovídají zprávy informující o tom, že Japonsku ani nic jiného nezbývá. To přitom minimálně s ohledem na rozhovory s Velkou Británií není pravda a definitivně rozhodnuto není.

Kamenem úrazu pro vlastní vývoj mohou být plánované počty. Podle některých zdrojů totiž japonské letectvo nemá dostat o mnoho více, než zhruba stovku letounů a to jsou čísla, při kterých se vlastní vývoj opravdu nevyplatí. Samozřejmě Japonsko by se mohlo snažit o export, ale v tomto ohledu by dost možná narazilo na nedostatek příležitostí vzhledem k tomu, že řada států už bude mít nakoupené F-35 a v Evropě se bude vyrábět minimálně jeden nebo dva stíhací letouny 5+ generace.

psali jsme: Francie a Německo chtějí vyvinout nový evropský bojový letoun

Nakonec ve hře může být i varianta, kdyby se Japonsko rozhodlo pro překlenutí jakéhosi mezidobí nákupem již existujících typů nebo jejich modernizovaných variant. O této možnosti se ale hovoří nejméně.

 

Autor: Michal Polák

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace