Autor fotografie: Boleslav1, CC BY 3.0|Popisek: Čínský torpédoborec typu 052B
Napětí ve vojensko-politické oblasti mezi USA a Čínou narůstá. Je ovšem obtížné predikovat, jak daleko to může zajít. USA jsou nezpochybnitelně světovou vojenskou i ekonomickou velmocí, ale Čína výrazně „šlape na plyn“ a rozdíl mezi oběma zeměmi zmenšuje. USA i Čína jsou jaderné mocnosti mající ve výzbroji ICBM, tedy mezikontinentální balistické jaderné střely a rozvíjejí nově hypersonické zbraně. Je málo pravděpodobné, ale nelze to vyloučit, že by došlo k přímé vojenské konfrontaci mezi Čínou a USA. Pak jsou ve hře i jaderné zbraně i závazky spojenců, tedy konflikt dvou zemí rychle může přerůst v globální jaderný Armagedon.
Ani Čína, ani USA nemají zájem na přímém vojenském konfliktu, dá se nicméně říci, že karty jsou lépe rozdány pro Čínu. Již ekonomicky jsou obě země velmi silně provázány. Mnoho čínských firem působí přímo v USA, a to technologických, zaměřených například na telekomunikaci, internet a mobilní telefony. USA do Číny přenesla řadu programů z oblasti Automotive a samozřejmě běží i společný vědecký výzkum.
Čína je světově největším držitelem dolarových rezerv a největším vlastníkem amerických státních dluhopisů. Pokud si s touto komoditou začne „pohrávat“ může USA působit jen výkyvy na trhu značné ekonomické škody, i za cenu vlastních ztrát, pokud by „Insider trading“ nebyl velmi precizně připraven. A dá se říci, že by to bylo přímé vyhlášení ekonomické války – zřejmě bez vítěze, protože ta může přerůst ve válku velmi horkou.
Často se hovoří o čínských investicích do modernizace armády, především letectva a námořnictva. Čína začíná přečíslovat v hlavních druzích bojových plavidel USA. Faktem je, že jsou menší, technologicky ne až tak vyspělé a například letadlových lodí je méně. Ale i zde se skrývá past. Samozřejmě nelze konkurovat výdrži v plavbě americké jaderné mateřské letadlové lodi. Ale není to jen o palivu pro pohon. Toto plovoucí město má osádku 2.600 osob. Ty je nutno nasytit, obléci, mít zásoby trvanlivé i ke spotřebě, hodnotit jiné nutriční požadavky pro piloty a pro techniky od radaru. Byť tato loď dokáže plout velmi dlouho, musí realizovat technické zastávky, k doplnění leteckého paliva, munice, potravin, oděvů a bot, náhradních dílů všeho druhu apod. Letadlová loď nikdy nepluje sama, ale v operačním svazku, tedy za doprovodu torpédoborců, minolovek, ponorek, tankovacích lodí atd. Letadlová loď a pravděpodobně ponorky jsou s jaderným pohonem, všichni ostatní musí pravidelně zastavit na přesně vypočítaných a mezinárodními dohodami schválených místech a doplnit palivem a potravinami několik torpédoborců, ponorek a letadlovou loď není jednodenní záležitost, byť dochází k maximální automatizaci a plánovacím přípravám. Na trase byla bouře, tedy větší spotřeba paliva, delší plavba a více potravin a zastávka na doplnění se časově mění.
Zároveň je klíčové načasování a určení místa případného konfliktu. A i zde má Čína lepší pozici. Byť má více plavidel než USA, jsou menší, moderně vyzbrojena a konstruována k působení ve vodách poblíž čínského pobřeží. Soustředěná síla US NAVY je jistě impozantní, problém je, že není soustředěná. Je rozdělena na Atlantik, Pacifik, základny v Tichomoří, plnění speciálních úkolů a například i zajištění bezpečnosti Panamského průplavu, jenž je pro USA velmi důležitý. Jako hlavní bod případného konfliktu je zvažován Tchaj-wan a teritoriální spory v Jihočínském moři. Takže mnoho amerických lodí, ale míst jejich nasazení též velmi mnoho. Kdežto Čína, pokud se bude brát jako základ konfliktu Tchaj-wan a Jihočínské moře je neustále v dosahu domácích námořních i leteckých základen, může snadněji zásobovat i soustředit síly na určitém směru.
Čínské námořnictvo se skládá ze 3 flotil – Severní flotila s velitelstvím v Čching-tao, tedy hlavním operačním prostorem je Žluté moře a pobřeží sousedních zemí, jež jsou KLDR a Jižní Korea v širším rozsahu Japonské moře, tedy Japonsko a součinnost s Ruskem. Východní flotila má velitelství v Dinghai a spolupracuje se Severní flotilou ve Žlutém moři a plně zodpovídá za hlavní směr na Čínu, tedy Východočínské moře včetně Tchaj-wanu. Jižní Flotila s velitelstvím v Zhang Jiang zodpovídá za Jihočínské moře, kdy má i výhodu základen na ostrově Chaj-Nan. Sousedními státy jsou Vietnam a Filipíny a pak jižně Thajsko, Brunej, Malajsie, Indonésie a Singapur. V tomto regionu Čína vyvolává teritoriální spory, navíc je nutno dodat, že je to vstupní místo do Malackého průlivu, jednoho z nejvíce strategicky a obchodně exponovaných míst, proto je v oblasti zájmu i Indie a především Japonska, jež tudy importuje kolem 90% ropy nutné pro domácí průmysl.
Eskalace napětí v oblasti by vyvolala též velmi bouřlivou diplomatickou situaci i bouře na domácí politické scéně jednotlivých zemí. Některé země, jako Filipíny, jsou tradičním spojencem USA, ale i ty omezují jejich přítomnost. V Indonésii je největší čínská komunita na světě čítající v roce 2021 zhruba 11 mil. obyvatel, následuje Thajsko se 7,01 mil. a třetí je Malajsie se 6,73 mil. Pro zajímavost, na čtvrtém místě jsou USA s 5,57 mil. obyvatel čínské národnosti. A nelze odhadnout, zda se cítí více občany současné země nebo země původu. Vlády jednotlivých zemí regionu, tedy musí velmi opatrně přistupovat k vybalancování vztahů s Čínou, USA a s domácí čínskou komunitou.
Je jasné, že pokud by USA začaly zásadním způsobem přeskupovat své námořnictvo a vysílat je směrem k Číně a Tchaj-wanu, je zle. Čína ale má dostatek času se připravit, doplnit námořní základny i letiště na pobřeží, aktivovat pobřežní dělostřeleckou a raketovou obranu, znovu rekognoskovat profil mořského dna případně instalovat senzory nebo minová pole a působit na čínské komunity v sousedních zemích, což je zhruba 25 milionů Číňanů v okolních státech a dalších 5,5 v USA. Čínská hladinová plavidla, ponorky, letouny i kosmický program dosahují nebývalých kvalit.
V USA se blíží volby, takže se přehodnocují volební programy, investice, priority (Ukrajina nebo Čína) apod. Čína má dlouhodobý plán být opět „Říší středu“, tedy jednou z hlavních sil v politice, ekonomice, vědě i vojenství. A nikterak se nenechává rozptylovat položkami jako „Volby“. Prostě má plán. Číňané chtěli letět do kosmu – dokázali to, chtěli Olympijské hry – také to dokázali, chtěli EXPO – o také proběhlo. Číňané říkají mi chceme, vše je jen otázka času a peněz, ale bude to, co chceme my.
Takže při soustředěném úderu US NAVY nemá Čína moc šancí, pokud ale US NAVY stihne doplnit zásoby. Při současném rozložení sil by přímá konfrontace mohla být velmi ničivá pro US NAVY, pokud by se navíc čínskému námořnictvu PLAN podařilo včas přerušit zásobovací trasy a čínské diplomacii přesvědčit okolní země, včetně Japonska, aby se nikterak nevměšovaly, a to ani poskytnutím kotviště a doplněním zásob. Japonsko bude pod tlakem domácí pacifistické politiky, závazků k USA a hrozby KLDR a Ruska. Nebude to snadné najít akceptovatelné řešení.
Pokud by tedy mělo dojít ke střetu US NAVY a PLAN kdesi v Pacifiku, má US NAVY jasnou převahu, pokud PLAN vnutí místo utkání Tchaj-wan nebo u pobřeží Číny, přeruší zásobovací trasy a politicky eliminuje země v regionu, US NAVY bude mít hodně starostí vyváznout se ctí.
Zdroj:statista.com, airpac.navy.mil, cpf.navy.mil, cfr.org