Autor fotografie: GoodFon / Public domain|Popisek: Su-34
Joe Biden se na závěr svého prezidentského období snaží dodat napadené Ukrajině maximum vojenského vybavení kvůli nejistotě ohledně jeho nástupce Donalda Trumpa.
Další ohlášený balíček pomoci Ukrajině z USA obsahuje nespecifikované množství balistických střel ATACMS do mobilních salvových raketometů HIMARS a M270. Vzhledem k tomu, že Kyjev dostal povolení používat střely na ruském území, došlo k zásadní reakci Kremlu a tím bylo použití strategické a nové balistické střely Orešnik proti Dnětropetrovsku. Raketa byla bez nálože a cílila na prázdný průmyslový areál. Putin tím varoval a upozornil na další eskalaci konfliktu. Jenže zároveň stahuje své klíčové stíhací bombardéry Su-34 z dosahu ATACMS.
Strach Rusů nejen z ATACMS
Polský WPtech přišel s informací, že satelitní snímky několika ruských leteckých základen z přelomu prosince a listopadu jasně ukázaly zásadní změny v alokování ruských letadel. Velká část ruské letecké flotily byla přesunuta na základnu Engels-2, která je vzdálená od ukrajinských hranic šest set kilometrů, tedy mimo dosah ATACMS s doletem tři sta kilometrů, ale i mimo dosah Storm Shadow a SCALP-EG, které doletí do vzdálenosti 550 kilometrů. Takže obavy nejsou jen z amerických raket, ale i z britsko-francouzských dvojčat.
Ovšem nejde jen o ATACMS, Storm Shadow a SCALP-EG. Ukrajinci dlouhodobě pracují na vývoji UAV dlouhého doletu a na vlastních balistických střelách. Útoky na velkou vzdálenost bránící se Ukrajiny pomalu přibývají i bez západních raket. A to na ruskou průmyslovou infrastrukturu a vojenská letiště. Ukrajinci útočí se zvyšující se intenzitou již několik měsíců. Hlavní příčinou je snaha zabránit útokům na ukrajinskou civilní infrastrukturu a inženýrské sítě. To se po roce ze strany Rusů opět děje v masivním měřítku. Přesto i tato činnost Moskvy má značné trhliny.
Jednak Rusové odhalují značně kvalitu svých tolik proklamovaných střel s plochou dráhou letu Kalibr, které jsou dost poruchové. Další faktorem byl nedávný útok strategických bombardérů Tu-160, které sice šly do vzduchu pro vzdálený útok na Ukrajinu, ale pylony v žádném případě nebyly na plné kapacitě. U takto drahého vzletu je to poměrně zvláštní. Moskva zřejmě nemá dost raket. Čeho má ovšem dost jsou pumy FAB a KAB. Především verze FAB-500 a KAB-500. FAB mají soupravu UMPK s inerciálním navigačním systémem a naváděním pomocí GLONASS. KAB mají navigaci už přímo vloženou. A Rusové disponují velkým množstvím těchto bomb, které mohou použít na Su-34. Ale Defence24 přinesl informaci, že v posledních týdnech počet útoků s těmito pumami klesá.
Proti Su-34 s FAB-3000 nemá Kyjev obranu
Na vrcholu útoků mezi zářím a polovinou listopadu ruské letectvo svrhlo 120 až 150 bomb s řídicím modulem denně. Aktuálně je to rozmezí 50 až 80 pum. Na vině mohou být docházející zásoby UMPK. Velkým problémem je pro Ukrajinu především třítunová FAB-3000, kterou právě nejčastěji nesou Su-34. Ukrajina proti nim nemá obranu snad s výjimkou Skynexů od Rheinmetallu, ale ty jsou jen kolem Kyjeva, protože k dispozici jsou jen dvě baterie. Wptech opět zmiňuje ukrajinskou skupinu OSINT, která je známá velmi spolehlivými informacemi.
OSINT upozorňuje na satelitní snímky ruské letecké základny Engels-2 ze 7. prosince. Na nich je umístěno devět frontových stíhacích bombardérů Su-34. Tyto letouny v lokaci nikdy neoperovaly. OSINT zmiňuje i Su-27. Na letišti se dále nachází strategické Tu-160 a Tu-95MS, což není mimo běžný chod základny. Snímky také ukazují klamné návnady. Je zjevné, že i přes vzdálenost šest set kilometrů se Rusové bojí dalších útoků. V každém případě se Ukrajině zřejmě povedlo alespoň částečně dostat Su-34 z nejbližších leteckých základen. FAB-3000 vypouštějí ze vzdálenosti zhruba šedesát kilometrů od cílové lokace. Bohužel to ovšem neznamená. že útoky Kremlu ustanou.