foto: Facebook Pavla Jelínka/Pavel Jelínek
Poslanec a člen parlamentního Výboru pro obranu Pavel Jelínek (SPD) se v rozhovoru pro SM rozhovořil o tom, zda česká společnost byla připravena na příchod pandemie v podobě koronaviru. Rozhovor se týkal i dalších souvisejících témat jako například závislosti na dalších zemích v klíčových segmentech, což jsme například viděli u nedostatečného počtu roušek, které se musely dovážet z Číny. SM pak zajímalo, do jaké míry může koronavirus poznamenat i strategické armádní zakázky.
Česká republika má za sebou několik let relativně nerušeného vývoje. Ten byl nyní celkem drasticky přerušen s nástupem pandemie koronaviru. Myslíte si, že byla společnost a stát připraveni na to, že může něco takového nastat?
Podle mého názoru stát má k dispozici krizové scénáře a odborníky k jejich naplnění. Bohužel po stránce vytvoření dostatečné rezervy v hospodaření státu připravenost nebyla. V době, kdy byla konjunktura ekonomiky, se řešily populistické kroky a na vytváření rezervy nezbyl prostor. Co se týká společnosti, tak ta bohužel na krizové situace připravena není. Postupně se při stoupající životní úrovni vytratila potřeba přípravy na krizové stavy, a to jak vytěsněním výuky branné výchovy, zrušením civilní obrany, zrušením přípravy na obranu země atd.
Téma nedostatku roušek a respirátorů otevřelo debatu nad otázkou závislosti ČR na třetích zemích a potřeby soběstačnosti v klíčových segmentech. Jaké si z toho vzít poučení do budoucna?
Příprava na krizové stavy vyžaduje nejen plánování, ale i prostředky. Je důležité, aby si tuto skutečnost společnost uvědomila a byla ochotná slevit ze svého pohodlí tak, aby bylo možné vytvořit potřebné zásoby strategických prostředků. K těm zajisté kromě prostředků zdravotních patří i výbava celého IZS, policie a AČR.
Přesuňme se nyní do oblasti obrany. Myslíte si, že jsme připraveni na krizi bezpečnostního typu? Měla by se například prohlubovat spolupráce s českým bezpečnostním průmyslem na zajištění strategických znalostí, schopností a kapacit pro AČR pro případ krize?
Jak jsem již zmínil, tak je příprava na krizové situace podceněná. K těm patří i bezpečnostní situace a to i v oblasti obrany v komplexním pojetí včetně kyberprostoru. V současné kritické situaci se jasně ukázalo, že spolupráce v Evropě nefunguje tak, jak si to malovali v Bruselu. Jednoznačně je důležité být ve strategických oblastech soběstační. Spolupráce s českým bezpečnostním průmyslem je určitě důležitá. Obecně spolupráce s naším průmyslem je pro krizové stavy důležitá. Například máme vysoce rozvinutý nanotechnologický průmysl. Dodává výborné výrobky, které používáme na misích, nicméně přece hlavní prioritou je ochrana a obrana naší země.
Na přetřes přicházejí i výdaje na armádní zakázky? Bude podle Vás nutné zkonfrontovat původní plány s novou ekonomickou realitou? Jak se díváte například na možnost snížení počtu nakupovaných BVP, které by snížilo cenu tohoto největšího armádního tendru v historii?
Jsem přesvědčený, že v rámci oživení naší ekonomiky budou potřebná opatření ve všech oblastech. Nicméně určitě je cesta, jak vytvořit více prostoru pro tuzemský průmysl v oblasti obrany i dalších odvětvích a tím snížit náklady při zachování úrovně výzbroje. Dám příklad z jiného odvětví. Ve stavebnictví vyhrávají tendry velké firmy, které v konečné fázi realizaci 100% přenechávají subdodavatelům. Tyto firmy většinou nemají mnoho vlastních zaměstnanců, kteří by stavbu realizovali. Ty budou teď opět ve výhodě. V době, kdy by měli platit zaměstnance v karanténě, tak nemusí, protože je nemají. Nicméně subdodavatelé, což jsou už naše tuzemské firmy bez zahraničních matek, tyto zaměstnance mají a budou nést veškeré náklady této krizové situace. Není čas na změnu zákona o veřejných zakázkách pro preferenci těch, kteří opravdu realizují?
Tagy