Strategické zakázky, děla CAESAR, struktura armády i Blízký východ – program dnešního Výboru pro obranu
foto: KNDS, Public domain/CAESAR 8x8
Dnes odpolede se sejde sněmovní Výbor pro obranu. Poslanci budou projednávat několik klíčových témat souvisejících s modernizací, strukturou a aktuální bezpečnostní situací.
Strategické projekty ve střednědobém výhledu
První bod se zaměří na informace o strategických projektech AČR ve střednědobém horizontu. Strategickými projekty jsou pořízení víceúčelových bojových letounů F-35 (24 kusů, nahrazení Gripenů po roce 2035), hlavních bojových tanků (až 77 kusů Leopardů 2A8 v šesti variantách, doplnění starších Leopardů 2A4), středních transportních letounů C-390 Millennium, bojových vozidel pěchoty CV90 MkIV (246 kusů) a univerzální kolové platformy (UKP, až 185 kusů, zejména pro ženijní vojsko a další varianty). Tento seznam nepochybně dozná změn a doplnění reflektující priority současné vlády, jimiž je na prvním místě protivzdušná obrana. Ministr obrany Jaromír Zůna v posledních týdnech opakovaně zdůrazňuje, že silná a moderní armáda je pilířem státní suverenity a že bezpečnostní situace v Evropě i ve světě se dlouhodobě zhoršuje, což vyžaduje reakci na nové typy hrozeb. Hovoří o racionálním a odpovědném přístupu k modernizaci s jasným důrazem na posílení PVO jako nejvyšší priority.
Aktuální stav zakázky samohybná houfnice CAESAR
Druhé téma – pravděpodobně nejostřeji sledované – je aktuální stav dodávek francouzských samohybných houfnic CAESAR 8×8 (celkem 62 kusů za více než 10 miliard Kč). Původní plány mluvily o prvních dodávkách v letech 2024–2025, realita je však komplikovanější. Ještě v květnu 2025 se uvádělo převzetí prvních kusů v dubnu 2026 a dokončení do srpna 2027, přičemž houfnice byly údajně upravovány podle ukrajinských zkušeností. V posledních měsících se však objevují zprávy o rizicích zpoždění, technických problémech a kritice NKÚ (z konce roku 2025), že nejsou připraveny garáže a infrastruktura. Ministr Zůna v kontextu svých priorit zdůrazňuje nutnost dokončit klíčové akvizice a posílit dělostřelectvo v reakci na aktuální hrozby, přičemž hájí kontinuitu již rozběhnutých projektů.
Organizační struktura ozbrojených sil ČR
Třetí bod přinese informace o organizační struktuře AČR. V roce 2025 a na začátku 2026 proběhly změny – posílení Teritoriálních sil, reorganizace Velitelství teritoriálních sil, krajských vojenských velitelství a Aktivní zálohy. Ve veřejném prostoru se mluví o nutnosti oddělit strategický, operační a taktický stupeň velení. Ministr Zůna v rozhovorech a interpelacích ve Sněmovně zdůrazňuje proinvestiční charakter rozpočtu 2026 a obnovu infrastruktury, což souvisí i se strukturálními úpravami. Současně řeší nábor – plán 2250 nových vojáků v 2026 – a stabilitu personálu.
Situace na Blízkém východě (uzavřené jednání)
Poslední bod bude uzavřený a týká se informací Ministerstva obrany o situaci na Blízkém východě. Objevují se zprávy o eskalaci zejména, ale nejen v souvislosti s Hormuzským průlivem. Armáda a MO sledují dopady na alianční závazky.
Program 6. schůze výboru naznačuje, že česká armáda je ve fázi intenzivní modernizace, ale zároveň řeší rozpočtové limity, zpoždění akvizic a personální výzvy. Výstupy pravděpodobně ovlivní další debaty o financování a směřování obrany v následujících měsících a letech.
Tagy