foto: GoodFon / Public domain/T-80BV
Snaha ochránit hlavní bojové tanky před útoky UAV je doslova enormní a některé manuální výtvory opravdu budí pozornost. Na řadu přišla málo vídaná verze T-80, tentokráte T-80BV.
Podle Israel Defense již společnost Rafael Advanced Defense Systems na svých APS (systémy aktivní ochrany) Trophy vyvinula nástavbu, která by měla být účinná proti bezpilotním vzdušným prostředkům (UAV). Jedná se o dlouho očekávanou událost a nutno podotknout, že Izraelci jsou absolutně jediní, kdo něčím takovým disponuje. Původní určení bylo především proti přenosným protipancéřovým systémům jako ruský Kornet nebo třeba Javelin, NLAW či německý RGW 90. Ruské MBT jako T-90M, T-72B3 nebo T-80BVM, tedy modernizované varianty, se moderním PTŘS nejsou schopny ubránit. Takže Izrael kromě Trophy disponuje systémy Iron Fist, které jako jediné dokáží spolehlivě zastavit moderní ATGM.
Dvě specifika T-80BV
Rusové se třeba chlubí modernizací svých starých Aren, o kterých tvrdí, že dokáží zasáhnout i útočící UAV, ale o systémech panují velké pochybnosti. Nabízí se proto otázka, zda bude vylepšení instalováno i na již nasmlouvané tanky jako Leopard 2A8 nebo třeba Challenger 3. Izraelci své moderní APS instalují i na transportéry jako Namer. Jenže na Ukrajině se aktuálně žádné moderní APS nenachází a obě strany používají provizorní opatření proti dronům za každou cenu. Na níže vloženém odkazu ze sítě X je ruský T-80BV. Je pozoruhodný ze dvou důvodů.
První je opravdu bizarní konstrukce na horní části MBT. S největší pravděpodobností ji Rusové používají i za provozu, to již bylo spatřeno několikrát. Naprosto omezená viditelnost, starý systém řízení palby, z bojového hlediska v první linii je T-80BV v takovéto podobě takřka nepoužitelný. A tím se dostáváme k druhému specifiku tanku na fotce. Rusové své starší a nedostatečně modernizované stroje často používají jako stacionární dělostřelectvo nebo pomocná logistická zařízení. T-80BV má nainstalovaný na přední části odminovávací systém.Takže tank opravdu asi není určen k boji a ochrana před UAV je čistě pragmatická.
Nejcharakterističtějším znamením MBT T-80 je plynová turbína. Sovětský svaz volil toto řešení z důvodu snadného zahřátí motoru za nízkých teplot. Tank prostě jde nastartovat kdykoli. Jenže postupně se zjistilo, že provoz je neskutečně drahý. Vysoká spotřeba paliva snižovala operační schopnosti. To nakonec podle Military Watch Magazine vedlo Rusy k tomu, že upřednostnili T-90. A to za situace, kdy se kvůli výkonnému motoru uvažovalo o instalaci kanóńu ráže 152 mm, dokonce byl vyroben prototyp. Tedy zbraň, která patří ruským samohybným houfnicím. Rusko přesto nakonec provedlo velmi vydařenou modernizaci T-80BVM.
.jpg "Alan Wilson / Wikimedia Commons / CC BY-sA")
T-80BV specifikace
T-80BV je modernizace pocházející z roku 1985. Reaktivní pancíř (ERA) Kontakt-1 byl dán i na přední část horní části věže na ochranu proti útokům zhora. Jenže v současnosti již Kontakt-1 na moderní APDS a ASFSDS munici nestačí. Na moderní ATGM už vůbec ne. Tank podle Weapons Systems váží stále velmi nízkých 43,7 tuny v bojovém zatížení. Při výkonu plynové turbíny 1 100 koní se pak není co divit, že se zvažoval velký 152mm kanón. Dělo je ráže 125 mm s v podstatě již dnes klasickým hladkým vývrtem. T-80BV má standardně automatické nabíjení a tím pádem tříčlennou osádku, v Rusku běžná praxe.
T-80BV má do hlavní zbraně zásobu 38 nábojů, spřažený kulomet PKT ráže 7,62 mm disponuje 1250 náboji, z nichž 250 je k dispozici okamžitě. Osádka před municí není chráněna, T-90M už částečně ano. Stroj má k dispozici podle Army Recognition i ATGM AT-8, v dnešní době maximálně proti lehce obrněným cílům. Na velitelském poklopu je kulomet NSTV ráže 12,7 mm. Pancíř je speciálně šikmený kompozit se sílou až 400 mm RHAe, tedy v dnešní době opět velmi málo. Maximální rychlost činí 70 km/h s dojezdem 335 kilometrů po silnici. Standard u naftových motorů je 500 kilometrů. Tedy hlavní nevýhoda jinak konstrukčně velmi povedeného tanku.
Tagy