Autor fotografie: US Army - From Armour Magazine: The Chinese Type 98 Main Battle Tank. / Public Domain / Wikimedia Commons|Popisek: Čínské MBT Type 98 na říjnové přehlídce v Pekingu.Všimněte si nových potahů korby, pásů s gumovým polstrováním a zvýšené střechy věže.
Čínská armáda ušla dlouhou cestu, ale ještě delší ji teprve ji čeká. Čínský vůdce Si Ťin-pching vyzval představitele Čínské lidově osvobozenecké armády (ČLOA), aby se do roku 2050 stala „nejlépe hodnocenou“ armádou na světě.
Kdysi zaostalá Čínská lidově osvobozenecká armáda, která se spoléhala na pracovní sílu k řešení nedostatku technologií, nyní plánuje vybudovat moderní bojové síly na stejné úrovni jako západní země včetně Spojených států. V regionu východní Asie dochází v posledních letech k výraznému zvyšování vojenských rozpočtů zejména v reakci na rostoucí geopolitické napětí. Čína, která se snaží upevnit svou pozici jako klíčový globální hráč, investuje obrovské částky do modernizace svého vojenského arzenálu, a to zejména kvůli situaci v oblasti Jihočínského moře a dlouhodobě kritických vztahů s Tchaj-wanem.
ČLOA, příprava na Tchaj-wan ?
Tchaj-wan, tento ostrovní stát, který Čína považuje za svou odtrženou provincii, je v centru mezinárodního sporu a čínská vojenská strategie se do značné míry zaměřuje na případný střet týkající se jeho budoucího osudu. Potenciální konflikt o Tchaj-wan by mohl mít zásadní globální dopady, zejména vzhledem k zapojení Spojených států, které se zavázaly bránit tchajwanskou suverenitu. Kromě toho se Čína snaží vyrovnat nejen se Spojenými státy, ale také s rychle se vyvíjejícími vojenskými silami sousedních zemí, jako je Japonsko, Jižní Korea nebo Indie, které rovněž zbrojí v reakci na rostoucí vliv Číny v regionu, modernizaci Čínské lidově osvobozenecké armády a územní nároky země v Jihočínském moři.
Historie a rekonstrukce ČLOA
Ještě v 80. letech se ČLOA spoléhala na obrovské množství zastaralých tanků, dělostřelectva, letadel a lodí, které měly být využity v rámci obranné strategie, jejímž cílem bylo přivábit útočníka hluboko do vnitrozemí země a následně ho zničit protiútokem a partyzánskou válkou. Tato strategie byla zastaralá už tehdy, což bylo jasné i díky osvobození Kuvajtu v březnu 1991. Armáda Saddáma Husajna, která měla podobné zbraně a taktiku jako Čína, se během 100 hodin zhroutila. Čínské vedení si uvědomilo, že nemůže dál spoléhat na vojenskou doktrínu vyvinutou v 50. letech minulého století, a okamžitě začalo kopírovat západní armády, námořnictvo a letectvo a zaměřilo se na zlepšování kvality, tedy výměnu kvantity za kvalitu.
ČLOA v číslech
Jedním z objektivních a dlouhodobých zdrojů statistik o Čínské lidové osvobozenecké armádě (ČLOA) a armádách po celém světě je Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS) se svou publikací Military Balance. Tento institut poskytuje odhady tam, kde chybí oficiální údaje z Číny. K roku 2024 institut odhadl, že čínská armáda má celkově 2 035 000 aktivních vojáků, z toho 965 000 ve pozemních silách, 252 000 v námořnictvu, 403 000 v letectvu, 120 000 ve strategických raketových silách, 145 000 ve strategických podpůrných silách a 150 000 v silách pro společnou logistickou podporu. Kromě toho odhadují počet příslušníků polovojenské Lidové ozbrojené policie na 500 000 a rezerv ČLOA na přibližně 510 000 vojáků.
Tyto odhady jsou široce přijímány zahraničními pozorovateli, jelikož čínská vláda neposkytuje konkrétní čísla týkající se velikosti a struktury své armády. Zajímavou skutečností je, že ačkoli je čínské námořnictvo často považováno za „největší na světě“ z hlediska celkového bojového uskupení, včetně námořní pěchoty, odhadovaný počet jeho příslušníků je pouze přibližně 52 % počtu aktivních vojáků amerického námořnictva a námořní pěchoty USA. Tato informace zdůrazňuje nejen kvantitativní rozdíly, ale i další aspekty, jako je kvalita technologií a operační schopnosti, které mají zásadní význam pro reálnou bojovou efektivitu ozbrojených sil.
Problémy budoucnosti pro ČLOA
Podle časopisu The South China Morning Post uvedl Si Ťin-pching, že ČLOA musí být plně modernizována do roku 2035, čímž se zbaví posledních zastaralých zařízení. Do roku 2050 se musí stát nejlepší armádou, která předčí i Spojené státy. Je však tento plán reálný? Další překážkou vojenské dominance Číny je demografická časovaná bomba, která by měla vybuchnout v příštích 20 letech. Do roku 2030 bude 61 % obyvatel Číny starších 44 let a 25 % bude ve věku 60 let nebo starších. To bude představovat velkou zátěž pro čínskou společnost, kde desetiletí politiky jednoho dítěte znamenají, že jedno dítě se bude muset postarat o dva starší rodiče. Nákladná sociální síť neexistuje a bude muset být teprve vytvořena. Čínský státní rozpočet pravděpodobně přesune výdaje zejména na zdravotní a seniorskou péči, čímž sníží rozpočet na obranu.
Je jisté, že čínská lidově osvobozenecká armáda má před sebou dlouhou cestu a v budoucnu bude jistě čelit mnoha výzvám. Modernizace je v současnosti v plném proudu a ve výzbroji jsou již první vlastní stíhačky 5. generace. K modernizaci přispívá i nedávno nasazená letadlová loď Fu-tian (Fudžian), vybavená elektromagnetickými katapulty, čímž se blíží technologii používané na amerických letadlových lodích třídy Gerald R. Ford. Fudžian se stává klíčovým nástrojem pro projekci síly Číny v oblasti Jihočínského moře a Tichomoří, a je ukázkou rostoucích ambicí Číny dosáhnout námořní nadvlády na globální úrovni.
Zdroje: warontherocks.com, www.britannica.com