Spor České zbrojovky a ÚSOJ - pokud MO nárok uzná, rozhodně by mělo ze vzniklé situace vyvodit personální i organizační důsledky, říká expert

V souvislosti s kauzou výzvy k náhradě škody, kterou obdrželo Ministerstvo obrany od České zbrojovky ve věci balistických vest, jsme oslovili experta na veřejné zakázky MO Milana Váňu několika otázkami, které mohou pomoci problém osvětlit. Podle jeho zkušenosti nefunguje dobře komunikace mezi Ministerstvem obrany a podřízeným Úřadem pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, kterému nyní ČZUB vyčítá způsobenou škodu.

• Česká zbrojovka se s Ministerstvem obrany po dlouhém soudním sporu v roce 2020 dohodla na smírném řešení a zavázala se, že nebude žádat náhradu škody. Nyní ji ale žádá, ovšem s vysvětlením, že škoda byla způsobena nesprávným úředním postupem ZSOJ, úřadu pro ověřování jakosti, který podléhá MO. Nejde o porušení uzavřené dohody?

Napřed si řekněme v mezích, jakých zákonů se zde pohybujeme. Prvním problémem celé záležitosti je skutečnost, že Dohoda o ukončení kupní smlouvy č. 155410010 mezi Ministerstvem obrany a ČZUB obsahuje ustanovení, že ČZUB se zavazuje neuplatňovat vůči České republice – Ministerstvu obrany žádné nároky na náhradu škody a ušlého zisku – ovšem v režimu zákona č. 89/2012 Sb.To ovšem ČZUB nezbavuje možnosti vznést nároky podle zákona č. 82/1998 Sb. – tam jde o nezákonné rozhodnutí a zmíněný nesprávný úřední postup.

• Ministerstvo obrany v roce 2020 takový postup ČZUB nemohlo předpokládat, nebo mu předejít?

Neobával bych se to nazvat ze strany Ministerstva obrany šlendriánstvím, a je to přinejmenším velmi zvláštní. Skoro se nelze zbavit dojmu, že se jednalo o záměrný krok vedoucí ve svém důsledku ke způsobení škody ČR, protože v aktuálním režimu není naopak možné, aby MO uplatňovalo nějaký svůj nárok. Stát je zde ve dvojí roli, nejdříve MO jako účastník soukromoprávních vztahů – zde se případná škoda řídí občanským zákoníkem, a pak MO jako nadřízená složka ZSOJ, kdy, pokud způsobí škodu při výkonu veřejné moci, řídí se režimem zákona 82/1998 Sb.

• Jaký důvod vlastně MO uvedlo v dohodě o ukončení kupní smlouvy?

Velmi mě uvedený důvod zaráží – MO v řízení o provádění státního ověřování jakosti na plnění předmětu smlouvy deklaroval, že na plnění smlouvy již netrvá, a to z důvodu, že takticko-technické parametry předmětu plnění již neodpovídají aktuálním potřebám AČR – nikoliv že by byl problém na straně ČZUB. Neumím si dost dobře představit, co se mezi roky 2015 a 2020 v oblasti parametrů balistických vest změnilo zásadního, nicméně tímto zdůvodněním prakticky MO nahrálo ČZUB na smeč – a firma dnes opravdu smečuje.

• MO objednalo vesty v roce 2015 v době působení ministra Stropnického. Následovalo odstoupení od smlouvy, soudní spor a smír uzavřený zmíněnou dohodou za ministra Metnara. Jedna věc je tedy zřejmě nedomyšlená dohoda o smíru, ale další věcí pak je otázka věcné odpovědnosti – mohl Úřad pro ověřování jakosti způsobit v rámci zakázky dnes vymáhanou škodu?

Pokud budeme chápat státní ověřování jakosti jako proces, pak ZSOJ zjišťuje, zda dodavatel plní požadavky na kvalitu vyplývající ze smlouvy. Prvním nosným bodem pro řádný výkon jeho činnosti je tedy řádně specifikované znění smlouvy, kdy se jedná o výkon státní správy ve prospěch žadatele (v tomto případě Ministerstva obrany).

Rozsah možné činnosti úřadu obecně zahrnuje konečnou kontrolu produktu, odborný dozor nad jakostí neboaudit systému jakosti dodavatele. Ze zveřejněných informací není zcela jasné, ve které fázi měl ZSOJ České zbrojovce zakázku zkomplikovat, ale lze si jich představit řadu. Podle tvrzení ČZUB obsaženém v rozsudku z prosince 2019 ZSOJ požadoval opakovaně dodání již jednou dodané dokumentace, vykládal nejasné části kupní smlouvy místo ministerstva obrany, nezákonně přerušoval řízení o státním ověřování jakosti.

• Co přesně znamená nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup?

Nezákonné rozhodnutí musí být jako nezákonné pravomocně zrušeno či změněno příslušným orgánem.Nesprávný úřední postup nemá přesnou definici, dovozeno z judikatury jde o jakoukoli činnost spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, pokud při ní či v jejím důsledku dojde k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu.

Podmínky pro jejich uplatnění jsou nesprávný úřední postup/vydání nezákonného rozhodnutí, dále vznik újmy, nebo příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím/nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou.

V tomto konkrétním případě nevíme, na kterém rozhodnutí tvrzení o nezákonnosti ČZUB staví – jediné dohledatelné je rozhodnutí č. 107201/2020-1419 ze dne 08.04.2020, apodle tohoto by to promlčeno nebylo, protože na uplatnění náhrady škody jsou 3 roky.

• Pokud Ministerstvo obrany nárok ČZUB uzná a škodu uhradí, co by mělo následovat?

Pokud MO nárok uzná, rozhodně by mělo ze vzniklé situace, zejména pokud například nejde o ojedinělý exces, vyvodit personální i organizační důsledky. Je všeobecně známo, že u všech zakázek nedochází k rotaci pracovníků u jednotlivých společností. Některé společnosti pak mají audity i řízení o žádosti jednodušší, to bude třeba změnit určitě, a předejít negativním jevům – nadstandardním vztahům. Je také otázkou, zda jsou prováděny majetkové prověrky zaměstnanců, či nastavena jiná compliance pravidla pro předcházení vzniků negativních jevů. Systém nastavený a fungující v uplynulých funkčních obdobích není zdravý a nové vedení ministerstva by mu mělo určitě věnovat pozornost. V tomto ohledu lze vlastně výzvu k náhradě škody ze strany ČZUB vnímat jako velmi užitečný podnět.

Krom těchto řekněme administrativně právních záležitostí musíme vzít v úvahu, že zakázka byla vypsána v 2015, a o 7 let později vojáci stále nemají původně požadovanou balistickou ochranu a současná stále více stárne.