foto: Vitaly V. Kuzmin / Wikimedia Commons / CC BY-SA /ERA Kontakt-1 na T-80BV
Kreml je na hraně ve spoustě věcí. T-90M nejsou, T-72B3 také ne a na to, co zbylo, nejsou bloky reaktivního pancíře (ERA). Takže na T-62 a T-72 se dává plexisklo a cement.
Bezpilotní vzdušné prostředky (UAV) způsobují revoluci ve vojenství. Od začátku konfliktu na Ukrajině patří mezi rozhodující segmenty bojů, ale situace se aktuálně ještě více mění. Jestliže donedávna způsobovalo osmdesát procent všech ztrát dělostřelectvo, podle Forbesu převzaly hlavní roli drony. Ty mají aktuálně stát až za 66 procenty ztrát ruských ozbrojených sil. V zásadě se není až tolik co divit, když podle The Defense Post letos zvládne Ukrajina vyrobit čtyři miliony UAV. Obě strany reagují od začátku především provizorními způsoby ochrany techniky. A nejvíce se osvědčil reaktivní pancíř (ERA). Přirozená součást T-90M a T-72B3. Doplňovaná na T-62 a T-72.
T-72B3 a T-90M s reaktivním pancířem
Reaktivní pancíř je kovový blok naplněný výbušninou, jehož smyslem je přivést k předčasnému výbuchu kumulativní střelu nebo odklonit tandemovou nálož. Není to žádná novinka a na modernizovaných hlavních bojových tancích (MBT) jako jsou T-72B3, T-80BVM a T-90M je již automatickou součástí. Přesto lze dlouhodobě pozorovat, že Uralvagonzavod na frontu pravidelně posílá MBT, které ERA vůbec nemají. Po celou dobu konfliktu na Ukrajině Rusové používají především klecovou ochranu, ale u té se jasně ukázalo, že ji operátoři UAV dokážou obejít. Kyjev začal upřednostňovat ocelové řetězy.
Kreml nemá dostatek bloků reaktivního pancíře
Jedinou skutečně účinnou ochranou proti dronům bude protivzdušná obrana krátkého nebo velmi krátkého dosahu jako je Skynex, Skyranger, Mantis nebo Tridon Mk2, které už západ vyvinul. Budoucností budou C-UAS. Na frontě se aktuálně kromě Gepardů, které ovšem spíše chrání města, nenachází skutečně účinná obrana proti UAV. Jako provizorní prostředek se nejlépe ukázaly bloky reaktivního pancíře, které dokáží sebevražedné drony jako Lancet přivést k předčasnému výbuchu. Třeba M1A1 Abrams jsou bloky ERA doslova olepené. Jenže jak píše Defence Express, Rusové nemají ani dost reaktivního pancíře jako je jejich Kontakt-1.
T-72 a T-62 s cementem a plexisklem
ISW dlouhodobě píše, že Rusům došla technika. Na frontu, pokud vůbec, se dostávají staré T-72 a T-62. A to navíc OSINT analytik Richard Vereker píše, že došly i právě T-72 a Kreml nemá prakticky nic k modernizaci, protože tyto původní stroje jsou základem k modernizaci T-90M a T-72B3. A vzhledem k nedostatku bloků reaktivního pancíře Kontakt-1 přišel WPtech s šokující informací, že Kreml na zbylé T-72 a prastaré T-62 instaluje kostky naplněné cementem nebo bloky z plexiskla. Nutno podotknout, že osadit MBT ERA není žádná legrace. Na ruské tanky, které jsou všechny pod padesát tun, je třeba minimálně jedna tuna bloků.
Bloky reaktivního pancíře s betonem nebo plexisklem
Na západní Leopardy 2, Challengery 2 a M1A1 Abrams, jež jsou výrazně těžší, je potřeba až jeden a půl tuny reaktivního pancíře. A vzhledem k tomu, že UAV se dostanou téměř všude, obě strany instalují bloky ERA kde mohou. Se zaměřením na zadní části tanku a na boční a zadní části věže. Jenže Kreml bloků reaktivního pancíře prostě nemá dost a s kostkami se experimentuje. Takže se objevily ocelové bloky, které jsou naplněné plexisklem. V zásadě se jedná o NERA, tedy nevýbušný reaktivní pancíř, který podle testů vykazuje o 29 procent nižší účinnost. Takže ještě teoreticky alespoň něco a to je třeba si uvědomit, že původně byl reaktivní pancíř především proti tandemovým střelám z přenosných protipancéřových systémů (ATGM) jako je Javelin, Kornet, NLAW nebo RGW 90.
Kreml s T-72 a T-62 neví kudy kam
Písek a cement mají pochopitelně také nějaký vliv, ale spíše už jen vytvářejí iluzi ochrany, protože plexisklo je alespoň pružné a zároveň relativně tvrdé. Směs cementu a písku se prostě rozpadne a střelu nijak zvlášť nezpomalí a rozhodně neodkloní. Kumulativní střela se přes úzkou vrstvu betonu v pohodě propálí. Jestliže je tedy cement jedním z prvků ochrany na T-72 a T-62, pak už Kreml zjevně neví kudy kam. A to se nejedná o ojedinělou záležitost. Nevýbušný reaktivní pancíř s plexisklem má zřejmě větší smysl, přesto je nedostatečný. Produkce T-72B3 a T-90M je zjevně zoufale nízká. Nejsou MBT a třeba špičkový zaměřovač Sosna-U potřebuje francouzské komponenty, které si Rusko nevyrobí. Žádné plusy pro Kreml.
Tagy