Pat a Mat modernizovali další T-72B3. Jako dělo fungovat může

Pat a Mat modernizovali další T-72B3. Jako dělo fungovat může
Autor fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Wikimedia Commons / CC BY-SA |Popisek: T-72B3
03 / 11 / 2024, 05:00

T-72B3 patří mezi to nejmodernější, čím Moskva disponuje. Přesto proti ukrajinským UAV nestačí a paskvil, který z něj agresoři vytvořili, z něj dělá jen obyčejné dělo.

V záplavě různých modernizací je občas obtížné od sebe odlišit různé modifikace ruských hlavních bojových tanků (MBT). Jsou si velmi podobné siluetou, všechny mají nízký profil a aktuálně je většina z nich obsypaná reaktivním pancířem (ERA), jehož hlavním účelem byla ochrana proti kumulativní tandemové munici z protitankových střel, především ATGM. Dnes je role této ochrany výrazně pozměněná. Její úkol spočívá v obraně proti bezpilotním vzdušným prostředkům (UAV). A stále častěji situace dochází tak daleko, že tank pod nánosem různých slatů a kovových desek už vůbec není k poznání. Rusové jsou na tohle specialisté, Ukrajinci to až takto extrémně nedělají. Důkazem budiž níže vložená fotka ruského T-72B3 ze sítě X.

T-72B3 už nemůže plnit svůj účel

 

Samo o sobě to je důkazem, že Ukrajina posílá denně nad ruské pozice obrovské množství dronů. Z Ukrajiny se stala manufaktura na UAV a jejich počet jen v letošním roce měl překročit milion vyrobených kusů. Takže Rusové denně čelí desetitisícům ukrajinských FPV dronů a potulující se munici. Kreml zřejmě se svými Lancety a Gerany 2 nestíhá, byť se jedná o velmi nebezpečné UAV. T-72B3 na fotce už prostě není tank a v souvislosti s ním vyvstává řada otázek. Kovová konstrukce na ruském MBT musí být poměrně těžká. Tank váží podle Army Recognition 46 tun a motor V-84-1 má výkon 1 130 koní. Dnes se výkon motorů u moderních Leopardů, Challengerů 3 a Abramsů pohybuje kolem 1 500 koní. Západní tanky také atakují váhu sedmdesát tun. 

Rusové vždy kladli u MBT velký důraz na nízkou siluetu, váhu a vysokou agilitu. Přesto je 1 130 koní na hlavní bojový tank poměrně málo. A vzhledem k tomu, že stroj je pod tou kapotou osazen reaktivním pancířem, nabízí se otázka, jak hodně se opotřebovává samotný motor a jak jsou ovlivněny jízdní vlastnosti tanku. Zřejmě jsou již značně omezené. Omezené jsou již jen proto, že osádka tanku nic nevidí. Je to až neuvěřitelné, opravdu by bylo zajímavé vědět, jak se vojáci orientují. I kdyby měli kamery, jako že je nemají, jako západní tanky, tak ty by byly oslepené také.  

T-72B3 nemá průlez vpředu, kde je na fotce patrný alespoň nějaký průzor v konstrukci. Takže opravdu těžko říct. To monstrum snad musí mít periskop. V každém případě věží se otáčet nedá a osádka tanku zřejmě jen přijímá pokyny zvenčí o tom, kam má střílet. A to s největší pravděpodobností pomocí rádiového spojení. T-72B3 určitě nemá digitální přehled na bojišti, takže podle AT má nové digitální VHF rádio, přes které velitel tanku zřejmě dostává souřadnice, kam má střílet ze stacionární pozice. Tank prostě někde stojí, těžko si představit jakoukoli jeho jinou činnost. Osádka je slepá, střelecký zaměřovač Sosna-U je k ničemu, řízené protitankové střely 9K119 Refleks také. Takže se hodí akorát vylepšené automatické nabíjení pro kanón 2A46M-2 ráže 125 mm. 

T-72B3

Totální snaha ochránit T-72B3 před UAV

 

V každém případě i nastavení kanónu na jen trochu změněné souřadnice musí být obtížné. T-72B3 se prostě musí otočit celý. Tank byl modernizován v roce 2011, teoreticky by se mohlo jednat dokonce i o modernizaci z roku 2016, která už dokonce má i digitální displej a zadní kameru. Tak dozadu velitel vidí, z fotky není patrné, jestli zůstalo aspoň to. Tank má panoramatický zaměřovací systém s termovizí, zřejmě s komponenty od francouzkého Thalesu, to je mu také k ničemu. A nakonec dva kulomety ráže 12,7 mm a 7,62 mm jsou aspoň chráněny před deštěm. 

Na celé konstrukci je ještě zajímavá jedna záležitost. Proč zrovna poměrně moderní T-72B3? Kdyby tato instalace byla na původních T-72 nebo T-62 či T-55, dalo by se to pochopit. Verze B3 je jako moderní stroj plnohodnotným bojovým prostředkem, byť s klasickými konstrukčními vadami sovětské provenience jako uložení munice nebo katastrofická ochrana proti kumulativním minám. Na druhou stranu se bavíme o Rusku, kde je možné úplně vše. V každém případě je jasné, jak velké nebezpečí pro Rusy představují ukrajinské UAV a snaha se zachránit je ze strany ruských osádek prakticky totální.

 

Tagy článku

-->