.jpg)
Autor fotografie: Milan Nykodym / Wikimedia Commons / CC BY-SA|Popisek: L-39 Albatros AČR
Jednotky syrských povstalců disponují značným množstvím zbraní ruské, sovětské a americké provenience. A to včetně T-90A, IAG Guardian, Humvee, BMP a T-72M1.
T-90A je podle Army Recognition nástupcem standardního hlavního bojového tanku (MBT) T-90. Stroje vstoupily do služby v roce 2005 na základě důkladných analýz současného použití MBT na bojišti. Nahradit měly T-80 a T-72. Zůstala jim velmi nízká váha a to 46,5 tuny, rozměry stejné jako u T-90. Hlavní zbraní je 125mm kanón 2A46M-2 nebo 2A46M-5, které jsou již používané na T-90M, T-72B3 a T-80BVM. 2A46 může střílet průbojné střely s odhazovacími saboty (APFSDS), vysoce výbušné protitankové (HEAT) a vysoce výbušné tříštivé (HEF) projektily. Nabíjení je pochopitelně automatické jako u všech ruských tanků a je dvojí. Nejdříve hlavice a pak pohonná směs.
Humvee, T-90A a americko-ruská směs vybavení
Pochopitelně lze na T-90A nalézt APS (aktivní systém ochrany) Štora-1, který by měl MBT chránit před řízenými střelami, tank má Kontakt-5 třetí generace na přední části (ERA, reaktivní pancíř) a poměrně nové elektronické vybavení. Je celkem jasné, že se jedná o kořistní stroje syrských rebelů. T-90A sice nedosahuje parametrů svého modernějšího bratra T-90M, ale jedná se o poměrně moderní tank, který Putin poskytl Asadovi. T-90A ovšem nebylo Uralvagonzavodem vyprodukováno příliš mnoho a ve výzbroji Syřanů budou jen dočasně z důvodu nulové logistiky. V každém případě The Observes potvrzují jejich držení v rukách syrských ozbrojenců.
Američané dodali do Iráku a také některým syrským povstaleckým skupinám značné množství vozidel Humvee. Velkého počtu těchto legendárních aut se v Iráku zmocnil ISIS a nepochybně řada z nich aktuálně operuje i v Sýrii. Problém je, že po bitvě o Mogadišu si Washington uvědomil jejich nedostatečnou ochranu v pancéřování a jsou nahrazovány vozidly MRAP (tedy se zesíleným podvozkem proti IED a minám) a především Oshkosh L-ATV. Humvee bylo celkově vyrobeno podle anglické Wikipedie přes 280 000, ale v zásadě se již jedná o zastaralou platformu, která v americké armádě stále častěji slouží jako nosiče pro ATGM (přenosné řízené protitankové střely) a MANPADS (přenosné protivzdušné střely).
Velkou raritou jsou IAG Guardian. Ten vyrábí odnož International Armored Group ve Spojených arabských emirátech. Je k dispozici ve verzi 6x6 a 4x4. NA IAG Guardian lze instalovat přídavné pancéřování a už má ochranu proti IED. Na střeše má automatickou stanici s kulometem, ale může použít i granátomet. Vozidlo dostaly Syrské demokratické síly a také Pešmerga, což jsou ozbrojené jednotky autonomního Kurdistánu v Iráku. Na celé řadě videí jsou ke spatření T-72M1. Ty byly podle Válka.cz vyráběny v devadesátých letech a bylo jich vyprodukováno více než tisíc kusů a byly i v AČR.
V rukách povstalců i L-39 Albatros
Dalo by se říci, že kam se člověk podívá na Blízkém východě, tam najde sovětská BMP. Opět nepochybně kořistní záležitost syrských povstalců. Ti také používají americké bojové vozidlo M114, které bylo nasazeno ve válce ve Vietnamu a je doplňkem legendárních M113 jako velitelské a průzkumné. S největší pravděpodobností budou pocházet z Iráku. Další raritou je jugoslávský tažený MLRS (vícenásobný raketomet) RAK-12 držený syrskou opozicí. Povstalci používají sovětské 130mm kanóny M-46 z šedesátých let, na kolenou vyrobené MLRS, velké množství civilních vozidel v čele s Toyotami, které alespoň částečně musí pocházet od ISIS. Nás by mohlo zajímat získání 11 kusů L-39 Albatros syrskými povstalci.
Podle NYT Američané monitorují Asadovy sklady chemických zbraní a nechtějí do dění v Sýrii zasahovat. Putin má zjevně tolik starostí na Ukrajině, že Asada prakticky hodil přes palubu. Hizballáh sice chystal pomoc v koordinaci s Íránem, ale asi už je pozdě. Obě strany mají velké starosti s Izraelem. Pád režimu je neuvěřitelně rychlý a otázka zní, jak hodně za dobrým načasováním stojí Turecko, ale tomu musí vadit participace kurdských sil. Pro Putina je to další ztráta prestiže, úprk z ruských vojenských základen je opravdu dynamický. Něco podobného by to chtělo i na Ukrajině. V každém případě ohromné množství zcela různorodé výzbroje syrských povstalců svědčí o tom, co se v Sýrii a Iráku děje již velmi dlouhou dobu. A nepochybně to jen tak neskončí.