Autor fotografie: Magnus Häggström / Flickr|Popisek: Visby
Švédské námořnictvo má k dispozici korvety třídy Visby. Jedná se o plavidla s charakteristikou stealth a velmi solidní výzbrojí. V současné době je v této třídě aktivních pět jednotek.
Švédsko má i přes tureckou a maďarskou obstrukci namířeno do NATO, a předpokládá se, že to může zvýšit napětí mezi ním a Ruskem zejména v oblasti strategicky důležitého Baltského moře. Švédsko tak potřebuje mít proti Rusku v případě neočekávané události ve výzbroji adekvátní prostředky.
V současné době má švédské námořnictvo korvety ve třech třídách - Göteborg, Stockholm a právě Visby. Stockholm je nejstarší a vznikla v ní dvě plavidla, následuje Göteborg se čtyřmi jednotkami a nakonec Visby s pěti jednotkami. I se střídmějším počtem plavidel však chce švédské námořnictvo být v této kategorii konkurenschopné.
Korvety, které vznikly ve třídě Visby, nahrazují postupně plavidla již zmíněné starší třídy Göteborg, jež byla zařazena do služby počátkem devadesátých let. Stavba korvet Visby začala v roce 1995, samotný vývoj nových stealth plavidel byl však náročnější, než se původně předpokládalo. Program se tak musel potýkat s opakovanými zdrženími a prodražováním.
Klíčovými vlastnostmi nových korvet byl právě profil stealth, solidní výzbroj a také rychlost. První dvě korvety byly zařazeny do služby až v roce 2009. Plavidla jsou navržena k plnění širokého spektra úkolů, od průzkumu, hlídkovací služby až po ničení nepřátelských ponorek, lodí či min.
Zajímavý je u korvet dozajista jejich profil stealth, na který byl při konstrukci kladen zvláštní důraz. Konstruktéři zabudovali do struktury kompozitní materiály a lamináty, díky čemuž mají plavidla poloviční výtlak proti jiným korvetám srovnatelné velikosti. To skutečně z korvet dělá obtížně zjistitelná plavidla.
Výtlak plavidel (plný) činí 640 t, korvety pohání systém CODOG, tedy kombinovaný námořní pohonný systém využívající dieselmotory a plynové turbíny. Elektrickou energii dodávají tři dieselgenerátory o celkovém výkonu 810 kW. Maximální rychlost je 35 uzlů, dosah 2 300 km při 15 uzlech. A rychlost je to více než slušná. Když si například srovnáme rychlost plavidel vznikajících v nové finské třídě Pohjanmaa, ty mají mít rychlost ,,pouze" 26 uzlů.
Co se týče výzbroje plavidel, jsou vybavena jedním kanonem ráže 57 mm, osmi podzvukovými protilodními střelami dlouhého dosahu RBS-15 Mk. II, čtyřmi torpédomety ráže 400 mm, hlubinnými a námořními minami. Na palubě korvet může přistát jeden vrtulník. Pro vyhledávání min slouží dálkově ovládané podmořské drony Double Eagle Mk.III a pro jejich likvidaci drony Atlas Elektronik Seafox.
Švédské námořnictvo požadovalo, aby se u korvet mohl uplatnit poměrně široký modernizační potenciál, který se týká jejich dalšího provozu za horizont roku 2040. To samé platí i u další výzbroje plavidel.
V tomto ohledu si korvety významně ,,polepšily", když francouzská zbrojovka MBDA dodá protiletadlový systém MBDA Sea Ceptor, z něhož jsou vypouštěny řízené střely CAMM (Common Anti-air Modular Missiles). Vertikální odpalovací systém má kapacitu 36 raket. MBDA oznámila 16. listopadu tohoto roku, že švédské námořnictvo podepsalo kontrakt na dodávku systému.
Když shrneme výše uvedená fakta, pro NATO jako celek budou švédské korvety třídy Visby určitě přínosem a přispějí ke snížení napětí v kriticky důležité oblasti Baltu.
Zdroj: The Drive, Defence News