Někdo neumí počítat, ruská flotila Su-35S je trochu záhadou

Ukrajinci uznávají, že Su-35S je se střelou R-37M opravdu nebezpečné letadlo. Druhou věcí je propaganda Kremlu ohledně vyrobených kusů. Počty tak trochu nesedí.

Ukrajinci se o Su-57 a Su-35 vyjadřují v tom smyslu, že pokud se tato letadla nachází v dosahu jejich F-16 nebo třeba Su-27 musí okamžitě přerušit misi. Su-34, Su-35 a Su-57 jsou považované za nejnebezpečnější letadla Kremlu, posledně dvě jmenovaná se střelami R-37M. Zde je ovšem třeba vidět komplexnější faktory. Pokud vynecháme opravdu prastarou avioniku původních ukrajinských letadel jako MiG-29, senzorické a elektronické vybavení dodaných F-16 a Mirage 2000-5F je třicet let staré. A reálná kvalita senzoriky ruských letadel je velký otazník.

Test Egypta ohledně Rafale a Su-35

 

S největší pravděpodobností je stav takový, že pokud má Su-35 ještě západní komponenty, je to výborné letadlo, pokud jde o domácí výrobu, není to dobré. Jako příklad lze uvést relativně málo známou záležitost, o které psal nedávno polský WPtech. V roce 2021 měl Egypt k dispozici francouzské Rafale a k testování ruský Su-35. Káhira se rozhodla obě letadla poslat proti sobě. Su-35 dostalo výhodu agresora. Také se mu podařilo Rafale detekovat jako první. Ve chvíli, kdy pilot francouzského letadla zjistil, že je sledován, zapnul systém elektronického boje (EW) Thales SPECTRA.

V zásadě se jedná o relativní banalitu, ale souboj tím prakticky skončil. Ruskou propagandou vychvalovaný radar Irbis byl okamžitě ve stavu rušení a nebyl schopen navádět své střely vzduch vzduch, včetně R-37M. Rafale nakonec Su-35 sestřelilo. Jen tato záležitost potvrzuje, jak velké potíže má Kreml se sofistikovanou elektronikou. Jako další příklad lze uvést Pancir-S1 a v zásadě zřejmě podobný problém se systémem aktivní ochrany (APS) Arena-M. Kreml zřejmě jako z nouze ctnost avizoval, že Panciry jsou konstruovány jako zbraně proti dronům.

Problematická sériová produkce Su-57 a Su-35S

 

Jenže ruský C-UAS selhal v Iráku, selhává na Ukrajině a informace o jejich nasazení Spojenými arabskými emiráty a Katarem proti íránským Šáhid-136 nejsou pozitivní. Problém bude se senzorikou. Tam už Rusové prakticky přiznali, že Arena-M nezachytává malé a střední drony, ačkoliv proti UAV účinnost avizovali. Senzorika ovšem není jediný problém Kremlu ohledně letectva. Druhým je sériová produkce především Su-57 a Su-35S. O Su-57 bylo napsáno mnoho. Kreml se zřejmě zmůže na maximálně osm letadel za rok, což je u budoucího páteřního letadla zoufale málo. Lockheed Martin v loňském roce vyrobil téměř 200 kusů F-35. Trochu rozdíl. Defense Express se aktuálně zabýval produkcí Su-35S, kde jsou zjevné nesrovnalosti v počtech.

Někdo v Kremlu neumí počítat

 

Vypadá to, že Kreml neumí počítat. Ruské kosmické síly údajně obdržely další várku stíhaček Su-35S dne 22. dubna 2026, ačkoli počet dodaných letadel nebyl zveřejněn. Následně ruské Centrum pro analýzu strategií a technologií (CAST) prostřednictvím svého neoficiálního blogu BMPD uvedlo, že od roku 2012 bylo dodáno celkem 155 letadel Su-35S. Současně v prosinci 2025 autoři BMPD uvedli, že do konce roku 2024 dosáhly celkové dodávky 135 stíhaček Su-35S. To by znamenalo, že během roku 2025 a prvních měsíců roku 2026 dostalo ruské letectvo až 20 dalších letadel tohoto typu.

V jedné prosincové publikaci z roku 2025, která se zabývala dalším dodávkami Su-35S, autoři CAST uvedli, že jen v roce 2024 údajně obdržely Letecké síly až 14 letounů, což je celkem 135. Polský Defence24 naopak tvrdí, že ruské letectvo dostalo v letech 2022 až 2024 pouze 23 Su-35S. A RUSI tvrdí, že ruské Kosmické síly obdržely mezi lety 2020 a 2025 přibližně 55–60 stíhaček Su-35S, což znamená průměrnou míru dodavek kolem 12 letadel ročně. To je zřejmě nejpravděpodobnější.

Nebezpečná střela R-37M

 

Kreml sice letadla prezentuje na propagačních videích, ale při podrobných analýzách je v zásadě jasné, že každá šarže obsahuje dvě letadla, maximálně tři. Loňský rok bylo 5 šarží Su-35S. Čísla jsou ze strany Kremlu nadhodnocená. Nebo někdo neumí počítat. Je třeba si navíc uvědomit, že nikdy není k dispozici celkový počet letadel. Třetina je většinou v servisu. Pro Ukrajince je to tak dobře. Střela vzduch vzduch R-37M má mít dosah až 400 kilometrů a Ukrajinci nedisponují adekvátními efektory a senzorikou proti ní. Proto, jak se někde R-37M objeví na Su-35S, ukrajinští piloti okamžitě přerušují misi.

 

Tagy