Spolupracující bomby cíl během prvního testu nezasáhly - obrana proti technologii Swarming Munition ale bude velmi složitá

Spolupracující bomby cíl během prvního testu nezasáhly - obrana proti technologii Swarming Munition ale bude velmi složitá
Autor: U.S. Air Force|Popisek: CSDB, bomby využité při testu ARFL
21 / 01 / 2021, 13:00

Výraz "swarming munition" zřejmě zatím nemá obecně rozšířený a zažitý český ekvivalent. Jde o "rojící se munici", někdo říká "vosí". Týká se pokročilé naváděné munice, která je vystřelována proti cílům hromadně. Základní princip je zřejmý: přetížit obranné systémy nepřítele množstvím. Ale technologie nabízí mnohem více, včetně vyhodnocování relevance různých cílů během letu. Střely tvoří ucelenou síť sdílející veškeré dostupné informace. V kombinaci s množstvím jsou potenciálně mimořádně efektivním prostředkem, na který se nebude odpověď hledat snadno. Program amerického letectva nese příznačný název: Zlatá horda.

O tzv. swarm attack se píše převážně ve spojení s bezpilotními prostředky. Teoreticky jde o jednoduchý princip: množství "rojících se" (swarming) dronů, jednotlivě spíše neškodných a snadno zničitelných, přetíží sledovací a obranné systémy cílové oblasti a dostatečné části z nich se podaří cíl zasáhnout.  Možná méně známým konkrétním příkladem je program LOCUST od Raytheonu, tedy Low-cost UAV Swarming Technology, Nízkonákladová technologie "rojících se" bezpilotních prostředků. Saranče, jehož cílem ovšem primárně není útok, ale průzkum, který poskytuje kompletní sadu dat, díky kterým je pak útok konvenčními prostředky nesrovnatelně efektivnější než bez nich.

Je to koncept zajímavý, a existuje jeden ještě na první pohled ambicioznější: Networked Collaborative Weapon system, neboli Do sítě zapojený spolupracující zbraňový systém. Rozvíjí ho americké letectvo a programu říká Golden Horde. Název je odkazem na mongolskou středověkou "Zlatou hordu" opírající své vojenské úspěchy o početnou lehkou jízdu vyzbrojenou luky a spoléhající více než na sílu jednotlivce na disciplínu a spolupráci, a také množství. Golden Horde Vanguard je označení pro první test jako předvoj Zlaté hordy.

Do sítě zapojené spolupracující zbraně sdílejí data, vzájemně se ovlivňují, rozvíjejí a provádějí koordinované akce. Skupině těchto zbraní se říká roj, swarm, a sdílení informací mezi jednotlivými součástmi umocňuje efektivitu celého systému. Každá střela ze své pozice sleduje cíl a společně vyhodnocovaná situace prakticky vylučuje nepřesnost. A možná je samozřejmě i kombinace s nízkonákladovými prostředky. Nejde přitom o využití nezávislé umělé inteligence, ale o předdefinované postupy, které se podle nastavení a splněných podmínek aktivují nebo deaktivují. Jako předprogramované jsou tyto zbraně neefektivní ve chvíli, kdy protivník zareaguje nepředpokládaným způsobem. Nicméně možnosti přizpůsobit se vyvíjející situaci jsou značné a účinnost těchto zbraní se opírá především o schopnost překonat známá protiopatření díky rychlosti, přesnosti a množství.

Výsledky vůbec prvního praktického testu, který proběhl 15. prosince 2020, byly letectvem představeny teprve nyní. Během testu byly vypuštěny z letounu F-16 dvě CSDB (Collaborative Small Diameter Bomb, Spolupracující bomba malého průměru). Mise měla stanovené priority, podle nichž nebyla rušička primárním cílem operace. Zbraně se snažily identifikovat oba hlavní cíle, ale kvůli chybě softwaru nebyla předána data jejich navigačnímu systému a cíle nebyly zasaženy. Podle ředitele AFRL (Výzkumná laboratoř Letectva) Chrise Ristiche šlo nicméně o významný krok ve vývoji těchto zbraní, který z dlouhodobého horizontu míří k systému NCA, tj. Networked, Collaborative and Autonomous, kromě spolupracujících také autonomní.

"Výsledky prvního testu mě velmi těší," uvedl Steven Stockbridge, hlavní výzkumník týmu Golden Horde. "Tým zaznamenal dobrý výkon do sítě zapojených spolupracujících subsystémů a rozumí důvodům, proč zbraně nezasáhly určené cíle. Lze předpokládat připravenost pro další test." Ten by měl proběhnout v první půlce letošního roku a měly by být vypuštěny čtyři zbraně.

Uvedený princip je znám z použití UAV, tzv. Loitering Ammunition. Roj, nebo lze říci i salva dronů může mít předprogramovaný nebo úkol zadaný v průběhu letu - vyčkávání u cíle. Schopností je, že každý dron plní samostatný úkol, nebo jsou všechny soustředěny na jeden cíl. Výsledek je stejný, jako ve výše popsaném testu s bombami - je obtížné zničit množství nalétávající munice a případně též určit, co je prioritním cílem.

Použití bomb, autonomie, síťové propojení a spolupráce jsou novou úrovní ve vedení moderní bojové činnosti.

 

Zdroj: afrl.af.mil; afresearchlab.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace