foto: public domain/HMS Gotland
Švédsko staví v programu A26 dvě diesel-elektrické ponorky třídy Blekinge, které mají znamenat významný průlom na poli mezinárodního ponorkového trhu. Švédsko chce ukázat světu, že umí stavět konkurenceschopné ponorky nové generace.
Více než století buduje Švédsko ponorky s konvenčním pohonem pro vlastní účely. Zkušenosti má ve stavbě ponorek poměrně velké, na druhé straně plavidla nesnesla nejpřísnější kritéria a za světovou konkurencí poněkud zaostávala, což se projevilo už během druhé světové války a v období následujícím po ní.
Švédské ponorky jsou navrženy tak, aby mohly operovat v mělkých vodách Baltského moře. Stačily si sice získat určité renomé v některých oblastech, jako například severní Evropě či asijsko-pacifickém regionu, ale světový věhlas postrádají. A to se má napříště změnit.
Psali jsme
Japonsko pracuje od roku 2019 na nástupci třídy Sórjú. Ve třídě 29SS mají vzniknout méně finančně náročné ponorky, ale přitom spolehlivé a vysoce...
Švédsko dosud vyvinulo sedm tříd ponorek a postavilo více než 70 těchto plavidel. Primát drží ve stavbě ponorek dozajista společnost Saab Kockums, ohledně níž bylo v minulých letech živo. V roce 2014 se rozhořel spor mezi vlastníkem společnosti Kockums, mezinárodním konglomerátem ThyssenKrupp, a švédskou vládou, po němž Kockums převzal Saab (odtud nový název Saab Kockums). Cíl byl jednoznačný: Saab Kockums se má stát stavitelem ponorek světové kvality, mezinárodně konkurenceschopných.

Ponorka HSwMS Halland z třídy Gotland (Zdroj: Wikipedia, public domain)
Saab už pro to učinil první kroky, když kompletně zrenovoval loděnice ve města Karlskrona na jihu Švédska na pobřeží Baltského moře. Nyní tak Švédové míří ve svých ambicích výš a jejím trumfem, který má být zároveň i exportním artiklem, je třída nové generace Blekinge. Nový projekt A26 byl zamýšlen jako nosný a po všech stránkách kvalitativní upgrade třídy Gotland, jejíž první jednotka spatřila světlo světa v polovině 90. let.
V současné době se staví dvě jednotky v této třídě, HSwMS Blekinge a HSwMS Skån. Současný harmonogram počítá s tím, že obě plavidla mají být dodána v roce 2024 a 2025.
Třída Blekinge - budoucnost švédské ponorkové flotily s mezinárodním potenciálem
Program A26 se rozjel v roce 2015, co vznikla poptávka po dvou konvenčních ponorkách nové generace pro Švédské královské námořnictvo. Inženýři a konstruktéři ve městě Malmö a Karlskrona následně začali intenzivně pracovat na designu budoucích ponorek.
Třída Blekinge počítá se dvěma již zmíněnými jednotkami, 65 metrů dlouhých s výtlakem 2 000 tun. Důležitou součástí ponorek má být pohon Stirling AIP (Air Independent Propulsion), což je pohon, který je nezávislý na přístupu či dodávce vzduchu, a který už byl předtím například použit u ponorek třídy Gotland. Ponorka tak může plout ponořená po dobu 18 dnů. Ponorky jsou navržené k operacím jak v pobřežních, tak mezinárodních vodách.
Nicméně Saab bude nabízet ještě tři varianty třídy Blekinge. Jednak A26 Oceanic, potom A26 Pelagic, menší verzi ponorky (50 m) a výtlaku 1000 tun s pohonem AIP, určené pro námořnictva, která se zaměřují spíše na pobřežní operace. Do rodiny A26 patří ještě verze Oceanic (Extended Range), která je větší verzí třídy Blekinge s výtlakem 3 000 tun, a jež pojme až 50 osob. Všechny zmíněné verze pak mají být disponovat špičkovými technologiemi a inovativním vybavením, srovnatelné s vyspělými západními ponorkami současnosti.
Podle Saabu operuje v současné době ve světě okolo 300 ponorek, s výtlakem 1 000-3 000 tun. Dvě třetiny již zřetelně stárnou, protože jsou ve službě více než 20 let. Další výhled, který zohledňuje náhradu těchto plavidel, je pak podle poznatků Saabu nadějný, a nemusí se jednat pouze o náhradu starších ponorek plavidly třídy Blekinge, ale i jinými. Právě Saab si slibuje od dalšího vývoje, že to bude on, respektive Švédsko, kdo výrazně promluví svými produkty do mezinárodního ponorkového byznysu.
Kdo se tedy může stát zákazníkem švédských ponorek? Ve hře je například Nizozemí. Saab v partnerství se společností Damen je jedním z ,,finalistů", kteří nabízejí nizozemskému námořnictvu náhradu za třídu Walrus. Konvenční ponorka navržená společnostmi Saab a Damen je větší než třída Blekinge s dodatečnými schopnostmi, které nejlépe vyhovují požadavkům potenciálního zákazníka. Pokud bude nabízená ponorka nakonec úspěšná, počítá se s výrobou ve Švédsku i Nizozemí.
Psali jsme
Peking podle serveru nationalinterest.org vyvíjí velké, ,,inteligentní” a relativně levné bezosádkové ponorky, které mohou brázdit světovými oceány...
Dalším potenciálním zákazníkem se může stát Polsko, které již delší dobu poptává ponorky mající nést střely plochou dráhou letu v rámci programu Orka. Program A26 vypadal pro v konkurenci Německa a Francie Polsko jednu chvíli nadějně, na druhé straně akviziční program je aktuálně zpožděn. Tento rok bylo oznámeno, že Polsko se poohlíží právě po ,,řešení" v podobě švédských ponorek, které jsou ve službě. Koncem minulého roku informoval SM o tom, že Polsko má zájem použité ponorky třídy Södermanland (A17).
V roce 2014 byla ve hře i Austrálie, které Saab Kockums nabídl ponorky o výtlaku 4 000 tun, které jsou známé jako Typ 612. Měly nahradit stárnoucí třídu ponorek Collins, jejíž první jednotka, HMAS Collins, vstoupila do služby už před 24 lety. Nakonec však Saab Kockums v tomto případě neuspěl, vítězem nakonec těsně měla být Jižní Korea.
Na každý pád se Švédsko chce nejen třídou Blekinge dlouhodobě zabydlet v mezinárodním ponorkovém byznysu. Znamenalo by to na druhé straně také kvalitativní posun, který může potenciálním zákazníkům nabídnout. Potřebné kroky již k tomu Švédsko učinilo a dělá i další, aby se zařadilo mezi země, které mohou dodat na trh přinejmenším srovnatelnou kvalitu jako její světoví konkurenti.
Zdroj: Naval News
Tagy