Švédsko se připravuje na válku s Ruskem. Razantně zvyšuje vojenské výdaje

Švédská sociálnědemokratická vláda oznámila minulý měsíc víceletý plán na masivní zvýšení vojenských výdajů. Celkem se počítá s tím, že Švédsko zvýší mezi lety 2021-2025 vojenské výdaje o 40%.

Švédsko začalo před několika lety vnímat možnou ruskou hrozbu a patřičně na ni reaguje. Již v roce 2017 byla ve Švédsku obnovena povinná vojenská služba, která byla předtím zrušena v roce 2010 a země činí ofenzivní kroky vůči potenciální ruské ozbrojené hrozbě, protože nechce v případě vojenského konfliktu nic nechat náhodě.

Podle švédských politických i vojenských představitelů ruská agrese v Gruzii a na Ukrajině naznačila, že nemůže být v budoucnu vyloučen v nějaké formě i ozbrojený útok na Švédsko. Obě země se ,,kočkují" například na moři, kdy jsme byli svědkem proniknutí ruských plavidel do švédských teritoriálních vod.  Vzájemné vztahy za posledních několik let citelně ochladly. V roce 2015 ministr obrany Peter Hultqist prohlásil, že ,,problémem pro švédskou obrannou a bezpečnostní politiku je ruské přezbrojování a stále agresivnější chování." Hultqvist prohlásil o pět let později, že máme situaci, v níž je Rusko ochotno použít vojenské prostředky k dosažení svých politických cílů.

To vše vede skandinávskou zemi k tomu, aby na tyto faktory adekvátním způsobem reagovala. Minulý měsíc byl oznámen velkorysý víceletý plán na masivní zvýšení vojenských výdajů, a to o 40% mezi lety 2021-2025. Je to největší zvýšení vojenských výdajů za posledních 70 let, uvádí server wswg.org. Podle časopisu Forbes by Švédsko zvýšilo mezi lety 2014-2025 své vojenské výdaje celkem až o 85%. Vojenský rozpočet bude navýšen v letech 2021-2025 celkem o 27 miliard švédských korun a počítá se s řadou ,,příslušných" modernizačních a navazujících projektů.

Má jednak dojít k aktivaci pěti armádních pluků, vláda chce navýšit počet vojáků z 60 000 na 90 000, ve stavbě je první jednotka moderní ponorkové třídy Blekinge (druhá byla objednána), má vzniknout nová mechanizovaná brigáda, chystají se další modernizační programy. Podle Hultqvista budou vloženy investice rovněž do nového stíhače, jak o tom ministr obrany hovořil již v červnu tohoto roku na fóru NATO, moderních dělostřeleckých systémů či platforem pro kybernetický boj.

Masivní zvýšení výdajů na obranu znamená velké investice do zbrojního průmyslu, kde v oblasti letectva, námořníctva, senzorů a kybernetické bezpečnosti je Švédsko dlouhodobě samostatné a nakupuje pouze domácí technologie. Pozemní technika toto privilegium nemá, z čehož plyne, že švédská obranná strategie strategie předpokládá vedení konfliktu zásadně mimo vlastní území při využití především letectva a námořnictva. Švédsko má dlouho tradici ve vybudování záložních letišť s využitím dálniční sítě, rozmístění techniky v lesních masivech, a je jednou z mála zemí, kde ještě výcvik vzletů a přistání z těchto záložních letišť probíhá. 

Lze též předpokládat značnou remilitarizaci největšího švédského ostrova Gotland a významnou modernizaci senzorových lokalizačních sítí k zachycení pohybu ponorek a obovení protiponorkového letectva. Modernizace PVO byla již delší dobu plánována a JAS-39 NG je schválen k zavedení do výzbroje. V rámci dělostřelectva je zaveden moderní systém ARCHER, takže zbývá posílit a modernizovat tankové vojsko, pokud to Švédsko s obranou teritoria míní vážně. Zřejmě by též mohla být obnovena i některá stanoviště pobřežní obrany.

Švédsko tedy činí masivní vojenská protiopatření namířené proti možnému ozbrojenému střetu s Ruskem a ze skandinávské země, tradičně neutrální s defenzivními úmysly se stal stát, který nyní masivně zvyšuje vojenské výdaje v příštím období a naopak činí ofenzivní opatření.

V této souvislosti se zastavme u zajímavého faktu, že velké zbrojní investice provádí právě sociálnědemokratická vláda, a ne například pravice, u které by se to dalo předpokládat více. Nicméně pokud se podíváme do minulosti, byla to právě vláda sociálního demokrata Görana Perssona skoro před 20 lety, která se v podstatě svými kroky zřekla proklamované neutrality, podpořila válku s terorismem ve formě, jak ji koncipovala administrativa někdejšího prezidenta George W. Bushe a Švédsko se více zapojilo do vojenských cvičení s NATO, s nímž pojí skandinávskou zemi dlouhodobě dobré vztahy.

Švédsko má velmi úzké kontakty s NATO. Jeho cílem je v podstatě dosáhnout postavení plného člena bez podepsání členství. Toto je kritizováno především pobaltskými státy a Finskem, že Švédsko je ochotno bránit svou ,,neutralitu" a západní zájmy do posledního vojáka z daných zemí. Švédsko je též hlasitým zastáncem otevření vnitroevropského trhu se zbraněmi, avšak samo je velmi ochranářské. Zkušenosti s tím má TATRA, Česká zbrojovka, ERA nebo AERO.

 

Zdroj: wswg.org

Tagy