Autor fotografie: CC BY 2.0|Popisek: Samohybná kanónová houfnice vz. 77 Dana
Armáda České republiky kromě přezbrojení svého dělostřelectva novou technikou, tedy především samohybnými houfnicemi ráže 155 mm NATO, samohybných minometů a výhledově také obnovení raketového vojska, potřebuje nový systém řízení palby dělostřlectva (SŘP-D). Pestrostí skladby výzbroje, typů a ráží zbraní, a nejen dělostřelectva, je dán jeden z podstatných požadavků na nový systém: kompatibilitu a schopnost spolehlivě komunikovat se všemi složkami. Inspiraci a možné řešení nalezneme nejlépe v Polsku, jehož armáda disponuje podobně pestrou výzbrojí jako (bude disponovat) AČR.
Armáda České republiky plánuje pořízení Systému řízení palby dělostřelectva (SŘP-D). Je přitom nutno vzít v úvahu komplexnost sytému, protože se nejedná jen o dělostřelectvo, ale o všechny systémy, včetně hlavních bojových tanků a BVP. V jejich případě se jedná o přímou palbu, kdežto u dělostřelectva se jedná o přímou i nepřímou palbu.
Což ve zkratce znamená: vidím cíl a na něj vystřelím (přímá palba), nebo mám informace o cíli, ať již z letounů nebo dronů, a pak jsem schopen vést palbu i do míst, na něž nemám přímou viditelnost. Tuto schopnost mají houfnice, minomety a raketomety. Armáda České republiky siceraketomety zrušila, ale plánuje je znovu nakoupit a plánuje velké přezbrojení dělostřeleckého pluku v Jincích. To se pochopitelně dotkne i Aktivní zálohy, přičemž, je-li řeč o minometech, jsou tyto prostředky zařazeny i u jiných jednotek, včetně speciálních sil.
Strukturálně by tedy měl nadřízený systém velení a řízení Armády České republiky koordinovat všechny palebné systémy pozemních sil , a být schopen je koordinovat se vzdušnými silami. V této souvislosti se hovoří o tzv. vertikální koordinaci, vnitřní koordinaci v rámci vlastního řetězce velení. Systém ovšem musí být schopen zabezpečit i tzv. horizontální koordinaci, což znamená součinnost se sousedními aliančními jednotkami a silami.
O pořízení nového systému řízení palby se vedly a ještě povedou dlouhé diskuse. Sekcí vyzbrojování Ministerstva obrany byl po určitou dobu preferován norský systém ODIN od společnosti Kongsberg. Problémem tohoto systému je, že postrádá komplexní schopnosti. Byl totiž vytvořen pro řízení jen a pouze palby 155mm houfnic. Výrobce sice říká, že má zkušenosti i s implementací jiných systémů, ale to přeloženo znamená, že je zapotřebí tyto funkcionality dokoupit. Což systém prodražuje.
Další ze systémů, které jsou v rámci NATO nasazeny, je německý ADLER. Jeho problémem v kontextu úvah o novém systému pro AČR dle odborníků je, že není kompatibilní se současným systémem řízení palby dělostřelectva, který armáda používá. V operacích ověřený je také americký AFATDS. Sami Američané ovšem plánují jeho renovaci. Stávající nevýhodou systému je jeho stacionární řešení, tedy instalace ve stanu.
Při nedávném společném americko-polském cvičení Američané vysoce hodnotili polský systém TOPAZ, a to především vzhledem k jeho mobilitě a schopnosti komplexního působení. Systém TOPAZ je byl vyvinut přesně s takovým požadavkem, a to vzhledem k povaze polské armády, která, podobně jako Armáda České republiky, nasazuje nebo bude nasazovat jak starší zbraně koncepčně vycházející z éry Varšavské smlouvy, tak zbraně moderní. Disponuje rážemi 122/152/155 mm, raketomety, minomety, bezpilotními prostředky, a musí je účinně propojovat s místy velení a dělostřeleckými návodčími. A vertikálně výše pak s nadřízeným stupněm velení a řízení, respektive s ostatními systémy velení a řízení.
Je nutno si uvědomit, že výpočet palebných prvků pro jednotlivé zbraňové systémy je rozdílný. Aby houfnice ráže 155 mm zasáhla cíl ve vzdálenosti 20 km, musí použít jiné nastavení, než houfnice ráže 152 mm. Důvodem je velikost prachové náplně vymetající granát, jiný náměr hlavně, tedy je jiná balistická křivka vystřeleného náboje.
Pokud AČR přezbrojí dělostřelecký pluk v Jincích na děla ráže 155 mm NATO, pro zálohy zachová současné 152 mm ShKH DANA, a bude mít samohybné minomety ať již současný PRAM nebo modernizovaný třeba na podvozku PANDUR, dokoupí raketomety a zavede bojové či průzkumné drony, nemůže se obejít bez jednoho systému řízení palby schopného všechny tyto zbraně obsloužit a účinně komunikovat s ostatními systémy jak vertikálně, tak horizontálně.
A zatím se zdá být zřejmé, že jediným systémem, jenž bez doplatku za doplňkový vývoj, takový požadavek splňuje je TOPAZ, který již všechny tyto funkcionality má implementovány. Polská armáda zachovala starou výzbroj, jako houfnice DANA, ale zároveň má a zavádí výzbroj novou dle standardů NATO. Západní armády systémy pro staré ráže nepotřebují, ale Armáda České republiky DANY jen tak z výzbroje, byť u Aktivní zálohy, nevyřadí. Stejně jako polská. Z toho plyne, že pro AČR se jeví TOPAZ jako optimální řešení.