Stíhačka J-16 debutuje v Rusku: Čínská verze letounu Su-27 se účastní letecké soutěže

Stíhačka J-16 debutuje v Rusku: Čínská verze letounu Su-27 se účastní letecké soutěže
Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: J-16 čínského letectva
03 / 09 / 2021, 11:00

Vzdušné síly čínské Lidové osvobozenecké armády (PLA) vyslaly dva své stíhací letouny k účasti na vojenské letecké soutěži Aviadarts v rámci Mezinárodních armádních her 2021 v ruské Rjazaňské oblasti: lehký jednomotorový J-10B a těžký dvoumotorový J-16.

Zatímco J-10B se již nevyrábí a má relativně standardní schopnosti čtvrté generace, J-16 je jedním ze tří stíhacích letounů po čtvrté generaci, které se v současnosti pro čínské letectvo staví, a je považován za letoun "generace 4+". Na rozdíl od letounu J-10B, který byl kompletně vyvinut v Číně, vychází J-16 z draku letounu, jehož je Čína v současnosti největším uživatelem, ale který má svůj původ v Rusku - Su-27, v kódu NATO „Flanker“.

Východoasijský stát vyrábí letouny odvozené od Su-27 od 90. let 20. století, přičemž J-16 je v současnosti podle některých názorů nejschopnějším letounem na světě s mnoha výkonnostními výhodami oproti konkurenčním derivátům Su-27 v samotném Rusku, jako jsou Su-30SM a Su-35. Mezi nejvýznamnější vlastnosti stíhačky patří vysoká vytrvalost, (omezená) schopnost stealth, pokročilá avionika a systémy elektronického boje, radar AESA a možnost nasadit tímto radarem naváděné střely vzduch-vzduch. Rusko zatím takto vybavenou variantu stíhačky Su-27 nepředstavilo.

video: youtube

Nasazení letounu J-16 v Rusku úzce navazuje na jeho účast po boku ruského protějšku Su-30SM na vojenském cvičení Zapad 2021, které skončilo 13. srpna a na němž čínské a ruské síly předvedly bezprecedentní úroveň interoperability s využitím společného systému velení a řízení. O tom, zda jsou celkově schopnější čínské, nebo ruské Flankery, se vedou spory. Rusko je napřed v oblasti motorových technologií, protože jeho pohonná jednotka AL-41 vstoupila do služby v roce 2014. Čínský J-16 ovšem vede v celém spektru od kompozitních materiálů až po elektroniku. Problémy čínského průmyslu vytvořit identicky výkonný motor stíhacích letounů, respektive vytvořit kvalitní pohonné hmoty a maziva jsou dlouhodobě známé, a SM o nich opakovaně informoval. Číně se nedaří ani v oblasti "reverse engineering" jak u leteckých, tak i námořních pohonných jednotek.

Očekává se, že Rusko začne v nadcházejících měsících nasazovat do výzbroje svou nejnovější variantu Flankeru, tedy Su-30SM2, který bude jeho druhým stíhacím letounem využívajícím motor AL-41. Akce Aviadarts a Zapad v roce 2021 sotva budou posledními případy, kdy Rusko a Čína nasadí stíhačky na území druhé strany, přičemž rostoucí obranná spolupráce vede mnohé odborníky ke spekulacím, že by se brzy mohly objevit společné programy stíhaček, které by využily silných stránek obou stran a těžily v důsledku nejen z ekonomických výhod takového projektu.

J-16 nese 30mm automatický kanón a na dvanácti vnějších závěsnících střely vzduch-vzduch (PL-10, PL-15, PL-21), protilodní střely (KD-88, YJ-83K), neřízené rakety, řízené pumy nebo protiradarové střely. Stroj dosahuje rychlosti Mach 2.

Zdroj: militarywatchmagazine.com

Tagy článku