Švédsko nabízí Finsku své letouny Gripen jako základ širší obranné spolupráce proti Rusku

Finsko hledá náhradu za své letouny F/A-18C/D Hornet, jimž končí technická životnost v roce 2030 a otevřelo soutěž na dodávku nových víceúčelových nadzvukových letounů. Švédští političtí a armádní vedoucí představitelé by chtěli ,,protlačit" JAS-39E/F Gripen, který by měl představovat důležitý krok k širší spolupráci Švédska a Finska, která má být současně zahrocená proti Rusku.

Finsko řeší v současné době ožehavou otázku adekvátní náhrady za své letouny F/A-18C/D Hornet, jimž končí technická životnost v roce 2030. V rámci programu HX se přihlásili do soutěže Boeing F/A-18E/F Super Hornet Block III, Dassault Rafale D/E, Eurofighter Typhoon, Lockheed Martin F-35A Lightning II. Švédsko pak nabízí již zmíněný letoun JAS-39E/F Gripen. Pro Švédsko je program HX ze strategického hlediska velmi důležitý, ba klíčový. Švédské politické i armádní špičky plédují pro to, aby Finsko zvolilo jako nejlepší řešení právě gripeny, což by otevřelo další ,,nebývalé" možnosti spolupráce, která by představovala jakousi hráz proti potenciální ruské hrozbě.

Švédský ministr obrany Peter Hultqvist prohlásil, že finská soutěž na nové víceúčelové nadzvukové letouny přichází v době, kdy se horší mezinárodní bezpečnostní situace okolo Baltského moře, a současně obvinil právě Rusko z rozpínavosti v tomto regionu. Označil širší švédsko-finskou spolupráci v obranné sféře jako předpoklad, který může být protiváhou ruských ,,agresivních kroků".

Šéf společnosti SAAB Micael Johansson se pak snaží ,,navnadit" Finsko tím, že hovoří o široké vojensko-průmyslové spolupráci s tamními společnostmi a o gripenech mluví jako o platformě, která umožňuje v krátkém čase proces upgradů. Kromě gripenů pak Švédsko nabízí i letouny včasné výstrahy (AWACS) GlobalEye. Navíc má Finsko již zkušenosti s provozováním švédských letounů, jako například stíhačem SAAB 35 Draken, který figuroval ve finském letectvu do roku 2000.

Švédsko má na získání Finska na svoji stranu zájem i z čistě obchodního hlediska v projektu Gripen. V posledním období ztratilo tři kontrakty, kdy v Indii v kategorii lehká/jednomotorová platforma po mnoha změnách nakonec dostalo přednost domácí řešení. Ve Švýcarsku byl sice vládou i parlamentem odsouhlasen nákup Gripen, ale v lidovém referendu nebyly odsouhlaseny finance na tento projekt. A i Slovensko se nakonec rozhodnlo jít americkým směrem. SAAB sice uspěl např. v Thajsku s modely C/D nebo s modely E/F v Brazílii, ale úspěch ve Finsku by mu mohl napomoci při jednáních na Balkáně.

U Finska je otázkou, zda bude preferovat dvoumotorovou platformu nebo se ,,spokojí" s jednomotorovým letounem. S F/A-18 má již zkušenosti a vybudovanou logistickou i výcvikovou základnu. Ve Švýcarsku, jež provozuje F-5 a F/A-18, zvítězil Gripen nad Rafale, jenž bude ale dodávat do Indie. Proto Švédsko vyvine enormní úsilí, aby opět oba hlavní konkurenty vyřadilo.

Nicméně je zde poměrně silná konkurence včetně americké. USA minulý rok daly zelenou možnému prodeji F-35 a F/A-18 Hornet Finsku, a to hned ve dvou ,,balíčcích". První, sestávající z letounů F-35, má hodnotu 12,5 miliard dolarů a zahrnuje celkem 64 konvenčních strojů F-35A, 66 motorů Pratt & Whitney F135 a další přidružené a zbraňové vybavení.

Druhý pak počítá s potenciální dodávkou 50 jednomístných letounů ve verzi F/A-18E, 8 strojů F/A-18F ve dvoumístné verzi a 14 letounů EA-18G Growler, určených pro elektronický boj. Tento set by byl dodán i s 166 motory General Electric F414 a dalším potřebným příslušenstvím. Cena ,,balíčku" pak činí 14,7 miliard dolarů. Problém je však v tom, že takový ,,balíček" je poměrně drahý a nahrává tedy spíše evropským řešením, které jsou v tuto chvíli přece jen pravděpodobnější.

Naopak pro gripeny by mohla jednak hovořit geografická blízkost Finska a Švédska, transfer technologií, intenzivnější vojensko-průmyslová výměna, již zmíněné finské zkušenosti s provozováním švédských strojů, nižší cena než u amerických letounů a další faktory. Kromě jiného by mohla vzniknout na bázi intenzivnější obranné spolupráce zároveň již zmíněná širší protiruská koalice obou zemí, která by hájila své zájmy nejen v oblasti citlivého regionu Baltského moře.

Finsko se má rozhodnout v tomto roce, jakému řešení dá přednost. Jeho výběr bude zohledňovat přirozeně více faktorů - mezinárodní bezpečnostní situaci, potenciální ruskou hrozbu a další geopolitické činitele. Švédsko tak určitě má šanci v soutěži na nový víceúčelový nadzvukový letoun uspět i přes silnou konkurenci výkonnějších dvoumotorových strojů, čímž by se vzájemné vazby obou států nejen v zahraničně-politické oblasti utužily, ale dostaly by současně rovněž zřetelný protiruský osten. Pořízení amerického letounu F-35 by se tak jevilo v této situaci jako zbytečná a příliš nákladná položka.

 

Zdroj: Defense News

Tagy