Autor fotografie: fb profil místopředsedy PSP Karla Havlíčka|Popisek: Karel Havlíček (ANO)
Exministr průmyslu a obchodu, místopředseda PSP a stínový premiér Karel Havlíček (ANO) nedávno pro TV Nova komentoval armádní zakázku na 210 BVP za 52 miliard korun, s níž se pojí nejasnosti ohledně skutečného zapojení českého obranného průmyslu, těmito slovy: "Připravit zakázku za 50 miliard korun a nechat zcela na vodě tuzemský průmysl s tím, že možná něco dodá, možná nedodá, tak je známka naprostého amatérismu těch, kteří to připravují." Položili jsme mu několik otázek směřujících na nastavení zakázky a především na zapojení českého obranného průmyslu, k němuž se vyjadřoval před dvěma lety, kdy žádal výrazně navýšit podíl domácích firem.
Jednání o zakázce na BVP probíhají od léta loňského roku. Je přijatelné, že několik týdnů před termínem podpisu kupní smlouvy není zcela zřejmé, jakou formou a v jakém rozsahu bude zapojen český obranný průmysl do této dosud největší zbrojní zakázky v historii samostatné ČR?
To rozhodně přijatelné není. V této zakázce za 52 miliard korun musí platit: položte na stůl seznam konkrétních českých firem a hodnotu jejich subdodávek a pokud bude seznam odpovídat kýženému podílu českého průmyslu, můžete kontrakt podepsat. Vše ostatní je nepřijatelné a vystavuje to Českou republiku riziku, že spláče nad výdělkem.
Jistě si vzpomenete, že jsem na jaře 2021 průběh tehdejší zakázky z pozice ministra průmyslu a obchodu komentoval v rámci mezirezortního připomínkového řízení a žádal mnohem vyšší podíl českého obranného průmyslu. Pokud jde o aktuální zakázku na BVP, považuji za nešťastné, že současná vláda nevyužila loni v létě příležitosti a neredefinovala podmínky směrem k vyššímu podílu českých firem. Za velmi nešťastnou považuji i laxnost pana ministra Síkely, který by měl prosazovat zájmy českého průmyslu, ale pokud vím, v tomto případě hodil ručník do ringu. Považuji za zcela nepřijatelné, že po téměř ročním vyjednávání stále panují kolem zapojení českého průmyslu nejasnosti.
Je přijatelné, aby byly smlouvy s českými subdodavateli uzavřené až po podpisu kupní smlouvy? Nesníží se tím zásadním způsobem jejich vyjednávací síla?
Naše vyjednávací síla se tím nepochybně sníží. Jde o zakázku za 52 miliard korun, z toho asi 30 míří přímo do Švédska. To je samozřejmě dobrá motivace pro protistranu, aby byla vstřícná, a to se týká jistě také jednání se subdodavateli. Velmi mě bude zajímat, jak bude ministerstvo požadavek na zapojení českého průmyslu kontrolovat a také jaká případná sankce pro švédskou stranu plyne z případného nedodržení závazku. Abychom se totiž nakonec nedozvěděli, že výnos pro švédského dodavatele, který si raději více práce zajistí u sebe doma ve Švédsku, bude vyšší než případná smluvní pokuta.
Podobně se má nezávisle na kupní smlouvě vyjednávat o smlouvě o servisu vozidel. Nehrozí, že česká strana bude při jednání po podpisu kupní smlouvy ve slabší pozici? Hodnota servisní smlouvy může mít hodnotu až trojnásobku kupní ceny.
Stejně jako u předešlého: hrozí to a takový postup ministerstva je z mého pohledu nelogický. K problému se v minulosti důrazně vyjadřoval i Nejvyšší kontrolní úřad, který Ministerstvu obrany vyčítal, že akvizice provádělo bez toho, aby myslelo na životní cyklus techniky. Naše vláda tento přístup změnila a třeba protiletadlový systém Spyder byl vyjednán kompletně spolu s náklady na jeho životní cyklus. Považuji za nepřijatelné, aby při podpisu smlouvy na nákup vozidel neexistovala jasná představa, jak má být servis vozidel zajišťován, kdo a za jakých podmínek ho má dělat, a tím spíše, aby v takové zakázce nebyl významně zastoupen český průmysl. Pokud nebude servisní smlouva podepsána souběžně s hlavním kontraktem, můžeme se jako Česká republika dočkat nepříjemných překvapení v podobě průtahů a vyšších cen daných závislostí na libovůli dodavatele. Dále je třeba si uvědomit, že pro Českou republiku je v tomto tendru nejdůležitější získání výrobních a servisních licencí, které budou platit i vůči třetím stranám.
MO uvádí, že podíl českého průmyslu dosáhne minimálně 40 %, ale nekomentuje, jakým způsobem bude tento podíl vypočten. Existuje podezření, že státní podnik VOP CZ je zvýhodněn odlišným výpočtem. Zatímco soukromým společnostem se do celkového podílu započte jen skutečně čistá přidaná hodnota jejich subdodávky, očištěná od nákladů na materiál, nakupované služby a energie, v případě státního podniku se jednak do celkového podílu na zakázce připočítají investice nezbytné k transferu technologií, a nebudou se odečítat náklady na materiál a nakupované služby. Existuje podle Vašeho názoru pro takový odlišný postup mezi státní a soukromou firmou žádoucí důvod?
Musí jít o minimálně 40 % české práce, české přidané hodnoty. O ničem jiném bychom neměli diskutovat. Formální přeprodávání zahraniční produkce českým státním podnikem české ekonomice ničím neprospěje. Naopak, státní podnik si přičte svou marži, a tím zakázku pro erár prodraží. Nechceme být montovnou Evropy a nechceme jí být ani v případě zakázky na BVP. Mrzí mě, že současný ministr průmyslu evidentně rezignoval snahy hájit zájmy českého průmyslu a prosazovat ekonomiku založenou na přidané hodnotě a jeho neaktivita v případě nákupu BVP je toho důkazem. Jsem stále přesvědčen, jako jsem byl v květnu 2021, že v České republice bychom mohli dosáhnout i lepšího výsledku než 40 % a že toto procento je nepodkročitelné minimum.
Podle některých informací se MO chystá navýšit počet vozidel z 210 na 246 využitím opce, a tím navýší celkovou cenu zakázky, a to jen několik týdnů před podpisem smlouvy. Je takový postup přijatelný, jestliže armáda od roku 2019 komunikuje potřebu právě 210 vozidel?
Takovému postupu vůbec nerozumím. Čtyři roky slyšíme, že armáda potřebuje 210 kusů. Toto náhlé navýšení nedává žádný smysl, není ničím vysvětlené, a může působit jako snaha zakrýt nějaký problém, na který v rámci vyjednávání ministerstvo narazilo. Také upozorňuji na to, že zde byli jiní možní uchazeči. Ti by se mohli ozvat, že při 36 vozidlech navíc by uměli nabídnout lepší podmínky.
Měl bych za nešťastné, aby pár týdnů po ohlášení tzv. konsolidačního balíčku vláda jen tak mimochodem vynaložila několik miliard navíc na tento projekt, aniž by jasně vysvětlila, kde na to vezme a proč to potřebuje. Před Ministerstvem obrany leží další značné investice a celkově mi v jeho dosavadním přístupu chybí především koncepce. Chápu, že válka na Ukrajině leccos změnila, a že je tedy strategické dokumenty potřeba aktualizovat. Ale tady se za kouřovou clonou jedná o nákupech za desítky miliard bez koncepcí a hrozí, že ty se budou přizpůsobovat dodatečně realitě, aby vláda odůvodnila svůj nestrategický a laxní postup.